Ministerstvo zdravotnictví se v příštím roce chystá přísně regulovat laboratoře. Celkové úhrady jim tak mají meziročně klesnout o 2,85 %, na čemž by se měla podílet také eŽádanka. Podle přednosty Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Tomáše Zimy ovšem úspora zdaleka nebude taková, jakou sliboval ministr Vlastimil Válek.
„Slyšel jsem, že dvoucestná žádanka má ušetřit 20, 30, v jedné debatě dokonce až 50 miliard. Přitom celý segment laboratoří je 20 miliard. Ušetří se tedy 2x víc, než to celé stojí?“ pozastavil se Tomáš Zima na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
Podle něj jsou už nyní informační systémy nastaveny tak, aby se vyšetření neopakovala. Lékaři přitom vidí, na která vyšetření je limit. Úspor by ale šlo dosáhnout třeba u genetiky, kde by databáze výsledků mohla zabránit opakování. „Řada parametrů se ale mění,“ dodává Zima.
Realističtější ohledně úspor, které může eŽádanka přinést, je i ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch. „Některé odhady jsou ambicióznější. Mohou zahrnovat nejen segment mimonemocničních laboratoří, ale i těch nemocničních, kde se provádí část péče. Nízké jednotky miliard by se ovšem měly ušetřit,“ reaguje.
Nové regulace
Návrh úhradové vyhlášky dále snižuje hodnotu bodu a mění regulační mechanismus. Doposud se používala regulace přes unikátního pojištěnce, ta už ale je podle ministerstva vyčerpaná.
„Vidíme, že pro laboratoře není problém obstarávat si nová a nová rodná čísla. Proto jsme změnili regulační mechanismus, aby se nedíval jen na počet unikátů, ale pracoval i s globálním růstem objemu péče daného poskytovatele. A to degresním způsobem, jak to známe z nemocnic,“ popisuje Troch.
Opuštění regulace přes unikátního pojištěnce by uvítal i Zima, vyhláška ovšem s tímto mechanismem nadále pracuje. Podle něj je také paradoxní, že se ministerstvo snaží zredukovat neuhrazenou péči snížením hodnoty bodu. „Víme, že 15 % neplatíme, tak snížíme hodnotu bodu? To je úsměvné,“ pozastavuje se Zima.
Úhrady vyšší než realita
Podle Trocha je ovšem potřeba laboratoře regulovat, protože úhrady nereflektují realitu. „Výkony laboratoří se dynamicky cenově mění. Nestíháme na ně reagovat cenami bodu a seznamem výkonů. Metody genetiky a biočipu už dnes stojí významně méně, než když se zaváděly. Bodová hodnota ale dolů nešla, byť celý rok debatujeme o tom, že by se měla upravit. Kdybychom tedy lépe narovnávali primární klasifikaci, nemuseli bychom pak dělat plošná regulační opatření, která samozřejmě na někoho mohou dopadnout více,“ konstatuje Troch.
Snahu narovnávat úhrady Zima kvituje. „Povedlo se po dlouhé době srovnat oblast nádorových markerů. Převedli jsme balíček asi 40 starých výkonů tak, aby odpovídaly reálu. Dalším příkladem je vitamin D. Tomu se nebráníme a aktivně spolupracujeme s ministerstvem,“ poukazuje Zima.
Zbyde prostor na prevenci?
Pozitivně hodnotí také záměr posílit preventivní prohlídky právě o některá laboratorní vyšetření, což bude stát 400 milionů. Jenže to jde proti sobě s přísnými regulacemi. Laboratoř bude podle Zimy těžko odmítat žádanku, i když bude vědět, že nedostane zaplaceno. „To máme lékaři říci: uděláme vám z toho třetinu, protože jsme nad limitem?“ ptá se Zima, který zároveň poukazuje na to, že 70 % lékařských rozhodnutí závisí na laboratoři.
Další problém podle něj je, že ačkoliv ministerstvo v řadě oblastí sjednocuje úhrady, v případě praktiků a laboratoří to neplatí. „NT proBNP (biomarker k diagnostice a hodnocení závažnosti srdečního selhání, pozn. red.) u praktika stojí 1 200 korun. V laboratoři je to 750,“ poznamenává Zima.
Mohlo by vás zajímat
Může za to genetika
Celkově pak Zima rozporuje i tvrzení, že segment laboratoří celkově rychle roste. Podle něj je totiž nárůst dán hlavně genetikou.
„Z hlediska cílené léčby nejen v onkologii, ale i revmatologii, gastroenterologii, neurologii a dalších oblastech je vyžadováno genetické vyšetření. A většinou je podmínkou nákladné péče. Každý rok se nám tak v ústavu zdvojnásobí počet sekvenování – a půjde to dále nahoru. Jsou tu velké výzvy v oblasti neurodegenerativních onemocnění, kde máme moderní metody vyšetření neurofilamentu a tau proteinů pro vyhledávání pacientů, kterým hrozí demence,“ načrtává Zima.
Na druhou stranu podle něj půjdou i v genetice ceny dolů. „Teď jsem viděl technologii, která bude uvedena na trh příští rok. Celý lidský genom osekvenuje za 4 hodiny,“ dodává.
Foto: Radek Čepelák, grafy: Tomáš Troch, ministerstvo zdravotnictví
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Novartis, MSD, Abbvie, Bristol Meyers Squibb, Zentiva, Alk, EUC, AKESO, Tiscali Media a Infini One.
