Odliv kvalifikovaných zdravotnických pracovníků směrem do západních států EU se může nyní jevit jako řešení pro bohatší země, z dlouhodobého hlediska je ale neudržitelný, varuje europoslanec András Kulja. Maďarský křesťanský demokrat je zpravodajem zprávy o krizi v oblasti zdravotnického personálu.
Europoslanec András Kulja (z frakce EPP) se nezaměřuje pouze na otázku pracovní síly. Varuje také před zranitelností Evropy vůči zdravotním hrozbám souvisejícím s klimatem a rostoucí zátěží demence ve stárnoucí populaci.
Odliv mozků
Evropská debata o zdravotnictví se vrací k základům: kdo bude vykonávat tuto práci? Proč je to pro vás taková priorita?
Zdravotnictví je pro mě velmi osobní prioritou, mimo jiné proto, že v Maďarsku představuje největší výzvu. Čelíme vážnému nedostatku lékařů a především zdravotních sester. Příliš mnoho našich talentovaných odborníků odchází do jiných členských států. To vede k vnitřnímu odlivu mozků, který oslabuje péči v naší zemi. Abychom tento problém vyřešili, potřebujeme evropskou podporu pro systémy odměňování, spravedlivé úhrady a jasné kariérní cesty, které odborníkům poskytnou skutečné pobídky k tomu, aby zůstali.
Pro udržení motivace, kvalifikace a ocenění našich zaměstnanců jsou nezbytné specializovaná školení a neustálý profesní rozvoj. Evropa musí zároveň přijmout digitální transformaci způsobem, který odborníky posílí, nikoli přetíží. Umělá inteligence může snížit administrativní zátěž, zefektivnit diagnostiku a uvolnit čas pro péči o pacienty. Při odpovědném používání může také zlepšit efektivitu a spokojenost zdravotnických pracovníků. Evropská strategie pro pracovní sílu kombinující lepší pobídky, specializované školení a inteligentní využití technologií bude mít zásadní význam pro udržení talentů a zajištění odolných zdravotních systémů pro budoucnost.
Pokud je nedostatek pracovních sil nejnaléhavější krizí, další, která se podle vás podceňuje, jsou zdravotní rizika související s klimatem. Proč si myslíte, že je Evropa nebere dostatečně vážně?
Mnozí se stále mylně domnívají, že nemoci přenášené komáry, jako jsou dengue, chikungunya nebo virus západonilské horečky, postihují pouze rozvojové země. To však již není pravda. V Evropě jsme v roce 2023 zaznamenali více než 700 případů lokálně získaného viru západonilské horečky a 67 úmrtí. Počet importovaných případů dengue vzrostl z 1 500 v roce 2022 na téměř 5 000 v roce 2023. Klimatická změna není jen vzdálenou hrozbou, již nyní mění zdravotní rizika v několika členských státech. Ve srovnání s jinými krizemi se jí nevěnuje taková pozornost.
Nemáme dost léků na nemoci přenášené komáry
Kde jsou největší mezery v připravenosti EU na vypuknutí nemocí souvisejících s klimatem?
Členské státy nedokážou koordinovat dohled a hlášení, což zpožďuje včasné odhalení a reakci. Měli bychom zvážit lepší koordinaci vnitrostátních reakcí, aby se zabránilo roztříštěnosti na úrovni EU. Potřebujeme společný rámec EU pro řešení výskytu nemocí způsobených klimatickými změnami. Navíc nemáme dostatečné zásoby vakcín a léků na mnoho chorob přenášených komáry. A národní poradní skupiny pro očkování (NITAG) vydávají doporučení pomalu.
Domníváte se, že stávající rámce EU v oblasti zdraví jsou k řešení nemocí způsobených klimatickými změnami dostatečné?
Zatím nejsou. Regulační orgány musí zefektivnit procesy, aby členské státy mohly bezpečně nasadit vakcíny a protiopatření. Bez zpoždění způsobených nedostatečnou koordinací. EU by měla přijmout přístup „One Health“ (jedno zdraví) a do svého plánování začlenit zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. A konečně, EU musí navýšit prostředky na výzkum a financování vývoje vakcín, nástrojů pro kontrolu vektorů a diagnostických metod vhodných pro oteplující se Evropu.
Vlny veder jsou v současné době nejnebezpečnějším klimatickým jevem v Evropě. Jak by se na ně měla EU připravit?
Vlny veder jsou tichým zabijákem. Jen loni v létě způsobily desítky tisíc předčasných úmrtí po celé Evropě. EU by měla tato rizika považovat za nedílnou součást své politiky v oblasti klimatu a zdraví. A to včetně povinných národních akčních plánů pro vlny veder, systémů včasného varování a přeshraniční koordinace.
Zvláště důležité je chránit zranitelné skupiny, tedy seniory, děti a osoby s chronickými onemocněními. Zásadní jsou také investice do odolné veřejné infrastruktury, chlazení v nemocnicích, udržitelného urbanistického plánování s více zelenými plochami a bydlení přizpůsobeného extrémním teplotám. A konečně musíme začlenit horko do systémů sledování spolu s infekčními chorobami. Tak, abychom mohli sledovat dopady na zdraví a politika byla založena na datech v reálném čase.
Mohlo by vás zajímat
Demence je lidská, sociální a ekonomická výzva
Starší lidé patří mezi nejzranitelnější skupiny i v souvislosti s demencí. Proč Evropa nyní potřebuje strategii pro demenci?
Musíme podpořit včasnou diagnostiku, přístup k léčbě, podporu pečovatelů a zajistit, že každý členský stát vypracuje sladěný národní plán pro demenci. Demence totiž není jen zdravotní problém. Je to lidská, sociální a ekonomická výzva, která mění životy milionů evropských rodin. Zkušenost mé babičky s Alzheimerovou chorobou mi ukázala, jak bolestivé, vyčerpávající a izolující může být toto onemocnění nejen pro postiženou osobu, ale i pro ty, kteří ji milují a pečují o ni.
Proto musí EU přejít od slov k činům a překlenout propast mezi zdravotní a sociální péčí. Měla by finančně podporovat pilotní projekty spojující nemocnice, primární péči a komunitní služby. A také školení zaměřená na demenci pro odborníky v oblasti zdravotní a sociální péče.
Lidé s demencí tak dostanou souvislou a koordinovanou péči, místo abychom je přesouvali z jednoho systému do druhého. Rodiny potřebují strukturovanou podporu, nejen soucit. Za každou statistikou stojí rodina, která nemůže čekat.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
