Nákladovou efektivitu v Česku skloňujeme hlavně v souvislosti s léky. V řadě dalších oblastí ji ale nehlídáme. To by se mělo podle kandidátů na ministra zdravotnictví změnit například u nemocnic. Vedle rušení akutních lůžek s nízkou obložností bychom si měli posvítit na zařízení nesplňující kvalitativní kritéria třeba v podobě pooperačních sepsí.
Místem, kde bychom měli tlačit na efektivitu, jsou nemocnice. Vyplynulo to z diskuse na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
„Když se podíváme na počet akutních lůžek v Evropě a v České republice, vycházíme jako země s nadprůměrným počtem lůžek, navíc podprůměrně vytížených. Ostatně je to vidět i na produkci akutní lůžkové péče, která klesá. Máme tu tedy neefektivní kapacity, které vážou personál. Bez transformace to nebude možné,“ upozorňuje bývalý ministr zdravotnictví a kandidát za ANO Adam Vojtěch.
V tom s ním souhlasí i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09/Spolu). „Redukce je nutná. V letošním roce se podaří snížit počty o 1 600 až 1 800 akutních lůžek. Jako ministr mohu garantovat, že odsouhlasím redukci akutních lůžek v nemocnicích, kde není dostatečná obložnost. Totéž ovšem musí dělat zřizovatelé krajských či městských nemocnic. Soukromí podnikatelé to dlouhodobě dělají, nemají lůžka s obložností 20%,“ načrtává Vlastimil Válek.
Změňme personální vyhlášku
Redukcí počtu akutních lůžek a jejich případnou transformací na lůžka následná dojde i k uvolnění personálu. Na následná lůžka je ho totiž potřeba méně. Zároveň ale podle Válka potřebujeme změnit personální vyhlášku. Ta je provázána s počtem lůžek bez ohledu na obložnost. „To se musí změnit. Personální vyhláška už nemůže reflektovat počet lůžek v nemocnicích,“ doplňuje další potřebný krok Válek.
Na to, kde máme v nemocnicích rezervy, zároveň už nyní poukazují některá kvalitativní data. Například ta týkající se pooperačních sepsí, kterým lze v naprosté většině případů zabránit. „Vidíme obrovské rozdíly mezi nemocnicemi. A co je nejhorší, ty s vyšším počtem sepsí jsou na tom ekonomicky výhodněji, protože jim to pojišťovny zaplatí. Platíme tedy za nekvalitu,“ pozastavuje se Vojtěch.
Dalším příkladem jsou podle něj počty lidí na umělé plicní ventilaci, kteří dostanou pneumonii. Zatímco evropský průměr je 10 %, u nás jsou i nemocnice se 40 %. „Pojďme tedy po kvalitě. Tam je obrovské množství peněz,“ podtrhává Vojtěch.
Mohlo by vás zajímat
Velký potenciál sdílení dat
Rezervy jsou ale i v dalších segmentech. „V řadě odvětví, třeba v rehabilitaci, se platí neefektivní léčba neomezeně. Na základě vědeckých výzkumů a zkušeností odborníků bychom měli mít odvahu říci, že některé nemoci nebudou plně hrazeny a léčba bude možná jen jednou, dvakrát ročně,“ navrhuje kandidátka STAN Michaela Šebelová.
Nejen podle Válka je pro zlepšení efektivity zásadní sběr dat a digitalizace. „Potřebujeme vědět, kam pacient chodí či jak často navštěvuje jaká vyšetření. Tato data získáme v průběhu příštího roku on-line. A můžeme na jejich základě dělat úspory,“ uvádí Válek.
Elektronizace by měla například omezit duplicitní vyšetření. „Sdílení dat o provedených vyšetřeních je jednou ze zásadních cest, jak se části neefektivit zbavíme. Dnes se pacienti v systému točí a nikdo neví, jaká vyšetření už podstoupili,“ podotýká Vojtěch.
Efektivitě by mohl napomoci také řízený pohyb pacienta systémem. „Neexistuje tu gatekeeping. Pohyb pacienta tak není vždy efektivní. Nastavení elektronizace a regulační mechanismy by mohly pomoci,“ domnívá se kandidát za Motoristy sobě Boris Šťastný.
Více kompetencí, méně byrokracie
A zaměřit bychom se měli i na samotné zdravotníky. „Pokud příští ministr nepředloží v prvním roce navýšení kompetencí zdravotních sester a dalších, nebude to fungovat. Kolem 50 % vystudovaných fyzioterapeutů odchází ze systému. Zakládají si vlastní praxe, protože nemají kompetence. Ve výsledku tak fyzioterapii dostanete většinou za přímou platbu. Abychom tedy o lidi, které si draze vychováme, nepřišli, musíme jim specifikovat kompetence,“ apeluje vystudovaná fyzioterapeutka Šebelová.
Také podle kandidátky Pirátů Báry Malíkové mají právě zdravotníci potenciál zvýšit efektivitu. „Pan ředitel Kvaček z Bulovky navázal na některých klinikách a odděleních platy lékařů na výkon pracoviště. To potřebujeme dělat v mnohem větší míře. V privátních zařízeních to tak už často funguje,“ načrtává Malíková.
Dalším zabijákem efektivity je byrokracie. „Personál je zatížený papíry a různými nesmysly. Když se podívám na svou práci, 50 % času zabere vypisování věcí, které by mohl dělat někdo jiný,“ říká kandidátka SPD a praktická lékařka Iveta Štefanová.
Nechme to na pojišťovnách
Zvýšení efektivity by mohl napomoci také systémový krok, kdy by úhradová vyhláška rozdělovala jen naprostý finanční základ. Pojišťovnám by tak zbyl prostor, aby si nasmlouvaly péči co nejefektivněji.
„To je věc, která se dá udělat z roku na rok. Nevyžaduje zásadní ideovou ani jinou změnu. Pak se můžeme bavit o tom, zda úhradovou vyhlášku nahradíme něčím jiným. To už ovšem není změna, která by se dala udělat v horizontu dvou let,“ navrhuje Malíková.
V neposlední řadě by efektivitu zlepšilo propojení zdravotního a sociálního sektoru. Pokud totiž investujeme do léčby, která vrátí pacienta do práce, velmi často uspoříme v sociálním systému.
Foto: Radek Čepelák, grafy: ÚZIS
