Ministerstvo zdravotnictví po vypořádání připomínek k návrhu úhradové vyhlášky zvýšilo deficit systému veřejného zdravotního pojištění pro příští rok na 12 miliard. A to si ještě zvedlo odhad příjmů o 4 miliardy. Náklady na zdravotní služby by tak nakonec měly vzrůst o 5,64 %. Většinu prostředků dostanou nemocnice, které mají oproti původní verzi získat navíc skoro 7,5 miliardy.
Ministerstvo zdravotnictví se po volbách rozhodlo přestat šetřit a poslat poskytovatelům péče více peněz, než původně zamýšlelo. V návrhu úhradové vyhlášky, který šel do připomínkového řízení, počítalo s příjmy ve výši 556,3 miliardy a výdaji 562,8 miliardy. Ten, který zveřejnilo po vypořádání připomínek, kalkuluje s celkovými příjmy 560,3 miliardy a výdaji 572,5 miliardy. Deficit příjmů a nákladů (nejdřív spočítaných na 566 miliard a nyní skoro na 576 miliard) byl původně 9,8 miliardy, z hlediska cashflow (čili příjmů a výdajů) pak 6,6 miliardy. Nyní je to 15,5 miliardy a 12,2 miliardy.
Aby toho nebylo málo, povedlo se ministerstvu během posledního měsíce vyčarovat v příjmech 4 miliardy navíc. „Dodatečné až 4 miliardy Kč příjmů z pojistného pro rok 2026 dále vyplývají ze zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, který skrze sjednocení hlášení navýší celkové daňové a pojistné odvody,“ stojí v důvodové zprávě.
Většinu peněz přitom dostane lůžková péče, která místo růstu 0,6 % dostane navíc 4,11 %. Celkem jde o zvýšení o 7,45 miliardy na 306,6 miliardy korun. Ambulantní péče by pak měla získat navíc 1 % v podobě 1,5 miliardy korun.
Deficit už nevadí
A jak konkrétně se ministerstvo vypořádalo s připomínkami? V první řadě se ohradilo proti tomu, že mělo úhradovou vyhlášku koncipovat jako vyrovnanou.
„Vláda se návrhem na závazek ministerstva zdravotnictví k vydání úhradové vyhlášky jako vyrovnané i pro rok 2026 zabývala a tento návrh neschválila. Z toho je nutné usuzovat, že vůle vlády pro rok 2026 není, aby byl ‚o to naléhavěji‘ plněn závazek stanovený pro vyhlášku na rok 2025,“ reaguje na připomínku Svazu zdravotních pojišťoven.
Ke stížnosti ministerstva financí ohledně deficitního nastavení vyhlášky pak uvádí, že navrhované úhrady jsou nezbytné k zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb. A trvá si i na svých predikcích výběru pojistného.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo odpískalo cenovou soutěž u endoprotéz
Jednou z největších změn, k níž ministerstvo zdravotnictví po vypořádání připomínek přistoupilo, je upuštění od cenové soutěže u totálních endoprotéz. Původně zamýšlelo, že 75 % těchto zákroků pojišťovny uhradí standardně, čtvrtinu pak vysoutěží. Záměr se ale nelíbil nemocnicím ani zdravotním pojišťovnám, jejichž připomínky tak úřad vyslyšel.
Jednoznačně ovšem ministerstvo odmítlo připomínku Asociace krajů, respektive Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB). Ta si stěžovala na nový institut cenové slevy u centrových léků. „KNTB dlouhodobě vykazuje v nákupních cenách, zavedení indexu cenové slevy je pro KNTB diskriminační,“ stojí v připomínkách.
„Ustanovení pochopitelně bude směřovat péči k poskytovatelům, kteří jsou schopni vyjednat vyšší cenovou slevu. To je efektivní pro systém veřejného zdravotního pojištění. Neschopnost obchodních oddělení jednotlivých nemocnic není důvodem pro rušení úhradového mechanismu,“ reaguje úřad.
Na druhou stranu ministerstvo na návrh Asociace krajů nesnížilo paušál na urgentní příjem z 9 milionů na 5 milionů a úhradu za převzetí pacienta od záchranky z 1 000 na 850 Kč.
0,3 miliardy pro ambulantní specialisty
Co se týče ambulantní péče, ministerstvo částečně akceptovalo připomínku České lékařské komory, která sice kvitovala sjednocení hodnoty bodu pro všechny ambulantní specialisty, ale označila ji za příliš nízkou. „Navýšení pro segment ambulantních specialistů je maximální možné, které si systém veřejného zdravotního pojištění může dovolit. Pouze některé modality péče byly v rámci připomínek částečně navýšeny,“ reaguje ministerstvo. Segmentu tak „přihodilo“ 0,3 miliardy.
Vedle toho zvedlo limit regulace na léky, zdravotnické prostředky a vyžádanou péči na 115 % referenčního období. Akceptovalo i připomínku, že by bonifikace měli dostávat i lékaři, kteří mají nasmlouváno více odborností a podmínku množství ordinačních hodin splňují v jejich součtu.
Na druhou stranu ministerstvo odmítlo upustit od regulací na evropské pojištěnce (a to nejen v segmentu ambulantních specialistů), která se doposud nepoužívala. Změnu zdůvodňuje jednak požadavky evropské legislativy s tím, že je nutné stejné zacházení s evropskými i českými pojištěnci i zdravotními pojišťovnami, jednak zjednodušením vykazování a vyúčtování péče.
Za kvalitní péči vyšší kapitace
V případě praktických lékařů ministerstvo navýšilo úhrady ve vazbě na kvalitativní kritéria. Zvyšuje tak kapitační platbu těm, kdo splňují určité procento očkování a screeningů. Nakonec tak praktici dostanou téměř o půl miliardy navíc.
Česká lékařská komora si také velmi stěžovala na nastavení úhrad v gynekologii, což je paradoxně segment, který uzavřel v dohodovacím řízení jako první dohodu se zdravotními pojišťovnami. „V dílčích oblastech dohoda v segmentu gynekologie upravena. Celkový princip dohody však ponechán, jelikož nebyl shledán jako rozporný s veřejným zájmem,“ napsalo k tomu ministerstvo zdravotnictví.
Ve finále ovšem segment gynekologie také poměrně výrazně navýšilo. Oproti původnímu návrhu dostane o 4% čili o 0,3 miliardy navíc.
eŽádanka od poloviny příštího roku
Částečně ministerstvo ustoupilo i v segmentu laboratoří. Ty si stěžovaly, že ponížení hodnoty bodu jim srazí úhrady tak, že mnohdy nepokryjí náklady.
Ministerstvo je ovšem jiného názoru. Podle něj jsou hodnoty bodu dostatečné k pokrytí nákladů a přiměřeného zisku a nepovedou k ohrožení dostupnosti péče. Přesto ovšem v některých částech k drobnému navýšení a úpravě přistoupilo. Do laboratoří tak půjde proti původnímu záměru o 0,4 miliardy více – a místo ponížení úhrad o 2,85 % si segment pohorší „jen“ o necelé půl procento.
Úřad už ale nevyslyšel protesty proti novému způsobu regulace s tím, že v nemocničních laboratořích jsou pravidla ještě přísnější.
Laboratoře vedle toho poukazovaly na to, že si ministerstvo slibuje úspory od eŽádanky, doposud k ní ale nikdo nemá technické parametry. Na to úřad reaguje, že elektronická žádanka má začít fungovat od poloviny příštího roku.
Onkologické operace prsou v jednodenní péči mají červenou
Na svém si ovšem ministerstvo trvá v případě onkologických operací prsu v jednodenní péči. Navzdory tomu, že pro vyloučení těchto výkonů z jednodenní péče nejsou odborné podklady a péče se v ní dlouhá léta provádí, se rozhodlo dát jim červenou.
„Česká chirurgická společnost zaslala na MZ negativní stanovisko ohledně možnosti provádění operací prsů pro zhoubný nádor v jednodenním režimu, z tohoto důvodu je nemůžeme zahrnout,“ píše k věci ministerstvo.
Neakceptovalo ani připomínky domácí péče, ale o 2 % zvýšilo úhrady lázním.
