Návrh úhradové vyhlášky přinese řadě nemocnic ztrátové hospodaření. Třeba ve FN Brno se deficit zřejmě vyšplhá na 1,1 miliardy. Výsledek? Nemocnice utlumí například plánovanou péči, na kterou si tak pacienti počkají déle. Ředitel FN Brno Ivo Rovný to řekl na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok je restriktivní vůči nemocnicím a přísněji reguluje centrovou léčbu. Nově totiž zavádí institut cenových slev, díky němuž chce do systému vrátit 2 miliardy. Novinkou je také návrh na soutěžení čtvrtiny objemu totálních endoprotéz. Ministerstvo tak tlačí nemocnice k větší efektivitě a nutí je využít zdroje našetřené v uplynulých letech.
To se řadě nemocnic pochopitelně nelíbí. Zisková péče podle nich pomáhala sanovat segmenty, které adekvátně hrazeny nejsou. A co na to ministerstvo zdravotnictví?
„V oblastech, které byly historicky ztrátové, například paliativní týmy, zavádíme samostatné úhradové mechanismy. Nemyslíme si proto, že je něco v nemocnicích apriori ztrátová péče. A pokud je, mělo by se to řešit v dané oblasti, ne křížově krýt odjinud,“ říká k tomu ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch.
Podle něj se přitom loni povedlo narovnat také například úhrady péče o děti. „Využíváme všechna dostupná data, aby dopad nebyl pro nikoho likvidační a motivoval poskytovatele k efektivnějšímu hospodaření,“ dodává Troch.
Požadavky na akreditaci jako koule na noze
Podle šéfa Bulovky Jana Kvačka ale určitě v nemocnicích ztrátová péče, kterou je nutno krýt odjinud, zůstává.
„Je ovšem pravda, že těchto oblastí je mnohem méně než dříve. Když jsem nastoupil na Bulovku, byla tam podstatná část péče ztrátová a složitě jsme hledali, kde je vysoká marže. Pokud bychom se ale měli s pojišťovnami dostat k rozsáhlejším cenovým soutěžím, musela by se narovnat spousta věcí. Krásným příkladem ztrátové péče jsou obory, kde jako fakultní nemocnice držíme lůžkovou péči kvůli akreditaci. Někde lékaře vychovávat musíme, ale je to koule na noze, kterou bychom raději nedělali,“ přibližuje Kvaček.
Bulovka by se tak nejraději zbavila třeba dermatologických lůžek, kde k pokrytí péče obvykle stačí ambulance.
Mohlo by vás zajímat
Archaická legislativa
K tomu, aby bylo možné péči úspěšně soutěžit, by navíc byly potřeba úpravy systému. Dnes totiž poskytovatel nemůže odmítnout pacienta, protože vyčerpal kontrakt. Pokud má kapacitu, musí péči zajistit. Zároveň bychom podle Kvačka měli hlídat čekací doby na zákroky v regionech – a pokud by byly moc dlouhé, hrozila by pojišťovně penalizace za nezajištění péče.
„Kdybychom tyto věci vyřešili, mohli bychom soutěžit poměrně masivně. Teď to ale má obrovskou slabinu, že systém není nachystaný,“ konstatuje Kvaček.
S tím souhlasí i Troch. „Legislativa, která řídí dostupnost péče a to, kdy můžete odmítnout pacienta, je poměrně archaická. Proto je nastavení pilotní. Pokud by tedy nová vláda chtěla upravovat legislativu, je možnost legálně odmítnout pacienta jednou z věcí, která zaslouží pozornost,“ reaguje.
Sjednocení základních sazeb: Mnohaletý cíl dosažen
Kvaček ovšem velmi kvituje, že se v úhradové vyhlášce daří sjednocovat základní sazby nemocnic. „Když jsme psali na ministerstvu vyhlášku v roce 2012, měli jsme zadání sjednotit základní sazby. Nakonec se sblížily o malé jednotky procent. To bylo maximum. Je tedy úžasné, že jsme se dostali do stavu, kdy jsou sazby takto zásadně sjednoceny. Krok po kroku se daří dělat změnu a nikdo se nezhroutil,“ chválí.
Na vyhlášce také oceňuje, že ruší tvrdé stropy na centrovou péči. Místo toho zavádí degresní pásmo, v němž úhradu postupně snižuje. Změny na poli centrové léčby, a to včetně cenových slev ve výši 2 miliard, kvituje i ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant. V jeho nemocnici přitom centrové léky tvoří celých 16 % nákladů. „Je to dobrý počin,“ konstatuje.
Dopad na FN Brno: 1,1 miliardy
Mnohem méně je k úhradové vyhlášce shovívavý ředitel FN Brno Ivo Rovný. Podle něj bude příští rok její dopad se zohledněním růstu platů představovat jen v brněnské nemocnici 1,1 miliardy čili 7,5 % jejího rozpočtu.
„Zcela určitě budeme dělat selekci, které oblasti budeme utlumovat. Tedy ty, které jsou zbytné, odložitelné či elektivní. Nemůžeme omezovat péči život zachraňující nebo centrovou. Nejde selektovat pacienty podle toho, jaký máme budget na centra, ale jakou mají diagnózu a zda splňují kritéria pro nasazení léčby. Budeme tedy muset ubrat jinde. A je pak těžké vysvětlovat pacientům, proč nemohou mít léčbu v naší nemocnici v požadovaném termínu,“ upozorňuje Rovný.
Připouští, že například u dětské péče se skutečně úhrady zlepšily, stále je ale ztrátová. U řady odborností totiž neexistuje dětská specializace, a i když je i u nich péče o děti podstatně náročnější než o dospělé, úhrada zůstává stejná. Zatímco tak dříve nemocnici stála léčba dětí 250 až 350 milionů korun, nyní ztráta dosahuje 150 milionů.
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Novartis, MSD, Abbvie, Bristol Meyers Squibb, Zentiva, Alk, EUC, AKESO, Tiscali Media a Infini One.
