Historická architektura, náročná údržba a trvalé hledání kompromisů mezi kulturním dědictvím a nároky současné medicíny. Ředitel VFN David Feltl pro Zdravotnický deník popisuje, jaké to je provozovat nemocnici v areálu, který má jedinečný genius loci, ale zároveň klade vysoké nároky na rekonstrukce, technologie i plánování. Rozhodnutí o dalším směřování nemocnice je dnes naléhavější než kdy dřív, říká.
Kolik procent rozpočtu vaší nemocnice spolkne údržba a opravy historických budov?
To je těžké vyčíslit. Něco tvoří klasické opravy a údržba – kolem 100 milionů korun ročně. Další položkou jsou úpravy prostor v souvislosti s instalacemi nových technologií, a potom samozřejmě vlastní investice do rekonstrukcí budov. Obecně je možné říci, že údržba historických domů je mnohem náročnější než údržba novostavby, o tom není sporu.
Dá se vyčíslit, o kolik je provoz památkově chráněné budovy dražší než u moderní stavby?
Na to neumím odpovědět jednoduše. Nejde jenom o vlastní budovu, ale i o organizaci celého areálu, respektive areálů, protože jich máme více. Abych byl objektivní, musím konstatovat, že i nový pavilon lze z provozního hlediska zkazit a vyprojektovat nehospodárně. A naopak třeba náš pavilon A6 (takzvaný Jubilejní), který byl postaven v roce 1890, má spoustu denního světla, vysoké stropy, působí velmi příjemně a jeho provoz není nijak dramaticky nákladný.
Vytápět brutalistní kliniku skoro nejde
Jak složité je zajistit energetickou efektivitu u historických objektů?
Záleží na konkrétní budově. Je rozdíl vytápět či klimatizovat Hlávkovu porodnici, což jde docela dobře, nebo funkcionalistickou fakultní polikliniku s pásovými okny či brutalistní urologickou kliniku s příšernými hliníkovými okny ze 70. let, což skoro nejde.
Jak často narážíte na požadavky památkové péče, které komplikují nebo prodražují rekonstrukci?
Neustále, z logiky věci. Někdy se dohodneme hezky, třeba když jsme budovali porodní centrum nebo psychiatrické stacionáře. Někdy hůř, třeba u plánované demolice našeho hrůzostrašného pavilonu A7. Beru to pragmaticky, musíme se spolu bavit.
Existuje příklad, kdy jste museli upustit od modernizace kvůli památkovým omezením?
Úplně upustit ne, ale kompromisy dělat musíme. Na příklad na příští rok plánujeme rekonstrukci budovy neurologické kliniky ve Viničné ulici. Měli jsme dost ambiciózní plány, chtěli jsme třeba použít solární tašky na střechu, to jsme ale neprosadili.
Kdy vznikne heliport?
Jak historická podoba areálu ovlivňuje komfort pacientů a pracovní podmínky personálu?
Samozřejmě negativně, o tom není potřeba diskutovat.
Jak řešíte dostupnost moderních technologií – například těžké přístrojové techniky či IT infrastruktury – v budovách, které nebyly projektovány pro současnou medicínu?
To je překvapivě docela dobře řešitelné. Hlavními limity jsou nosnosti stropů a podlah, ale s tím si umíme většinou poradit. Horší jsou různé vývody vzduchotechniky směrem ven z budov na fasády apod., což není z pohledu památkové péče úplně kvitováno.
Uvažujete v současnosti o výstavbě heliportu v areálu nemocnice?
Na heliport v areálu máme studii proveditelnosti a existuje shoda všech klíčových aktérů, že ho v hlavním areálu vybudovat lze. Musíme předtím ale postavit nový pavilon, což se neskutečně vleče, ne naší vinou.
Staré budovy nelze neudržovat
Myslíte si, že by bylo efektivnější postavit novou nemocnici „na zelené louce“, než investovat do památkově chráněného areálu?
Samozřejmě, to je jasná věc.
Vidíte v historickém charakteru nemocnice i výhodu – například prestiž, atraktivitu, silnější identitu?
VFN má neskutečného genia loci, ostatně jako celý Karlov, což je nádherná čtvrť. Ale to je na provozování nemocnice 21. století slabý argument. My bychom nejvíce ze všeho potřebovali velké a silné rozhodnutí, co s VFN bude. Umím si představit jakýkoli scénář, ale bojím se jenom jednoho z nich: budovat deset let novou nemocnici a zároveň vůbec neinvestovat do té stávající a nechat ji v přímém přenosu spadnout. To by si pacienti ani zaměstnanci fakt nezasloužili.
Úvahy o vybudování nové nemocnice absolutně vítám. Jenom je nutné velmi pečlivě napsat generel, který musí kromě náplně nového zdravotnického zařízení obsahovat i logistiku stěhování a plán investic a údržby pro stávající nemocnice. To je asi nejrizikovější bod celé akce. Nedává smysl investovat do něčeho, co se bude rušit, ale zároveň to nesmíme nechat úplně rozpadnout, než vznikne něco nového.
