Na Chomutovsku to i rok po odvolání jednatele Nemocnice Kadaň Petra Hossnera stále vře. Přestože Hossner, který byl zároveň ředitelem, oprávněnost důvodů pro své odvolání popírá, podle starosty Jana Losenického odhalil audit mnoho pochybení jednatele – od nesrovnalostí ve veřejných zakázkách až po porušení povinnosti péče řádného hospodáře. Samotný právní rozbor hospodaření je však důvěrný.

Hossner byl z funkce jednatele kadaňské nemocnice odvolán v září minulého roku. „Starosta Losenický dopředu mně ani nikomu jinému v zastupitelstvu města Kadaně nevysvětlil, proč dal návrh na mé odvolání. A okamžitě mě odvolal. Bez možnosti obhajoby a bez jakékoliv kontinuity předání vedení nemocnice,“ popisuje situaci Hossner na webových stránkách, které zřídil ke shromažďování informací o své obhajobě.

Na důvod odvolání jednatele se Zdravotnický deník přímo zeptal starosty Losenického. „Rada města jako valná hromada dospěla k závěru, že některé kroky pana Hossnera nebyly v souladu s pravidly, která musí městská společnost dodržovat. Orgány společnosti nedostávaly od jednatele relevantní informace. Šlo o dlouhodobé systémové pochybení, které nakonec bylo tím hlavním důvodem,“ odpověděl starosta.

Dodal, že v červnu 2024 si rada města nechala předložit všechny uzavřené smlouvy s jednateli a řídícími pracovníky čtyř městských obchodních společnosti a dala je právně posoudit.

Mohlo by vás zajímat

„Právě u nemocnice se ukázalo, že nastavení řídicí a pracovněprávní struktury neodpovídá právnímu rámci. Zejména způsob, jakým si jednatel nastavil výši své mzdy ve funkci ředitele, byl pro valnou hromadu nepřijatelný,“ konkretizoval Losenický. Jinými slovy, podle starosty si měl Hossner vyplácet odměny a pobírat mzdu jako jednatel a zároveň ředitel nemocnice. Do funkce ředitele se měl přitom jmenovat bez vědomí města.

Kdo rozhoduje o odměnách?

Hospodaření nemocnice za působení jednatele Hossnera následně prověřoval audit. „Ukázal zejména na chyby ve vypisování výběrových řízení malého rozsahu i pochybení při výběrových řízeních spadajících pod režim veřejné zakázky, včetně spolupráce s firmami zapletenými do kauz s ovlivňováním veřejných zakázek. Dále jednání ve střetu zájmů, porušování GDPR, neoprávněné poskytování informací o organizaci třetím stranám, chyby v účetních uzávěrkách a podezření na porušení péče řádného hospodáře v rámci významné akvizice,“ popsal starosta Losenický. Dodal, že samotný právní rozbor je na základě zákona o advokacii důvěrný a bude podkladem pro další právní kroky.

Hossner uvádí, že „rychle zadaný a předpřipravený audit“ odhalil pouze formální nedostatek v pracovních smlouvách, které prý navíc měly stejnou podobu jako smlouvy jeho předchůdců a dalších vedoucích, jednatelů a ředitelů městských firem v Kadani. Podle něj se však stal záminkou k žalobě. Nemocnice po něm chce vrátit 25,9 milionu korun. Původně ho přitom vyzvala k vrácení 53 milionů korun, což představovalo celkovou částku, kterou obdržel za 8 let, kdy v nemocnici působil jako jednatel. Zahrnovala plat, odměny i odvody. V reakci na tuto výzvu podal Hossner letos v březnu žalobu na neplatnost výpovědi.

Přestože bývalý jednatel tvrdí, že jeho odměny vždy schvalovala dozorčí rada nemocnice, tedy vedení města, starosta to popírá. „Dozorčí radě nepřísluší schvalovat ani potvrzovat odměny vrcholového managementu společnosti. Jejím úkolem je kontrolní činnost vůči jednateli a dozor nad výkonem jeho funkce, nikoli rozhodování o jeho mzdových nárocích nebo o odměnách osob jím řízených,“ uvedl Losenický.

Systém fungující na důvěře

Nabízí se otázka, jak je možné, že rada města neměla přehled o tom, kdo je oficiálně ředitelem nemocnice. Starosta se odvolává na zákon o obchodních korporacích, který svěřuje vedení společnosti statutárnímu orgánu, tedy jednateli.

„Město jako valná hromada nezasahuje do každodenní operativy společnosti, ale vykonává strategický dohled – jmenuje jednatele a dozorčí radu, stanovuje mantinely a vyžaduje pravidelné informování. Právě poslední bod sehrál roli klíčového pochybení, které valná hromada vyhodnotila jako nepřijatelné,“ vysvětlil.

Důvod, proč se o tom rada dozvěděla až s odstupem, je podle něj ten, že dohled nad organizací je závislý na „předávání relevantních informací a právním přehledu ze strany jednatele“. „Systémové chyby se tak často odhalí, až když na ně upozorní nějaká mimořádná událost, která nalomí důvěru ve statutární orgány. To byl přesně tento případ,“ dodal Losenický. Probíhající právní pře podle něj nijak neohrožuje provoz nemocnice či péči o pacienty.