V Evropské unii chybějí lékaři, sestry i další pracovníci. A podle prognóz bude brzy ještě hůře. Návrh zprávy, který ve čtvrtek projednaly evropské výbory, proto vyzývá k lepším pracovním podmínkám, „spravedlivější“ mobilitě zdravotníků, podpoře vzdělávání a digitální transformace. Politici doufají, že se jim tím podaří zmíněný trend zvrátit.

Nedostatek lékařů, sester a dalších zdravotníků dosahuje rozměrů, které ohrožují kvalitu i dostupnost péče. Právě na tuto hrozbu míří krizový plán pro pracovní síly ve zdravotnictví, který ve čtvrtek společně projednaly výbory Evropského parlamentu pro zaměstnanost (EMPL) a veřejné zdraví (SANT). „Pokud se nic nezmění, do roku 2030 bude v Evropské unii chybět přes 4,1 milionu pracovníků ve zdravotnictví,“ uvedla v zastoupení jednoho ze zpravodajů EMPL Jagna Marczulajtis Walczaková (EPP).

Více peněz a kariérní jistoty

Návrh zprávy, připravené europoslanci Loucasem Fourlasem (EPP) a Ruggerem Razzou (ECR), přichází s komplexními doporučeními pro řešení krize v evropském zdravotnickém personálu.

„Nedostatek lékařů, zdravotních sester, pečovatelů a dalších zdravotnických pracovníků se prohlubuje a má stále více strukturální charakter. Způsobují ho demografické změny, stárnutí obyvatelstva, rostoucí poptávka po chronické a dlouhodobé péči a rozšířený syndrom vyhoření, který přetrvává od pandemie covid-19,“ varují autoři zprávy. „Náš návrh není ideologickým textem. Je to akční plán,“ podtrhla Marczulajtis Walczaková.

Státy podle něj mají přijmout národní strategie, které budou pravidelně aktualizovat a ladit s demografickými a technologickými trendy. Europoslanci svými doporučeními míří do 6 konkrétních oblastí:

Mohlo by vás zajímat

1. Zaměstnanost, pracovní podmínky a ochrana duševního zdraví

Jádrem celé iniciativy je především zlepšení pracovních podmínek zdravotníků, tedy vyšší mzdy, jistější kariérní růst, větší důraz na bezpečnost práce a duševní zdraví.

2. Regionální nerovnosti v přístupu k péči

Takzvané „lékařské pouště“ – oblasti se špatnou dostupností zdravotní péče – se podle europoslanců šíří napříč unií. Doporučují proto vytvářet pobídky pro zdravotníky, kteří se rozhodnou působit v odlehlých, venkovských či horských regionech. Mezi ně mají například patřit zvýhodněné bydlení, stipendia nebo lepší kariérní vyhlídky. „Zdravotní pouště jsou problém, který musíme řešit nikoliv ideologicky, ale pragmaticky,“ zdůraznil spoluzpravodaj návrhu Razza.

3. Mobilita a vzdělávání

Dalším pilířem je vzdělávání a mobilita. „Profesní mobilita v rámci Unie je klíčovým prvkem jednotného trhu, musí však zůstat spravedlivá a udržitelná,“ míní autoři tisku. Jejich zpráva proto vyzývá k lepšímu provádění směrnice o odborných kvalifikacích s cílem zjednodušit postupy uznávání a zároveň zabránit odlivu mozků z členských států a ze třetích zemí, které mají zranitelné zdravotní systémy. Cílem je zvýšit počet zdravotníků v EU o 1 milion během 7 let, přičemž vzdělávání by mělo být financováno i z Evropského sociálního fondu (ESF+) a dalších zdrojů v rámci politiky soudržnosti.

„Odliv mozků je náš společný problém,“ okomentovala tento bod v diskusi europoslankyně ze SANT Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew Europe). Popsala i zkušenost z rodného Slovenska, kde prý pětina lékařů pracuje v zahraničí. „Pokud máme zastavit odliv mozků, musíme doma nastavit lepší příležitosti pro výuku a pracovní podmínky,“ dodala.

4. Digitální transformace

Jakékoliv moderní odvětví se bez digitalizace neobejde. Ať už jde o telemedicínu, telefarmacii či chytré technologie vybavené umělou inteligencí, ty všechny mají pomoci zmírnit tlak na přetížený personál, zlepšit dostupnost péče a snížit administrativní zátěž. Autoři ovšem upozorňují, že technologie nemají nahrazovat lidský kontakt, nýbrž ho pouze vhodně doplnit.

5. Financování a plánování

Finanční stabilita a dlouhodobé plánování jsou dalším klíčovým bodem návrhu výborů SANT a EMPL. „Výdaje na prevenci musíme vnímat jako investici do budoucna. Díky tomu by Evropská komise mohla uvolnit peníze, které by posílily ekonomickou situaci pracovníků ve zdravotnictví,“ uvedl Razza. Doporučil, aby EU lépe využívala své již existující programy – od EU4Health po Horizont Evropa – a soustředila je právě na oblasti, kde jsou nedostatky personálu nejpalčivější.

6. Udržitelné modely práce

Europoslanci ve své návrhu neopomněli ani zásadní úlohu praktických lékařů a poskytovatelů primární péče v oblasti prevence a integrované zdravotní péče. Trvají také na tom, že všechny reformy musí respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a zároveň podporovat koordinaci a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni.

Očekávají se připomínky

Současná fáze, kdy výbory projednali návrh zprávy (draft report), představuje jeden z prvních kroků parlamentního projednávání návrhu. Po čtvrteční diskusi ve výborech budou jejich členové předkládat své vlastní pozměňovací návrhy. To může trvat i několik týdnů. Po jejich projednání (a zpravidla zredukování) a hlasování ve výborech se konečná zpráva posune do pléna Evropského parlamentu. Zde o ní budou hlasovat všichni europoslanci.