Kamerové systémy se používají ve velkých nemocnicích běžně. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ovšem nově stanoví technické i etické podmínky monitorování pacientů na lůžkových odděleních. Nemocnice však varují, že nové požadavky jim zvednou náklady. Nikdo ale zatím nikdo nedokáže říct, jak vysoké.

„Pokud je na lůžkovém oddělení monitorování pacientů zajišťováno prostřednictvím kamerového systému, musí umožňovat současný obousměrný přenos obrazu a zvuku, musí být vybaven mechanismem vypínání a zapínání a signalizací stavu kamery pro snímané osoby,“ píše se nové vyhlášce. Zároveň má být zajištěno, že audiovizuální záznam nemůže sledovat nikdo jiný než zdravotnický personál.

Všechny místnosti, kde kamery fungují, musí být navíc jasně označeny svislým značením na stěnách. A to tak, aby bylo zřejmé, které prostory jsou monitorovány.

Kamery kritizoval veřejný ochránce práv

Ministerstvo odůvodňuje vyhlášku především ochranou soukromí pacientů. „Předpokládá se pozitivní dopad tohoto návrhu v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů, jelikož se jedná o problematiku dosud vyhláškou o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení zcela neregulovanou,“ stojí v důvodové zprávě.

V praxi se jedná o relativně běžný nástroj, který však opakovaně kritizoval například veřejný ochránce práv. „Na nutnost legislativního zakotvení používání kamer v nemocnicích, nebo alespoň na jejich metodické vedení, upozorňujeme ministerstvo dlouhodobě,“ napsal například v lednu minulého roku zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi po návštěvě Psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice.

Formalizace již zajeté praxe?

Velké nemocnice oslovené Zdravotnickým deníkem ale tvrdí, že už nyní nastavily přísná pravidla. „Novela posílí ochranu soukromí pacientů v případech, kde dochází k nadužívání kamerového systému, nedostatečnému ošetření přístupů k monitoringu či k nedostatečné komunikaci s pacienty a návštěvníky. To ale není případ Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN),“ zdůrazňuje její mluvčí Adéla Davidová..

Vedoucí oddělení PR a marketingu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Marie Heřmánková souhlasí, že novela spíše zviditelní samotný fakt monitorování. „Minimálně pro pacienty a jejich osoby blízké bude více zřejmé spuštění každého monitoringu kamerovým systémem,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

Ústřední vojenská nemocnice používá monitorovací systémy na čtyřech odděleních – infekční klinice, ARO, psychiatrii a neurologii. „Kromě několika odůvodněných případů monitoringu se záznamem – video EEG monitorace, kde je nezbytná synchronizace videozáznamu se záznamem EEG, a expektační lůžka na oddělení Emergency – se jedná o monitoring bez záznamu,“ uvádí Davidová.

Mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová tvrdí, že pro toto zařízení nepůjde o zásadní změnu. „V současné době máme nastavena opatření, která minimalizují zásah do soukromí pacientů a podle nás přesně odpovídají záměru návrhu vyhlášky. Novela tak pro nás nepředstavuje výraznější posílení ochrany soukromí pacientů oproti dosavadní praxi,“ zdůrazňuje.

Obavy pacientů zatím nejsou

Citlivost monitorování pacientů nemocnice dobře vnímají, ale zatím se s většími námitkami nesetkaly. „S kritikou využívání kamerového systému pro zajištění bezpečnosti pacientů jsme se dosud nesetkali. A ani jsme nepřijali žádnou stížnost,“ uvádí Davidová z ÚVN. Naopak prý pacienti oceňují pocit větší jistoty.

Všeobecná fakultní nemocnice má kamery především tam, kde by jinak nebyl možný nepřetržitý dohled. „Zejména na pracovištích, kde je třeba jej zajistit z důvodu zdravotního stavu pacientů či ne zcela vyhovujícího stavebně-technického uspořádání prostor,“ vysvětluje Heřmánková.

Podobnou zkušenost mají i ve VFN. „Po vysvětlení účelu použití kamerového systému pacienti a jejich blízcí pochopili důvody a přínos monitoringu,“ potvrdila Heřmánková. Na Bulovce podle Libigerové monitorované prostory označili, přičemž každý má možnost vyjádřit nesouhlas.

Bezpečí před pády i agresí

Nemocnice vidí hlavní přínos kamer v možnosti rychlé reakce personálu a prevenci rizikových situací.

Davidová zmiňuje široké spektrum situací: „Jedná se zejména o monitoring rizikových pacientů, kteří se chovají agresivně nebo se sebepoškozují, monitoring pacientů, kteří vyžadují zvýšenou ošetřovatelskou péči a nejsou schopni včas přivolat ošetřující personál, dále o riziko pádu, riziko vdechnutí cizího tělesa, tekutiny nebo potravy, zajištění bezpečí u nespolupracujících pacientů nebo u pacientů s některými psychiatrickými diagnózami či závislostmi.“

Na oddělení akutní psychiatrické péče pak může jít již o zmíněné agresivní chování mezi pacienty, sebepoškozování, sebevražedné jednání, snahy o útěk nebo hrozbu napadení personálu.

Fakultní nemocnice Bulovka využívá monitorovací techniku na vybraných odděleních. „Na některých pracovištích jsou využívány kamerové systémy primárně za účelem podpory zajištění kvalitní péče, bezpečnosti a zdraví pacientů, doplňkově pak zaměstnanců a dalších osob,“ potvrzuje Libigerová.

Heřmánková shrnuje přínos stručně: „Poskytování zdravotní péče je bezpečnější. Monitoring umožňuje okamžitou reakci zdravotnického personálu v případě potřeby, změny zdravotního stavu apod.“

Libigerová zdůrazňuje, že kamery pomáhají i při organizaci práce. „Za klíčové považujeme zvýšení bezpečnosti pacientů a zaměstnanců a zároveň možnost sledování pacientů v situacích, kdy kamerový systém umožňuje lépe prioritizovat jednotlivé úkony,“ konstatuje.

Vyhláška přinese nové výdaje

Zavedení nových pravidel bude nemocnice něco stát.

„Finanční náklady na realizaci zatíží rozpočty poskytovatelů zdravotních služeb,“ říká Heřmánková. Podobně reaguje i Libigerová: „Nové technické požadavky, které vyplývají ze zmiňovaného návrhu vyhlášky, pro nás znamenají hlavně zvýšené finanční náklady.“

Kolik ale přesně vše bude stát, zatím nikdo netuší. „V tuto chvíli je předčasné dělat kalkulace,“ konstatuje Davidová z ÚVN. „V současnosti nikoliv,“ dodává Heřmánková z VFN. A ani Libigerová z Bulovky neodpovídá odlišně: „V tuto chvíli zatím nemáme odhadnutou jejich výši.“