Vedle možnosti nabízet a provádět širší portfolio očkování se německé lékárny mohou těšit také na vydávání léků na předpis, aniž by jej musel vystavit lékař. Lékárny budou moci nabízet i další konkrétní druhy lékařské péče. To má ulehčit zejména praktikům a zvýšit dostupnost primární zdravotní péče. Jenže nejrůznější německé lékařské organizace nejsou z připravované lékárenské reformy příliš nadšené. Vadí jim zejména vydávání léků na předpis bez lékařského předpisu, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Německé spolkové ministerstvo zdravotnictví představilo návrh reformy lékáren, a to prostřednictvím zákona o rozvoji lékárenské péče. Lékárny tak nejspíše získají další kompetence, které jim zajistí dodatečné příjmy, což by mělo zlepšit jejich ekonomickou situaci. Lékáren totiž v Německu soustavně ubývá, s čímž se snažily bojovat přinejmenším poslední tři spolkové vlády.

Rozšíření nabídky očkování

Reforma počítá s podstatným rozšířením portfolia očkování, které lékárny mohou nabízet. Kromě očkování živými vakcínami získají možnost provádět prakticky všechna běžná očkování.

Německé lékárny by měly, vedle vakcinace proti covidu (SARS-CoV-2) a chřipce, získat pravomoc očkovat také zejména proti tetanu, záškrtu, hepatitidě typu A a B, pneumokokovým infekcím, vzteklině, lidskému papilomaviru (HPV) nebo pásovému oparu (herpes zoster).

Pravděpodobně nejožehavějším tématem lékárenské reformy je návrh, podle něhož by lékárny mohly v některých případech vydávat také léky dostupné jen na lékařský předpis, a to bez tohoto předpisu.

Mohlo by vás zajímat

Na předpis i bez předpisu a preventivní péče

Právě vydávání léků na předpis bez předpisu vadí zástupcům lékařů nejvíce. Spolkové ministerstvo zdravotnictví ale ve svém návrhu přesně vymezuje, za jakých podmínek by takové „bezpředpisové“ vydávání umožnilo. Muselo by se jednat o vydávání léků v případě dlouhodobé léčby. A to za podmínky, že na konkrétní lék byl vydán recept alespoň na čtyři čtvrtletí. Lékárna by měla povinnost tuto skutečnost vždy ověřovat, a to na základě záznamů v elektronické kartě pacienta.

Dalším prvkem navrhovaného rozšíření lékárenských kompetencí je, aby lékárny mohly ve větší míře provádět, respektive nabízet preventivní péči. Jednalo by se především o takové úkony, jež směřují k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, onemocnění související s kouřením, jakož i ke včasnému odhalování rizik uvedených onemocnění.

Pokud se spolkové ministryni zdravotnictví Nině Warkenové (CDU) podaří lékárenskou reformu prosadit, lékárny by mohly také provádět rychlotesty ověřující infekci různými viry, podobně jako tomu bylo během covidové pandemie. Tehdy lékárny mohly testovat samoplátce na covid. I nyní by šlo o testování na principu samoplátcovství. Vedle koronaviru (covidu) by lékárny mohly testovat také na přítomnost chřipky, norovirů, RS virů nebo rotavirů.

Ostrá kritika ze strany lékařů

Jak už bylo řečeno, navrhovaná podoba lékárenské reformy se nezamlouvá lékařům, respektive lékařským profesním sdružením. Přesněji řečeno, ministerské plány vyvolaly v řadách lékařů ostrou kritiku. Několik lékařských sdružení či asociací dokonce Spolkovému ministerstvu zdravotnictví adresovalo otevřený dopis.

Dokument podepsaný například Spolkovou lékařskou komorou (BÄK), Spolkovu asociací lékařů systému zákonného zdravotního pojištění (KBV), Asociací německých specialistů nebo Profesní asociací německých internistů, klade důraz na to, že úkoly, které chce ministerstvo svěřit lékárnám, vyžadují lékařskou kvalifikaci.

„Princip oddělení lékařské a farmaceutické odbornosti je ústředním prvkem kvality péče o pacienty. Pokud se tento princip oslabí, existuje riziko nesprávné, a tudíž nebezpečné lékové terapie, rizikové fragmentace péče a ztráty bezpečnosti pacientů,“ píše se v otevřeném dopise k otázce navrhované možnosti lékáren vydávat některé léky na předpis bez lékařského předpisu.

Proočkovanost se nezvýší

Lékaři mají výhrady i k rozšíření možností očkování v lékárnách. Podle nich by to nepřineslo kýžený efekt v podobě zvýšení proočkovanosti populace. Lékaři odkazují na zkušenosti s očkováním proti koronaviru a chřipce, kdy podle nich neexistuje velká poptávka po očkování v lékárnách proti těmto onemocněním.

„Studie a praktické zkušenosti ukazují, že míra proočkovanosti se zvyšuje především koordinací a podporou lékařů, nikoli vytvářením dalších očkovacích center,“ namítají zástupci lékařů.

Mohlo by vás zajímat: Češi plazmou pomáhají. Průzkum odhalil, že nevědí komu