Doporučení jsou jasná, realita složitější. Praktici se o infarktu svých pacientů většinou dozvědí jen díky papírové propouštěcí zprávě, kterou si pacient přinese z nemocnice, říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Praktičtí lékaři jsou klíčovým článkem v péči o pacienty s infarktem myokardu. Jsou prvními, na koho se pacient obrací po propuštění z nemocnice, a zároveň jsou těmi, kdo ho má nasměrovat do další specializované péče. Ta probíhá v režii kardiologického centra, ale sekundárně v kardiologických ambulancích.

Složitá cesta pacienta systémem

„Nemocnice musí stav pacientů urychleně hlásit praktickým lékařům. Praktický lékař musí být o této diagnóze informován a musí postup koordinovat s kardiologem, eventuálně internistou,“ popsal na 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií UJEP a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloš Táborský.

Cesta pacienta po infarktu myokardu zdravotnickým systémem je ale podle něj obecně velmi složitá. „Podle současných doporučení může být, pokud je infarkt nekomplikovaný, propuštěn z kardiovaskulárního centra již druhý, respektive třetí den. Přitom je ve změněné životní situaci, užívá třeba pět nových léků a nemá zkušenosti,“ shrnul Táborský.

Pacient by se sice měl co nejdříve hlásit u svého spádového kardiologa, v praxi je mu ale takový postup při propuštění jen doporučen s tím, aby si zašel do tří dnů k praktikovi. Ten ho pak má odeslat dál.

K ideálu je zatím daleko

Fungují ale popsané postupy i v praxi? A mají praktici dost relevantních informací o pacientově zdravotním stavu. Na to se Zdravotnický deník zeptal předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky.

Podle doporučených postupů by měl pacient po prodělání infakrtu myokardu navštívit svého praktického lékaře. Dorazí k němu? A s jakými informacemi?

Obecně ano, dorazí. Informaci se praktik dozví z propouštěcí zprávy z nemocnice. Protože naprostá většina pacientů s infarktem myokardu má za sebou alespoň krátkou hospitalizaci, a to i v případě, že proběhne poměrně rychlá intervence.

Záleží tedy na pacientovi, jestli k praktikovi přijde s vytištěnou propouštěcí zprávou…

Je pravda, že se jako praktik informace nedozvíte tak, jak byste měl. Tedy ze zprávy určené přímo vám. Pokud tedy nespolupracujete s konkrétní nemocnicí. Já například spolupracuji s plzeňskou fakultní nemocnicí, přičemž používáme eZprávu (program pro šifrovanou elektronickou komunikaci mezi zdravotnickými pracovišti, pozn. red.), takže mi propouštěcí zpráva přijde elektronicky.

Ale obvykle to skutečně funguje tak, že pacient přinese propouštěcí zprávu, z níž vyrozumíte, že prodělal infarkt. Obvykle se také dozvíte, že by měl pacient mít péči kardiologa – že si ji buď má sehnat sám, nebo že mu ji má zajistit prakticky lékař. A zcela výjimečně se stane, že už rovnou má domluven termín prohlídky u kardiologa. To stále ještě moc nefunguje.

Mohlo by vás zajímat

Najdou praktici v propouštěcí zprávě i nějaké rady nebo pokyny, jak mají postupovat?

To je různé případ od případu. Většinou je v propouštěcí zprávě napsáno: „Kontrola do tří dny u praktika“. Někde je popsáno, co propouštějící nemocnice od praktika chce, jinde ne.

Občas nastává problém, že pacient dostane z nemocnice medikaci, kterou potřebuje užívat, jen na tři dny nebo na týden, ale kardiologa uvidí až za měsíc. V takovém případě jako praktici improvizujeme a voláme kardiologům s prosbou o předepsání léků. Oni je většinou předepíšou, takže spíše jde jen o problém logistický.

Velmi pomohlo loňské rozvolnění preskripce, dnes už je takový kardiologický lék, který nesmíme předepsat, v zásadě jen jeden.

Pacienty po infarktu tedy odesíláte do péče kardiologům…

Většinou ano, pokud neuzná, že je v péči mít nechce. S kardiologem pak praktik sdílí víceméně jenom medikaci a informace o pacientovi.

To je standardní postup. Neříkám, že bych si nedovedl představit postup lepší, ale zároveň to není úplný průšvih.