Oči neprozrazují jen to, jaký máte zrak. Mohou být i přesným ukazatelem celkového zdravotního stavu – a někdy právě oftalmolog bývá prvním lékařem, který odhalí vážné onemocnění. „V očích se projevují mnohé celkové choroby organismu,“ vysvětluje Ivan Fišer, primář Oční kliniky JL ze skupiny Innova Healthcare.

„Oční lékař má možnost neinvazivními metodami přehlédnout i oční pozadí, a tak posoudit, v jakém stavu jsou pacientovy cévy, které nejsou jinými metodami viditelné,“ říká Fišer. Vyšetření očního pozadí tak může přinést lékařům informace, které by jinak získali pouze složitějšími či invazivnějšími postupy. Oko se tím stává výjimečným „zrcadlem“ zdraví lidského těla, v němž lze sledovat cévní systém, nervové struktury i metabolické změny v organismu.

Laik rané změny na sítnici nepozná

Zrakem lze zjistit mnohem více, než si běžný pacient dokáže představit. „Nezřídka bývá oční lékař prvním, kdo u nemocného diagnostikuje onemocnění, jako jsou například cukrovka, vysoký krevní tlak, další cévní onemocnění, revmatická a jiná autoimunitní onemocnění, postižení štítné žlázy, nádory nebo roztroušená skleróza,“ popisuje primář.

Oční pozadí totiž odráží nejen stav cév, ale i fakt, jak tělo reaguje na chronickou zátěž nebo zánětlivé procesy. Například při ateroskleróze nebo cukrovce dochází ke ztlušťování cévních stěn, jejich zužování a následnému poškozování okolní tkáně.

„Cévy mohou propouštět tekutinu a způsobovat tak otok sítnice. Jindy mohou propouštět krev v podobě krevních výronů nebo se ucpávají. V důsledku toho vzniká nedokrevnost a někdy i takzvané cévní trsy, které mohou dramaticky krvácet,“ upozorňuje Fišer. Tyto změny jsou neviditelné, dokud se nezačnou projevovat zhoršením zraku – a tehdy už často bývá pozdě.

Mohlo by vás zajímat

Změny na sítnici si laik obvykle nevšimne, protože probíhají bezbolestně a zrak se zhoršuje pozvolna. „Změny na sítnici laik zpravidla nevnímá, pokud nezačnou zhoršovat zrak – a to už bývá v pokročilém stadiu onemocnění,“ říká oční specialista.

Proto doporučuje pravidelné preventivní prohlídky, a to i u lidí bez zjevných potíží. „Za rozumný interval těchto kontrol považuji pět let. Po padesátém roce věku by ale měly být častější, řekněme po dvou letech,“ dodává Fišer. Včasné odhalení změn na sítnici může být rozhodující pro záchranu zraku.

Vyšetření nabídne i 3D pohled

Velký pokrok v posledních letech přinesly moderní zobrazovací metody, které dokážou nahlédnout do hloubky oka s mimořádnou přesností. Jednou z nejdůležitějších je optická koherenční tomografie (OCT).

„OCT poskytuje detailní zobrazení průřezu sítnice pomocí neinvazivního vyšetření,“ vysvětluje Fišer. „Ukazuje jednotlivé vrstvy sítnice, deformace povrchu sítnice, vztah mezi sklivcem a sítnicí, přítomnost otoků či krvácení a degenerativních procesů.“ Lékaři díky tomu mohou posoudit průběh postižení v čase, účinnost léčby nebo úspěšnost operace.

Ještě detailnější pohled přináší OCT angiografie (OCTA), která zobrazuje drobné cévy sítnice a cévnatky a odhaluje patologické novotvořené cévy či cévní anomálie. Na Oční klinice JL jsou obě metody běžnou součástí každodenní praxe.

Vedle těchto moderních přístrojů si stále drží své místo i fluorescenční angiografie (FAG), která má v oční diagnostice dlouhou tradici. Při tomto vyšetření se pacientovi aplikuje kontrastní látka, jež se krátce po podání rozšíří do cév sítnice a cévnatky.

„FAG ukazuje stav cévní stěny, její propustnost a odhaluje prosakování tekutin pod sítnici, které jiné metody zatím nedokážou plně nahradit,“ zdůrazňuje Fišer. Tyto dvě zobrazovací metody se často doplňují – OCT poskytuje trojrozměrný „řez“ sítnicí, zatímco FAG odhaluje dynamické změny v průtoku a propustnosti cév. Spolu dávají lékařům komplexní přehled o stavu očního pozadí.

Budoucnost je s AI

Oční diagnostika se dnes vyvíjí neuvěřitelným tempem. Nové širokoúhlé OCT dokáže zobrazit i vzdálené periferie sítnice, kde se mohou nacházet drobné, ale klinicky významné změny, které dříve zůstávaly skryty.

Kromě toho se prosazuje takzvaný multimodální imaging, který kombinuje různé metody – od fluorescenční angiografie po autofluorescenci sítnice – a poskytuje tak co nejkomplexnější obraz o onemocnění a jeho vývoji.

A jako v prakticky každém moderně se rozvíjejícím odvětví, i zde se uplatňuje AI. „Umělá inteligence dokáže obdivuhodným způsobem vyhodnocovat výsledky zobrazovacích metod a upozorňovat na přehlédnutelné detaily. Její použití zatím není všude rutinní, ale jistě nám bude pomáhat v nejbližší budoucnosti,“ dodává primář Fišer.

Kouření škodí nejen plicím

Na rozdíl od svalů nejsou oči příliš přístupné „tréninku“ či posilování. Přesto pro ně můžeme udělat mnoho. „Na zachování dobrého zraku neexistuje zázračný recept. Slábnoucí zrak lze většinou zlepšit brýlemi a není třeba se bránit jejich používání v mylném domnění, že se zrak brýlemi oslabuje a jejich nepoužíváním naopak trénuje,“ připomíná Fišer. Dnes už má navíc pacient široké možnosti, jak se brýlí zbavit – od laserových zákroků po výměnu čočky.

Po padesátce je zásadní prevence šedého zákalu, tedy zakalení oční čočky, které zhoršuje vidění a nelze ho korigovat běžnými brýlemi. „Šedý zákal se však dnes dá velmi úspěšně řešit ambulantním operačním zákrokem, při kterém je zakalená čočka nahrazena umělou,“ vysvětluje primář. „Současně je možné zvolit takový typ nitrooční čočky, který pacientovi umožní zbavit se brýlí na dálku, na blízko nebo i na obojí.“

Neméně důležitá je životospráva a každodenní péče o oči. „Zdravá výživa s dostatkem zeleniny, ovoce a ryb sítnici prokazatelně prospívá, kouření jí prokazatelně nesvědčí,“ zdůrazňuje Fišer. Doporučuje také pravidelnou hygienu očí, včetně čištění okrajů víček, kde se nacházejí mazové žlázy – jejich pravidelná masáž podporuje správné zvlhčování povrchu oka.

Na závěr přidává varování, které by si měl zapamatovat každý: „Za velmi důležité považuji občasné kontroly zraku každým okem zvlášť. Bohužel dodnes pacienti chodí k očnímu lékaři s pocitem zhoršení zraku jednoho oka, ale až při vyšetření se ukáže, že druhé oko je již prakticky slepé a nelze mu pomoci.“