Ministerstvu financí se nelíbí návrh úhradové vyhlášky. Stejně jako Svazu zdravotních pojišťoven mu vadí, že je deficitní. A rozporuje také výši příjmů, které podle něj budou o 3 miliardy nižší, než s čím počítá ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo financí (MF) v připomínkách zásadně nesouhlasí s deficitem navrženým ve vyhlášce. „Návrh povede k dalšímu růstu závazků po splatnosti a prohlubování finanční neudržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění,“ konstatuje resort.

Vadí mu také fakt, že ministerstvo zdravotnictví (MZ) počítá s o 3 miliardy vyššími příjmy, než předpovídají finance. Podle důvodové zprávy je to proto, že predikce jsou konzervativní a vždy podhodnocovaly příjmy alespoň o 3 miliardy.

„S tímto tvrzením nesouhlasíme. Pokud budeme uvažovat ‚necovidové‘ roky, tak například v roce 2019 byla predikce MF u příjmů z vybraného pojistného a plateb státu za státního pojištěnce v součtu o 0,7 miliardy Kč vyšší než skutečnost, naopak v roce 2023 byla podhodnocena v součtu o 2,2 miliardy Kč. Žádáme, aby MZ pro stanovování příjmů z pojistného použilo výhradně predikci MF,“ stojí v připomínkách.

Růst platů jsme zakalkulovali, zlobí se finance

I když ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že nebyl zohledněn 7% růst platů ve státním sektoru, opak je podle financí pravdou. „Argumentovat významně vyššími příjmy z tohoto titulu nepovažujeme za relevantní, neboť stojí na naprosto mylných předpokladech,“ píše.

Na stejnou věc si stěžuje i ministerstvo obrany. „Deficit systému veřejného zdravotního pojištění dle údajů ministerstva financí dosáhne v roce 2026 dalších 12,8 miliardy Kč (kumulativně od roku 2020 zhruba 30 miliard Kč). Ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje potřebu takového deficitu pouze celkovou výší zůstatku na fondech zdravotních pojišťoven, ale již neuvádí výši zůstatků fondů určených k úhradám nákladů na poskytnuté zdravotní služby. Nesděluje ani výši zůstatků na fondech jednotlivých zdravotních pojišťoven. Dle informací dostupných ministerstvu obrany k 31. 12. 2024 je 78,73 % konečného zůstatku na bankovním účtu základního fondu zdravotního pojištění u VZP,“ vytýká ministerstvu zdravotnictví resort obrany.

Mohlo by vás zajímat

Ještě více zatlačme na nemocnice, žádají pojišťovny

Vůbec nejvíce připomínek k úhradové vyhlášce se sešlo od Svazu zdravotních pojišťoven. Ten na prvním místě požaduje koncipovat ji na základě loňského usnesení vlády vyrovnaně.

„Návrh vyhlášky a průvodní dokumenty nikterak nedokládají, že plánovaný deficit systému pro rok 2026 je nezbytně nutný pro správnou funkčnost a nákladovou efektivitu systému. Naopak z dopadů úhradových vyhlášek za uplynulé roky je v důvodové zprávě správně uvedeno, že financování zejména akutní lůžkové péče bylo nadhodnoceno a vedlo k přesunu finančních rezerv pojišťoven do spotřeby v nemocnicích více, než bylo potřebné, a to v řádu desítek miliard Kč. Toto chybné nastavení úhrad je v návrhu korigováno nedostatečně,“ poukazuje svaz.

Finanční rezerva VZP je dvojnásobná

Podle něj přitom nejsou zůstatky na účtech pojišťoven dostačující na pokrytí navrhovaného deficitu. Ministerstvo totiž sčítá všechny zůstatky na jednotlivých fondech od základního přes provozní po rezervní. Majoritní část má pak VZP. Finanční rezerva vyjádřená na jednoho pojištěnce u ní dosahuje 5 426 Kč, zatímco u svazových pojišťoven je to 2 643 Kč.

Zároveň budou podle svazových pojišťoven příští rok příjmy o 2 miliardy nižší, než odhaduje ministerstvo. A náklady o 1-2 % vyšší.

Zaměstnanecké pojišťovny v rovné stovce připomínek dále navrhují například snížit počty totálních endoprotéz o 10 % s tím, že jsme nad průměrem Evropy. Lékárnám by zase zrušily signální kód za výdej léku na recept. U fyzioterapie, domácí péče či ambulantních specialistů se svaz zasazuje o snížení limitů na vyžádanou péči. A zrušit či snížit chce velkou část nejrůznějších bonifikací.

Způsob cenové soutěže se nelíbí VZP ani krajům

Oproti tomu VZP má méně připomínek, „jen“ čtyři desítky. Stěžuje si například na nepředvídatelnost některých úhradových prvků. Nezdá se jí ani způsob, jakým by měla probíhat novinka – cenová soutěž u totálních endoprotéz.

„Podmínky uvedené v mechanismu zavádí pouze sankci pro zdravotní pojišťovny tím, že zvyšují jednotkovou cenu služby v případě neprovedení (nikoliv nenasmlouvání) objemu v referenčním období. Pro poskytovatele není žádná sankce definována, podmínky tudíž nejsou rovné,“ uvádí VZP. I v tomto případě upozorňuje na problém s předvídatelností.

Novinka cenových soutěží se nezdá ani Asociaci krajů. „Jedná se o netransparentní bod a nezajišťuje rozdělení péče podle potřeb pacientů v jednotlivých regionech. Ve vyhlášce není závazný harmonogram a pravidla cenové soutěže. Navrhujeme zrušení tohoto bodu v návrhu vyhlášky, neboť je potřeba lepší přípravy a transparentní nastavení soutěže před jejím zavedením. Výsledek soutěže se musí poskytovatel dozvědět s dostatečným předstihem k naplánování efektivního využití zdrojů (finance, personál, operační sály, materiál),“ zdůrazňují kraje v připomínkách.