Na podzim tradičně vrcholí jednání o odměnách zdravotníků. Odbory teď žádají zvýšení 10 %, ředitelé nemocnic zase varují před miliardovými deficity. Například podle ředitele Bulovky Jana Kvačka by bylo nejlepší, kdyby se navyšování neurčovalo plošně, ale byla by jasně daná nepodkročitelná minima.
Nemocnice mají velkou hlavu z toho, jak bude příští rok vypadat jejich hospodaření. Ředitelé fakultních zařízení, kteří se zúčastnili 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví, se shodně obávají deficitu. Konkrétní příčiny se ale trochu liší.
Třeba ředitele FN Bulovka Jana Kvačka trápí klasifikace nemocnic a počet center. „Dodnes není vyřešen problém vznikajících center. Pro Bulovku by vyhláška nebyla problémová, kdybychom měli všechny centrové statuty, které reálně provozujeme. Pro získání centrového statutu je nepodkročitelným kritériem dva roky stará reference na počty výkonů. Nějakou dobu trvá, než nemocnice péči zvedne ze země. Jsme v mezidobí, kdy jsme to reálně splnili, ale nemáme centrum na papíře,“ načrtává Kvaček.
Pokud se podle něj situace kolem center nenarovná, znamenalo by to pro nemocnici ztrátu 200 milionů. V tomto ohledu ho ovšem uklidňuje ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch. Příští rok totiž poběží reakreditace všech center, takže si Bulovka nyní může o status říci. „Stačí mít alespoň v části roku 2026 centrum, aby se počítalo,“ říká Troch.
Nemocniční skanzeny
FN Brno bude v ještě těžší situaci. Její ředitel Ivo Rovný počítá s deficitem 1,1 miliardy. K tomu přispívá mimo jiné fakt, že se ministerstvo snaží narovnávat úhrady – jenže ztrátové obory nekompenzuje dostatečně. To platí třeba o péči o děti, kde se ztráta v brněnské nemocnici snížila z 250 na 150 milionů. Otázkou také je, jak úhrady dopadnou na porodnictví. Péče o zdravé novorozence dosud podle Rovného financovala patologické porody. Celou oblast porodnictví a neonatologie nyní pojišťovny uhradí novým způsobem jednotně napříč republikou.
Podle Rovného sice FN Brno během štědřejších let našetřila, tyto peníze ale investuje do výstavby nové gynekologicko-porodnické kliniky. Navíc si chce vzít úvěr, aby ji mohla vybavit. K tomu ovšem potřebuje dostatečný zůstatek na účtu. Navíc musí opravovat stávající budovy.
„Fakultní nemocnice jsou často v dezolátním stavu. Když se podíváte na Karlák, Bulovku nebo Thomayerku, jsou to skanzeny. Dělá se tam skvělá péče v neuvěřitelných podmínkách. A u nás je to také. Zahájili jsme rekonstrukci vody za 100 milionů na 5 let, a to za plného provozu. Teď řešíme urgentní stav v transfuzní stanici. Po 15 letech tam praská voda ve všech patrech, protože tam jsou plastové trubky. Vytopilo nám to tři měsíce starou rekonstrukci za 3 miliony a ohrožuje to chod stanice, která je kritickou infrastrukturou státu – zaručuje krev pro celý region v době krize,“ popisuje Rovný.
Platy jsou klíčový nástroj k řízení nemocnice
Minusové hospodaření zřejmě úhradová vyhláška přinese i ve FN Ostrava. „Pokud bychom se chovali stejně jako v roce 2025, bude to pro nás znamenat problém asi 250 milionů korun na zdravotní péči. A to nemluvím o mzdách,“ poukazuje ředitel ostravské nemocnice Jiří Havrlant.
Právě platy a mzdy pro příští rok jsou stále trochu neznámou. Podle Kvačka by ovšem bylo nejlepší, kdyby se tato debata vedla jinak než doposud.
Mohlo by vás zajímat
„Diskuse o navyšování platů má radikálně jiný dopad na státní či některé krajské nemocnice s platovými tabulkami a na zbytek systému, který s tím může pracovat volněji. Pro státní nemocnice by bylo fajn, kdyby se nedávaly povinné absolutní nárůsty platů, ale aby se po skupinách určila nepodkročitelná minima. Platové podmínky v nemocnicích nejsou stejné a platová politika je klíčový nástroj k řízení nemocnice. Jestliže má někdo některou skupinu zaměstnanců historicky nastavenou třeba o 12 % více než všichni okolo, není dobré po něm chtít, aby povinně přidal ještě 5 %,“ navrhuje Kvaček.
Kumulativní ztráta 8 až 9 %
Na problém platů poukazuje také ředitel FN Hradec Králové Aleš Herman. Vzhledem k tomu, že je úhradová vyhláška pro nemocnice deficitní, neměl by podle něj stát ještě nařizovat další náklady. Růst platů o 5 až 7 % přitom pro nemocnici znamená 250 až 350 milionů navíc. Vedle toho dochází k převedení sester do 13. platové třídy, což znamená 7 000 v tarifu na jednu.
„To je tedy pro každou přímo řízenou organizaci kolem 300 milionů. A na výnosech podle úhradové vyhlášky ztrácíme v průměru 300 milionů. Kumulativní index ztráty tak je kolem 8 až 9 % podle nemocnice. A za to máme udělat 100 % péče jako dva roky zpátky,“ stěžuje si Herman.
Teď se pozná dobrý hospodář
Podle Trocha by se ale mělo nyní díky sjednocení úhrad ukázat, jak dobře nemocnice hospodaří. „Jsem přesvědčen, že tu i v příštím roce budou poskytovatelé z řad fakultních nemocnic se stamilionovými zisky. A pak se můžeme ptát, proč někteří hospodaří ziskově při stejné základní sazbě a jiní ne. Doposud nebylo možné odhadnout, kdo hospodaří dobře, protože má dobré základní sazby, a kdo, protože je dobrý hospodář a dobře nemocnici vede,“ dodává.
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Novartis, MSD, Abbvie, Bristol Meyers Squibb, Zentiva, Alk, EUC, AKESO, Tiscali Media a Infini One.
