Vláda se ve středu nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ uvedl Jurečka. Kabinet ještě probere možnost přidat všem paušálně 2 000 korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Pokrýt další požadavky odborů by podle něj znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem.

Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o 2 000 korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent.

Odbory chtějí jednat s ANO

Odboroví předáci budou po vítězi voleb – hnutí ANO – požadovat stejně jako po končící vládě pro hůře placené profese růst tarifů o 9 % a pro ostatní o 6 %. „Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Odbory chtějí vyšší růst platů hůře placeným, což by v tomto případě nebylo možné, doplnil.

Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o 2 000 korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory pak přišly s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o 9 %. Týká se to třeba úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogů ve školství či technických sil. Pro ostatní předáci požadují šest procent navíc.

Zvýšení tarifů by stálo přes 30 miliard

Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by zvýšení tarifů o 9 % pro hůře odměňované a o 5 % pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.

Například na zvednutí tarifních platů o 11 % pro hůře odměňované a o 5 % pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun. Od samospráv pak 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy. Celkem jde o 35,73 miliardy korun.

Mohlo by vás zajímat

Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49 049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 %. Tarif tvořil 61 % příjmu, zbytek tvořily odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675 100 lidí, z nich 141 700 ve zdravotní a sociální péči, 221 500 ve vzdělávání, 269 300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24 200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47 686 korun a ve vzdělávání pod 44 535 korun.