V Praze postavíme novou supermoderní fakultní nemocnici na zelené louce, slíbilo ve svém předvolebním programu hnutí ANO. Jak se realizace tohoto plánu vydaří, ukážou až další roky. Varovným příkladem pro Prahu ale může být projekt výstavby nové fakultní nemocnice v Bratislavě. Ten je dlouhodobou slovenskou telenovelou plnou zvratů. Zatím nekonečnou.
Výstavba fakultní nemocnice Rázsochy, která měla vyrůst v bratislavské čtvrti Lamač, se dostala do prvotní fáze už za minulého režimu. Tehdejší komunistické vedení československého státu mluvilo o nejmodernější nemocnici střední Evropy. Stavět se začalo v roce 1987, ambiciózní projekt kampusu s nemocnicí, posluchárnami i kolejemi pro studenty se ale v 90. letech zastavil, přičemž byly postaveny hrubé základy nemocnice, částečně hotova byla i vzduchotechnika, kotelna nebo trafostanice, ke spuštění byla připravena i čistička odpadních vod.
Roky ubíhaly a z nemocnice byly ruiny
Do hry se projekt vrátil v roce 1997, kdy ho tehdejší vláda dokonce ještě rozšířila. Stal se velkým bodem politických diskusí, vlády se střídaly, hledaly a měnily se způsoby financování i plány stavby, výstavba ale neprobíhala a již postavené chátralo.
Slovenská vláda se nakonec v roce 2019 rozhodla k očekávanému kroku – nařídila zbourání ruin nemocnice. Zároveň představila i nový projekt, který měl být financován z Plánu obnovy a odolnosti SR. Střídání slovenských vlád pokračovalo, ale ani do roku 2023 se nepodařilo dát kompletně dohromady dokumentaci potřebnou k zahájení stavby. Stát navíc neměl ani jejího zhotovitele.
Navíc prudce stoupaly ceny stavebních materiálů. Cena za výstavbu nemocnice odhadovaná v roce 2019 na 263 milionů eur (6,4 miliard korun) se postupně zvyšovala. A bylo stále jasnější, že plán na dokončení a otevření nemocnice do roku 2029 je nereálný.
Přesun do jiné části města
K zásadnímu rozhodnutí došlo loni v květnu. Tehdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas-SD) oznámila, že Národní fakultní nemocnice nemá nakonec vzniknout v původně plánované lokalitě, ač stát do její výstavby, bourání a plánování investoval podle odhadů již 65 milionů eur (1,58 miliardy korun). Bude stát v jiné části Bratislavy – v Ružinově, oznámila ministryně. Selhání projektu stavby nemocnice Rázsochy svedla vláda na nekompetentnost předešlých kabinetů.
„Ministerstvo vyhodnotilo všechny vstupní analýzy, které jsou k dispozici ve vztahu k projektu Národní fakultní nemocnice v Bratislavě. Následně analyzovalo územní, logistické, medicínské, finanční a časové parametry,“ uvedl tehdy resort. A argumentoval především tím, že Ružinov je výrazně dopravně dostupnější, a to nejen pro pacienty z Bratislavy, ale z celého Slovenska.
Mohlo by vás zajímat
Ještě větší plány
V Ružinově přitom již nemocnice stojí, mělo tedy jít o její rekonstrukci a dostavbu dalších částí. Stát opět představil ambiciózní plány, dokonce ambicióznější než v případě původního projektu nemocnice Rázsochy. Fakultní nemocnice v Ružinově měla pacientům nabídnout 1 015 lůžek, zatímco v původním projektu Rázsochy se počítalo jen s 802 lůžky. Navýšen byl i počet plánovaných operačních sálů, vzniknout mělo například i nové transplantační centrum a univerzitní budova pro výuku (s tou se počítalo už v původních plánech z 80. let, pozn. red.).
A co Rázsochy? Tam podle nových plánů vlády měla vyrůst nová dětská nemocnice. A peníze z plánu obnovy vyčleněné původně na Rázsochy se přesunuly na výstavbu nemocnice v Banské Bystrici.
Další turbulentní obrat
Mohlo by se zdát, že tím „bratislavská nemocniční telenovela“ alespoň na čas skončí, opak je ale pravdou. Ministryně Dolinková totiž čelila kritice, že při změně lokality ustoupila zájmům finanční skupiny Penta, která nedaleko plánované nemocnice Rázsochy vlastní Nemocnici Bory. A po jejím odvolání vyzvaly lékařské odbory loni v prosinci jejího nástupce Kamila Šaška (Hlas-SD), aby přijal usnesení, kterým rozhodnutí o výstavbě fakultní nemocnice v Ružinově zruší.
Letošní jaro pak přineslo další turbulentní obrat a další změnu. Vláda oznámila, že Národní univerzitní nemocnice má nakonec stát v úplně jiné části Bratislavy – ve Vajnorech. A bude ji stavět ministerstvo obrany. Výstavba by se podle Šaškových slov měla začít ještě letos, dokončena bude v roce 2030.
Na její stavbu za plánovaných 1,2 miliardy eur (29 miliard korun) vláda vyčlenila téměř 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) z plánu obnovy. Nová národní nemocnice má mít 950 lůžek a zhruba 150 ambulancích diagnostických pracovišť. Podle plánů ministerstva se do ní má přesunout i Národní ústav dětských nemocí nebo Lékařská fakulta Univerzity Komenského.
Nekonečný příběh?
Opoziční politici ale projekt kritizují a označují ho za nereálný. „Zatím nevidíme jasný rozpočet a nevíme, z jakých financí se nemocnice bude stavět. Nemáme žádnou analýzu. Takto se nedělá investice za 1,2 miliardy eur,“ řekl například na konci května opoziční poslanec Peter Stachura (KDH).
Detailní informace nebyly dosud zveřejněny, v listopadu mají nicméně začít ve Vajnorech výkopové práce na Národní univerzitní nemocnici generála Milana Rastislava Štefánika, která má stát na pozemku ministerstva obrany. I proto jsou podle vlády některé informace o výstavbě v režimu utajení.
Výstavba nemocnice má být financována z plánu obnovy, dvou procent výdajů na obranu a v menší míře i z veřejného rozpočtu. Hrubá stavba nemocnice by podle vyjádření ministra Šaška měla stát do parlamentních voleb v roce 2027.
Jak příběh bratislavské nemocnice dopadne, tedy napoví příští roky.
