Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda chce vystřídat Milana Kubka v čele této organizace. Komora podle něj potřebuje nový styl komunikace, jasnější vymezení vůči odborům nebo vstřícnější přístup k mladým lékařům i veřejnosti. „V programu mám věci, o kterých vím, že jsem schopen je splnit,“ říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník. Usiluje například o to, aby komora přestala plnit roli odborů.

Kdy jste se rozhodl pro kandidaturu na prezidenta ČLK? Co k tomu vedlo?

Ta myšlenka ve mně hlodala delší dobu. V mém okolí během uplynulého roku padaly návrhy, jestli bych to nezvážil. A já sám jsem si říkal, že bych rád viděl trochu odlišné směřování komory. Několik posledních měsíců jsem se rozmýšlel a v létě jsem se po diskusi s rodinou a kolegy definitivně rozhodl.

Uvedl jste, že vaši kandidaturu může někdo vnímat jako kontroverzní. V čem ta kontroverze spočívá?

V tom, že proti prezidentovi kandiduje viceprezident. Už dříve taková situace nastala. Vnímám, že tohle pro jistou část lékařů nebo veřejnosti kontroverzní bude. Na druhou stranu, například v rámci politické situace často koaliční partneři deklarují, že chtějí být premiérem nebo ministrem. Takže si nemyslím, že je to něco úplně mimo nebo přes čáru.

Chtěl bych oddělit fungování komory a odborů

Milan Kubek je prezidentem ČLK už téměř 20 let. Ve funkci chce podle svých slov ještě dokončit rozdělanou práci. Podle vás ale nastal čas na změnu. V čem se vaše vize nejvíce liší od současné podoby?

Fungování komory by se mělo více otočit směrem k lékařům. Konkrétně bych chtěl zapracovat na stylu komunikace. Využít nové, svěží komunikační kanály k informovanosti členské základny, protože tahle oblast teď pokulhává a nesplňuje standardy 21. století. Komunikace by se měla změnit i vůči veřejnosti. Aby věděla, proč tu jsme, co děláme a jaká je naše funkce.

Obecně mám v programu body, o kterých vím, že jsem schopen je splnit, protože se týkají činnosti komory jako takové. Nechci slibovat věci, na které nemám přímý vliv. To neznamená, že za ně neplánuji bojovat. Jen nehodlám slibovat záležitosti, u kterých má ČLK přinejlepším poradní funkci, ale ne exekutivní.

Často přímo od lékařů zaznívají názory, že současná ČLK „supluje“ odbory a věnuje pozornost pouze finančnímu ohodnocení lékařů.

Pro spoustu lékařů včetně mě je to podstatné téma. V situaci, kdy máme Českou lékařskou komoru a zároveň odborové organizace, není důvod, aby jedna instituce suplovala druhou. Je nezbytné, aby mezi nimi jistá komunikace a přeryv zájmů byly, protože z hlediska pracovních podmínek lékařů a lékařek je finanční ohodnocení důležité. Ale neměla by to být hlavní a už vůbec ne jedinou věcí, za kterou komora bojuje. Má mít přesah do dalších sfér a neměla by se vyčerpávat jen tím, že někoho supluje. Chtěl bych fungování komory a odborů oddělit, fakticky i mediálně.

Další kandidáty respektuji za to, co pro komoru udělali a nerad bych to nějakým způsobem shazoval. Chci zkrátka jen přinést nový směr a bude na delegátech sjezdu, co si vyberou.

Jaký očekáváte průběh volby? Myslíte, že bude férový a otevřený diskusi?

Já sám ho férově povedu. Deklaroval jsem, že se nehodlám pouštět do osobních invektiv. Další kandidáty respektuji za to, co pro komoru udělali a nerad bych to nějakým způsobem shazoval. Chci zkrátka jen přinést nový směr a bude na delegátech sjezdu, co si vyberou. Pevně věřím, že zbylí kandidáti budou postupovat ve stejném duchu. Ale vyloučit se samozřejmě nedá nic.

Komora nesmí být odtržena od každodenní reality

Jste připravený čelit i případné kritice, že máte méně zkušeností než protikandidáti?

Ano, jsem. Za tu dobu, co se pohybuji na vyšší úrovni ČLK, se v této situaci ocitám relativně často. Nicméně to je věc, kterou nezměním – ani pokud budu zvolen. Právě vykonávání těchto funkcí je jediný způsob, jak zkušenosti nabírat. Navíc vzhledem k mé angažovanosti, která začala relativně brzy po škole, nemám zkušeností zase tak málo.

Jste jedním ze zakladatelů Sekce mladých lékařů, působil jste i jako její předseda. Jak se posunulo postavení mladých doktorů v komoře a co by se ještě mělo změnit?

Sekce vznikla v roce 2016 – s Monikou Hilšerovou jsme vytvořili skupinu, kterou zdravotnictví bere poměrně vážně. Zástupci mladých lékařů se účastní různých jednání – na ministerstvu, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví i dalších místech. Uskupení se etablovalo i v rámci samotné komory.

Mladí lékaři ví, že se na sekci mohou kdykoli obrátit. Je přátelská, vstřícná a zároveň přímočařejší v komunikaci a řešení problémů. Právě tuto její filozofii bych rád přenesl i na vyšší úroveň. Aby ČLK jako taková nebyla odtržena od každodenní reality lékařů, ale naopak s nimi byla v kontaktu, řešila jejich problémy a vytvořila jim záchrannou síť nebo je minimálně nasměrovala k řešení.

Já osobně se jako lékař-porodník rozhodně necítím ohrožen tím, že něco svěřím naprosto kompetentní porodní asistence, která je schopná to odvést stejně dobře.

Současnou podobu ČLK reprezentuje také postoj k nelékařským zdravotnickým profesím. Jak se díváte na často diskutované kompetence sester? Mělo by dojít k jejich rozšíření, nebo jste, podobně jako Milan Kubek, spíše proti?

Rozšiřování kompetencí nelékařského zdravotního personálu je ve vyspělém západním světě naprosto běžnou záležitostí. Medicína se vyvíjí a je jasné, že některé kompetence se budou mezi zdravotníky přesouvat, ať už jedním nebo druhým směrem. Diskusi o tom prostě vést musíme, nemá smysl se tomu bránit.

Já osobně se jako lékař-porodník rozhodně necítím ohrožený tím, že něco svěřím naprosto kompetentní porodní asistence, která je schopná to odvést stejně tak dobře.

Mohlo by vás zajímat

Musíme změnit přístup ke zdravotním sestrám

Pokud byste se tedy stal prezidentem ČLK, postoj této organizace k rozšiřování kompetencí sester se změní?

Troufnu si tvrdit, že ano. I když v tomto ohledu musí rozhodování vycházet z dalších orgánů, jako je představenstvo, já osobně tuto filozofii určitě prosazovat budu.

Pokud byste měl na závěr shrnout hlavní vize, se kterými do voleb jdete, které by to byly?

Jak jsem už zmínil: jasné oddělení kompetencí a vystupování v rámci jednotlivých hráčů, abychom neplnili funkci někoho, koho nemáme, a zároveň neopomíjeli to, co máme dělat. Za druhé, abychom nebyli v diskusích soupeřem, ale spíš partnerem. Abychom se pouze nevymezovali a problémy se neřešili bez nás.

Už jsem také mluvil o větší vstřícnosti ČLK vůči veřejnosti a zejména členské základně, protože spousta lidí momentálně neví, k čemu je dobrá, proč existuje. Musí se změnit styl komunikace i nabídka toho, co svým členům komora poskytuje. Například více zaangažovat právní servis, více pomáhat v rámci zařizování atestačního vzdělávání a vzdělávání obecně, zabývat se problematikou lékařek na mateřské dovolené nebo zkrácenými úvazky.

Samozřejmě jsme organizace, která zastává práva lékařů. To ale neznamená, že se v případě, že se děje něco nesprávného, bezhlavě postavíme za kohokoliv. Naopak většina lékařů, minimálně v mém okolí, vnímá, že pokud se někdo zachová špatně, je potřeba se distancovat. Na druhou stranu mnoho jiných případů, třeba zanedbání, musíme řešit s chladnou hlavou a postavit se za kolegy v případě, že jejich role byla náhodná.

Rozhovory s dalšími kandidáty na prezidenta České lékařské komory přinese Zdravotnický deník v následujících dnech.