Sestry v domácí péči zvládají práci lékařů, ale pojišťovny je ignorují. Jejich šéfka popisuje realitu

Sestry v domácí péči zvládají vysoce specializované úkony i komplexní case management. Systém je ale nevidí a neplatí, říká vrchní sestra HOMEDICA a předsedkyně Sekce domácí péče České asociace sester Ria Otrubová. V rozhovoru pro Zdravotnický deník mluví také o tom, kde sestry narážejí na limity a proč je budoucnost oboru mnohem ambicióznější, než si většina představuje.

Prezident České lékařské komory je proti navyšování kompetencí sester. Odůvodnil to následovně: „Každý, kdo nám chce takzvaně pomoct, má totiž ve skutečnosti zálusk připravit lékaře o část práce, a tím zároveň o peníze.“ Jak jako sestra tento výrok vnímáte?

Ve zdravotnictví jsme tým a bez týmové práce nelze poskytovat kvalitní péči o pacienta. Navíc se dlouhodobě zvyšuje množství odborných výkonů, které napomáhají k léčbě. Z toho důvodu i u sester roste rozsah činností, které u pacienta vykonávají, ať už pod dohledem lékaře nebo samostatně. A je potřeba, abychom těmto úkonům dali správnou legislativní normu a zefektivnili péči o nemocné. Rozhodně nejde o přetahování práce a peněz. 

Navýšení jakých kompetencí by podle vás dávalo největší smysl?

Zvyšování kompetencí je velmi vážná věc, protože se tím zvyšuje také odpovědnost sester za jednotlivé úkony a s tím spojené potenciální sankce. Do moderního ošetřovatelství se zavádějí nové postupy, například case management, který pomáhá pacientům v orientaci poskytovaných služeb, telemedicína nebo specializované sestry třeba na hojení ran, paliativní péči a tak dále. To jsou oblasti, ve kterých se aktivně vzděláváme. Ale pojišťovny bohužel tento stav adekvátně nereflektují a nezahrnují toto vzdělání do úhrad. Zde je prostor ke změně. 

Sestra přebírá odpovědnost, pojišťovny to nezohledňují

Jaké kompetence by měly mít sestry konkrétně v domácí péči (DP), aby mohly poskytovat skutečně plnohodnotnou a efektivní službu? Co jim dnes chybí nejvíce?

Podle mého názoru je domácí péče o blízké a osobní spolupráci sestry a indikujícího lékaře, ať praktického či odborného. Z praxe mám zkušenost, že se lékař většinou domlouvá přímo s konkrétní sestrou. Dá na její doporučení a bere ji jako partnera. Předpokládám, že tomu tak není všude a u všech lékařů či agentur. Tady je na místě, aby sestra mohla rozhodovat například o frekvenci návštěv.

Kompetence bych také navýšila v oblasti hojení ran, kdy jsou sestry jednoznačně zkušenější a mají přehled v oblasti typu krytí a podobně. Stejně tak postupy u stomických pacientů zná sestra daleko lépe a je zkušenější než lékař. Podobně ošetřovatelská RHB, kterou sestry ovládají. Samozřejmě se vše odvíjí nejen od praxe, ale především od vzdělání jednotlivých sester. Velice podporuji celou škálu certifikovaných kurzů na jednotlivé ošetřovatelské postupy – například katetrizace močového měchýře u mužů, DUPV nebo žilní vstupy.

Jaký problém považujete v domácí péči za nejpalčivější?

Problémem je naprosto podhodnocená sazba za materiálové výkony, tedy hodnoty bodu a počty bodů za materiál. Nezohlednění case managementu pojišťovnami – sestra je styčným bodem v komplexní péči o pacienta v DP. Při převzetí pacienta do péče musí jednat s propouštějícím pracovištěm, mnohdy si osobně přebírá pacienta, domlouvá sociální služby, komunikuje s odborným i praktickým lékařem, zajišťuje pomůcky do domácnosti, přístrojové vybavení, často pomůcky stomické nebo inkontinenční, v průběhu péče řeší psychologickou pomoc, protetika a tak dále. Tady velmi často přebírá odpovědnosti praktického lékaře a pojišťovny tuto aktivitu nijak finančně nezohledňují.

Práce v domácí péči není pro každého

Jak těžké je dnes najít dobrou sestru pro domácí péči? Jak sestry do této práce motivujete?

Sestry motivujeme například samostatným rozhodováním. Koordinuje a organizuje si práci sama, zodpovídá si za ni, má možnost využít své zkušenosti a vědomosti – je samostatná. Další motivaci představují benefity jako firemní automobil, notebook, mobilní telefon.

Avšak ne všechny sestry se na tuto práci hodí, i když jsou zkušené a vzdělané, musí být pro tuto práci i typově nastavené. Je to práce samostatná, nemáte „ v zádech“ lékaře nebo kolegy, musíte jednat rychle a zkušeně, přizpůsobovat se prostředí a podmínkám. Sestry musí být sebevědomé a odolné.

Jak se mění očekávání pacientů a rodinných pečujících vůči službám domácí péče?

Rodinní příslušníci i pacienti naše služby většinou kvitují, jsou vděční, že je mají možnost využívat. Občas si nás však pletou s pečovatelskou službou a očekávají, že pro pacienta budeme dělat úkony sociální, například hygienu, což samozřejmě není služba hrazená zdravotní pojišťovnou a poskytovat ji nemůžeme, pokud to není nezbytně nutné, třeba u převazu v sakrální oblasti. Vždy ale odkazujeme a často domlouváme příslušnou sociální službu.

Jak vidíte budoucnost domácí péče?

Budoucnost vidím jako příležitost k rozvoji. Domácí péče v rámci odbornosti sester významně roste a už není oborem pouze dohledu, ale aktivně řeší různé zdravotní indispozice napříč celou populací. Rozvíjí se technické zázemí, jsme schopní poskytovat péči, která byla donedávna možná jen v nemocnicích, jako je například domácí plicní ventilace, podávání infuzí nebo hemodialýza. Rozšiřujeme záběr nejen na seniory, ale máme v péči i aktivní pacienty třeba po operacích, které se snažíme co nejrychleji vrátit zpět do běžného života, nebo děti s chronickým onemocněním, které jsou odkázány na celoživotní péči.

DP má sestrám, veřejnosti, ale i pojišťovnám co nabídnout. Pokud se změní financování a bude větší podpora rozvoje ze strany pojišťoven, může to zdravotnickému systému přinést jen benefity. Mým cílem je ukázat hlavně odborné veřejnosti, jak moc náročná, ale i rozmanitá je práce sestry v DP.

Kolegyně jsou v terénu často samy, musí se spolehnout na své znalosti, nemají za sebou tým. Ohrožuje je každodenní provoz na silnicích, chodí do cizích domácností a zvládají obrovský rozsah různých diagnóz a terapeutických postupů. Za to by měly být adekvátně zaplaceny a tady je míč na straně pojišťoven, kterým kvalitní DP ušetří nemálo financí za opakované hospitalizace.

Sisyfovská práce v byrokratickém světě

Objevují se názory, že Česká asociace sester (ČAS) sestry dostatečně nezastupuje, či že by potřebovaly vlastní samostatnou profesní komoru. Má ČAS v současné podobě dostatečný mandát a sílu obhajovat zájmy sester?

Problémem je, že vzniklo několik sesterských organizací zastupujících sestry DP, které by měly lépe spolupracovat. Tady vnímám připravovanou Komoru sester jako zástupce a sdružovatele všech těchto organizací. Sekce DP ČAS byla minimálně dvě volební období málo aktivní, teď se náš nový výbor již druhým rokem snaží o aktivní účast na jednáních segmentu, v odborných skupinách, projektech, v komunikaci s našimi členkami, organizování konferencí. Počet členů během našeho působení rapidně stoupl a jsme jednou ze čtyř nejsilnějších sekcí v ČAS.

Jakým způsobem byste chtěla v roli předsedkyně Sekce domácí péče ČAS přispět k posilování postavení sester a zároveň k tomu, aby domácí péče nabyla většího významu v celém systému zdravotnictví?

Jde o soustavnou a náročnou práci a jednání na patřičných místech. V minulosti jsem byla dvě volební období členkou výboru ČAS a vím, že je to někdy až sisyfovská práce, protože v dnešním byrokratickém světě vše trvá velmi dlouho a než dojdeme k nějakým výsledkům v jednání, nastupuje nová vláda, nový ministr a vše většinou začíná od začátku.

Velmi se snažím zvyšovat prestiž sester domácí péče, a to jak osobním působením na kolegyně z dalších odborností, tak přednáškami pro odborníky i veřejnost, vystupováním na veřejných akcích, účastí na odborných projektech a lektorskou činností.

Mohlo by vás zajímat

BRCA mutace zvyšují riziko rakoviny až třicetinásobně. Kdy má smysl se nechat otestovat?