Zdravotnictví nedáme nikomu, je pro nás absolutní prioritou, prohlásil vítěz voleb Andrej Babiš. A několikrát to v různých obměnách ještě zopakoval. Proč to vlastně dělá? Chce si pohlídat svůj byznys, tvrdí různí komentátoři a politici. Ale kdepak, takto jednoduché to není. Řeknu vám proč.
Babiš není jen občas neurvalý, nespisovně až vulgárně se vyjadřující miliardář. A soudem uznaný lhář. Je to také pracovitý politik, bývalý a budoucí premiér, zakladatel a šéf velmi úspěšného politického projektu. Je to člověk s důvěrou 1,9 milionů občanů Česka. To je třeba vzít v úvahu, pokud chceme rozklíčovat jeho motivace, jeho silné i slabé stránky.
Hartenberg není Agrofert
Je pravda, že Andrej Babiš má v resortu obchodní zájem. Zachovává si status nepřímého skutečného majitele investiční společností Hartenberg Holding. Ta mimo jiné investuje právě ve zdravotnictví. Nejznámější a nejzajímavější oblastí je asistovaná reprodukce (firmy FutureLife a ISCARE). Obraty se v Česku pohybují maximálně v jednotkách miliard. Jde o hodně specifický obor, kde je z veřejných peněz hrazeno jen něco, a lidé jsou zvyklí doplácet velké částky za nadstandardní služby. Byznys umělého oplodnění daleko překračuje české hranice a daří se mu právě proto, že není závislý výhradně na veřejných zdrojích.
Hartenberg také postupně rozšiřuje své portfolio nákupem poliklinik a ambulancí. Jejich obraty se budou pohybovat v desítkách až stovkách milionů korun. Na celkovém obratu českého zdravotnictví se pravděpodobně (přesná čísla nejsou k dispozici) podílí v jednotkách procent. Hlavní síla Hartenbergu spočívá ve vysoce specializovaných a profitabilních oblastech, nikoli v celkových a na veřejných rozpočtech závislých výdajích českého zdravotnictví, které dnes už přesahují 500 miliard korun.
Hartenberg prostě není Agrofert. Babiš sice teoreticky může nepřímo tlačit na nějaké změny ve zdravotnictví, které by mu mohly pomoci, ale bylo by to krkolomné, politicky rizikové a hlavně obchodně zanedbatelné.
Tři důvody, proč to Babiš myslí vážně
Podle mne je zdravotnictví centrem zájmu Andreje Babiše ze tří důvodů.
- Téma pro lidi
Babiš chce být úspěšný, chce vládnout čtyři roky, chce znovu vyhrát. A je jedno, zda proto, že se bojí vězení či aby ho lidé milovali, anebo aby prosperoval Agrofert. Drtivě ale vyhrál volby, a to mimo jiné proto, že si dobře zjistil, čím voliči žijí své obyčejné životy, co je trápí, čeho se bojí.
Proto také ví, jak moc lidi zdravotnictví zajímá. A také dokázal, i když svým nezaměnitelným humpoláckým způsobem, najít výzvy, které je skutečně třeba řešit. Můžeme se mu klidně smát, že je slibotechna. Ale například jeho dvě aktuální zdravotnické priority, které teď promuje, mají své kouzlo a dokonce dávají i smysl.
Mohlo by vás zajímat
Ať už je to plán postavit novou nemocnici v Praze nebo boj s rakovinou. Jistě, hrozí, že Babiš svým mikromanagementem obě zajímavé myšlenky a plány znehodnotí. Má ale cíle, které jsou nosné, pochopitelné a lze s nimi skvěle mediálně pracovat.
- Připravený ministr
A pak tu má Adama Vojtěcha. Kluka z plakátu, který se trpělivě vzdělával a získal zkušenosti, o kterých se jiným může jen zdát. Dnes je to snad jediný relevantní a skutečně připravený kandidát na ministra zdravotnictví široko daleko. Širší veřejnost to tak asi nevnímá, ale mnozí zdravotníci, představitelé odborných společností, části pojišťoven, zkrátka lidé z resortu, ho měli za jeho předchozího působení celkem rádi. Samozřejmě, že ne všichni, ale i s těmi dokáže mluvit. Viz třeba lékařská komora. Navíc je k předsedovi partaje loajální. Pro Babiše je nominace Vojtěcha sázka na klid v resortu. A takový klid je k nezaplacení.
Šéf ANO se také může opřít o relativně silnou lékařskou lobby vlastních poslanců, kteří ho provázejí v Parlamentu už řadu let a většině se podařilo svůj mandát obhájit.
- Je to osobní
Pro Babiše je zdravotnictví osobní. Stárnoucí muž, který hodně dbá na své zdraví, si je velmi dobře vědom jeho hodnoty. Když mluví třeba o rakovině, je autentický.
Vášeň, která chyběla
Tohle vše je v příkrém kontrastu s tím, jak vnímala zdravotnictví předchozí koalice. Ne jako výzvu, ale jako obtíž, riziko. Raději o něm spíše nemluvit, nic moc neměnit a ve volebním boji ani moc nevytahovat. A hlavně zavřít oči před nutnými změnami.
Jen zázrakem se ministru Válkovi podařilo prosadit alespoň screeningy, rozhýbat elektronizaci, změnit vzdělávání a pár dalších věcí. V ekonomickém nastavení se nic zásadního nezměnilo. Jak napsal starý lišák Miroslav Kalousek: „Politici Spolu se panicky báli nezbytných reforem, aby jim to neprohrálo volby. Tak do reforem nešli… a prohráli volby.“
To samozřejmě neznamená, že se Andrej Babiš chystá dělat nějaké velké reformy. Zdravotnická veřejnost se modlí, aby nechal Vojtěchovi alespoň maličký prostor provést nějaké menší rozumné změny. Ale iluze si nedělejme. Tohle po Babišovi jeho voliči ani nechtějí.
Jestli chce někdo předčít Babiše, musí se přestat bát zdravotnictví. A musí se stejnou vášní a nasazením jako on vynést tento nelehký resort do popředí své agendy. A rvát se za svá řešení s otevřeným hledím tváří tvář svým voličům. Oni to nakonec ocení.
