„Každý, kdo nám chce takzvaně pomoct, má ve skutečnost zálusk připravit lékaře o část práce, a tím zároveň o peníze,“ komentoval prezident České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro Zdravotnický deník snahy posílit kompetence nelékařů. Jeho výrok vyvolal bouři nevole poslanců budoucí vládní koalice i opozice. Pavel Scholz z Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) přisuzuje Kubkovu rétoriku klání před volebním sjezdem ČLK.

„Prezident komory by měl přestat stavět bariéry mezi profesemi a místo konfrontace zahájit věcný dialog o moderním rozložení kompetencí ve zdravotnictví, které samozřejmě je a nadále bude primárně závislé na lékařském personálu,“ reagovala na svém webu ASPZS. Dodala, že zdravotnictví není bitevní pole, ale týmová disciplína, v níž lékaři i nelékaři stojí na jedné straně – na straně pacienta.

Předseda její Pracovní skupiny pro personální zdroje ve zdravotnictví Pavel Scholz Zdravotnickému deníku řekl, že volání po širokých kompetencích lékařů neodpovídá současným trendům, a to dokonce ani v zemích východní Evropy. „Zejména v primární péči a preskripci zdravotnických pomůcek se je vyplatilo přesunout na nelékaře, a to například v léčbě chronických onemocnění,“ podotkl.

„U nás jako by se zastavil čas. Máme stále stejná pravidla od roku 2004. Bereme lékařskou komoru jako partnera, proto nás slova jejího prezidenta zarazila. Se stávající situaci něco udělat musíme,“ zdůraznil Scholz s tím, že je potřeba doplnit například vzdělávací curricula nelékařských oborů.

Mohlo by vás zajímat

Němečková Crkvenjaš: Kubek dělá z lékařů nadlidi prahnoucí po penězích

Podle poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš (Spolu/ODS) zaznívá z České lékařské komory stále to samé znovu a znovu: dejte nám lékařům více peněz a nesahejte nám na kompetence. „Sama jsem lékařkou a tento postoj prezentovaný Milanem Kubkem mě neskutečně mrzí. Myslím si, že je krajně nešťastný a z lékařů to dělá nadlidi prahnoucí po penězích,“ uvedla poslankyně.

A přišla na sociální síti X s několika náměty na kompetence lékařů, kterými by se mohla komora zabývat a která podle ní mohou zásadním způsobem pomoci českému zdravotnictví:

1. Jak ulevit lékařům předáním některých kompetencí spolu se zodpovědnosti na jiný zdravotnický personál? „Z praxe dobře vím, že například ošetření ran u nás na popáleninách rozhodně mohou dělat zkušené sestry stejně dobře jako lékaři.“

2. Jak ulehčit lékařům v ubíjející administrativě? „Na západ od nás to zjistili už dávno. Čas lékaře je příliš drahý na to, aby ho věnoval sepisování dokumentu místo léčení pacientů. Podpořila bych novou pozici administrativního pracovníka ve zdravotnictví.“

3. Jak převést maximum kompetencí na lékaře primární péče a posílit jejich počet tak, aby se zvýšila dostupnost péče? „Základem zdravotnictví musí být silná primární péče, která odvede maximum práce při prevenci a péči o pacienty s méně závažnými a chronickými nemocemi.“

Mádlová: Kubek uráží profesi sester

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) považuje Kubkovy výroky za naprosté nepochopení problému. „Zdravotnictví bude úspěšné jen tehdy, když všichni budou fungovat v týmu, kde se budou vzájemně respektovat. Odborně i lidsky. Každý má v týmu důležitou roli a má mít adekvátní kompetence a zodpovědnost. Vůči nelékařům máme v tomto dluh, který musíme napravit,“ napsala na sociální síti X.

Nad Kubkovými výroky se pozastavila i poslankyně Ivana Mádlová (ANO). „Musím vystoupit obranu našich sester. Výroky prezidenta ČLK Kubka o ‚nelékařích hrajících si na doktory‘ jsou urážkou profese, která drží Česko nad vodou. Sestry jsou páteří zdravotní péče. Vidí komplikace dřív, pečují, vysvětlují, volají lékaře včas. Zdravotnictví není o bitvách mezi zdravotníky, ale o týmu, který dokáže spolupracovat ve prospěch pacienta,“ sdělila na sociální síti X.

Kandidát ANO na post ministra zdravotnictví Adam Vojtěch už dříve uvedl, že sestry by měly převzít část odpovědnosti, která dnes leží na lékařích. Vychází ze svých zkušeností z Finska, kde několik let působil jako diplomat. „Ve Finsku je vyšší poměr sester vůči lékařům. Mají totiž více kompetencí a jsou nepostradatelné i v běžné praxi,“ vysvětlil v podcastu Perpektivy zdraví. Podle něj by Česko mělo uvažovat o podobné cestě, protože právě sestry mohou hrát zásadní roli v následné a dlouhodobé péči, jejíž potřeba v důsledku stárnutí populace dramaticky narůstá.

ASPZS: Kubek zpochybňuje profesionalitu desítek tisíc lidí

ASPZS považuje považuje Kubkovy výroky o tom, že „nelékaři si chtějí hrát na lékaře a mají zálusk na peníze lékařů“ za nepravdivé, dehonestující a škodlivé.

„Takové vyjádření zpochybňuje profesionalitu desítek tisíc osob z řad odborného nelékařského personálu (všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, farmaceuti, fyzioterapeuti atp.), který tvoří důležitý pilíř českého zdravotnického systému, a narušuje důvěru pacientů ve spolupráci zdravotnického týmu, která je základním předpokladem kvalitní a dostupné zdravotní péče,“ uvedl Scholz, který je také náměstkem pro projektové řízení holdingu AKESO.

Asociace považuje za zcela zásadní tři body:

1. Rozšiřování kompetencí není útok na lékaře, ale znak vyspělosti systému

„Rozvoj kompetencí odborného nelékařského personálu je mezinárodně uznávaný nástroj pro zajištění dostupnosti a kvality péče. Země s nejlépe hodnocenými systémy – Nizozemsko, Dánsko, Francie či Kanada – ukazují, že týmový model, kde lékař vede odborný tým a nelékaři provádějí jasně vymezené výkony, zvyšuje efektivitu a neohrožuje bezpečnost pacienta,“ zdůraznil Scholz s tím, že zapojení odborného nelékařského personálu s pokročilou praxí zlepšuje dostupnost a může zkracovat čekací doby, a to bez negativního dopadu na kvalitu a bezpečnost.

„V Nizozemsku převzal odborný nelékařský personál s pokročilou praxí některé výkony primární péče, a to na základě systémového přístupu vládních politik a školení. Rozsah substituce se liší podle sektoru a pracoviště, kvalita péče se průběžně vyhodnocuje, ale nizozemský systém je přesto, nebo právě proto uváděn mezi nekvalitnějšími systémy zdravotnictví na světě,“ upozornil Scholz.

2. Sdílená odpovědnost a standardizace = vyšší bezpečí

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvoří odborný nelékařský personál 66 % zdravotnických pracovníků (2023: 87,8 tisíc úvazků zdravotních sester, dětských sester a porodních asistentek vs. 45,3 tisíc úvazků lékařů). K tomu je navíc možné připočíst i další skupiny, například farmaceuty, ostatní nelékaře s odbornou způsobilostí či nelékaře s odbornou a specializovanou způsobilostí. „Bez jejich aktivního zapojení není možné udržet provoz nemocnic ani ambulancí, ani zlepšit efektivitu primární prevence,“ konstatoval Scholz.

Pilotní projekty podle něj indikují, že nelékařský personál s rozšířenými kompetencemi snižuje čekací doby, zvyšuje proočkovanost a pomáhá k vyšším efektům primární prevence. „Například Francie rozšířila roli lékáren v očkování a od sezóny 2019/20 výrazně roste objem očkování provedených v lékárnách, přičemž v České republice je nutnost objednání se a návštěvy praktického lékaře uváděna jako jeden z důvodů nízké proočkovanosti, zejména proti chřipce,“ podotkl Scholz, podle něhož není v žádném případě na místě bát se eroze kompetencí.

3. Pacient očekává kompetentní tým, nikoli soutěž o prestiž

„Pacienti neřeší titul, ale přístup, kvalitu a dostupnost pomoci. Rozšíření kompetencí odborného nelékařského personálu neoslabuje kredit lékařské profese. Nestalo se to v žádné zemi, kde se rozšířila kompetence zdravotních sester nebo lékárníků,“ míní Scholz. Zdůraznil, že delegace kompetencí umožňuje lékařům soustředit se na úkony, které skutečně vyžadují jejich odbornost a vymezit jim také dostatečný časový prostor, zatímco odborný nelékařský personál zvládá rutinní úkony nebo preventivní péči.

„Takto fungují systémy v Dánsku a Kanadě, kde multidisciplinární modely přinesly vyšší spokojenost pacientů i nižší míru vyhoření personálu. Mezinárodní přehledy zato neindikují, že by širší role odborného zdravotnického personálu snižovala kvalitu, naopak. Cílené rozdělení práce uvolňuje čas lékařů na činnosti s vyšší náročností,“ dodal Scholz.

O kompetencích by se mělo jednat

Šéf pracovní komise ASPZS zdůrazňuje, že společným cílem všech stakeholderů ve zdravotnictví musí být bezpečná a zároveň dostupná péče. Asociace by proto byla pro vytvoření meziresortní pracovní komise za účasti ministerstva zdravotnictví, České lékařské komory, profesních komor a vzdělávacích institucí.

Podle ní je také nutné přijmout národní rámec pro rozšiřování kompetencí podle evropských standardů (směrnice 2005/36/ES) a vytvořit pilotní projekty s vyhodnocením dopadů na kvalitu a bezpečnost. Jejich výsledky by mohly být podkladem pro diskusi nad celostátní implementací systémových změn.