Téměř každou třetí nemocniční infekci u nás způsobí bakterie, na které běžná antibiotika přestávají účinkovat. K takzvané antibiotické rezistenci, kvůli které mohou být smrtelná i běžná onemocnění, jako je zápal plic, nejvíce přispívá nesprávné užívání těchto léčiv. Jaké jsou nejčastějších mýty o antibioticích, kterým byste neměli podlehnout?
V Evropě každoročně zemře více než 35 tisíc lidí v důsledku infekcí rezistentních na antimikrobiální látky, ukazují odhady založené na datech z evropského sledování antibiotické rezistence (EARS-Net z roku 2020). Jinak řečeno: v kterýkoli den má přibližně 7 %, neboli 1 ze 14 pacientů v evropských nemocnicích, alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Třetinu z nich způsobí bakterie rezistentními vůči důležitým antibiotikům.
„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.
Mýty, které mohou hodně uškodit
K antibiotické rezistenci může vést mnoho mylných postupů. O antibioticích totiž podle SZÚ koluje mnoho mylných představ. A lidé se jimi bohužel často řídí. Přečtěte si, jak je to tedy s těmi nejčastějšími doopravdy:
- Antibiotika „pro jistotu“ doma?
Ne. Antibiotika by se neměla uchovávat pro pozdější použití. Užívat se mají jen po doporučení lékaře a pouze na bakteriální infekce. - Pomohla minule, pomohou i teď?
Každá nemoc může mít jinou příčinu. Většina běžných nachlazení je virového původu, na který antibiotika nezabírají. - Dlouhý kašel nebo rýma znamenají nutnost antibiotik?
Obvykle ne. Většina těchto potíží odezní sama bez potřeby antibiotik. - Mohu přestat brát antibiotika, když se cítím lépe?
Ne. Nedokončená léčba umožní přežití odolných bakterií a může vést k návratu infekce i rozvoji rezistence. - Antibiotika jsou neškodná a „silnější“ jsou lepší?
Ne. Nesprávné nebo zbytečně širokospektré antibiotikum může poškodit i prospěšné bakterie a přispět ke vzniku rezistence. Antibiotikum by mělo být vždy cílené na konkrétní infekci. - Rezistence znamená, že jsem odolný já?
Ne. Rezistentní jsou bakterie, ne člověk. Bakterie se naučí odolávat účinku léku, a ten pak přestává fungovat. - Zbytky antibiotik mohu použít později?
Ne. Zbytky antibiotik se nesmí používat ani uchovávat – patří do lékárny k bezpečné likvidaci.
Zákeřné infekce v nemocnicích
Důležitá je ale především prevence a kontrola infekcí v nemocnicích. Přes 70 % infekcí spojených se zdravotní péčí způsobí multirezistentní bakterie, přičemž polovině by se dalo předejít opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí.
“Jak ukázal průzkum Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí, 82 % nemocnic v ČR má zavedený program prevence a kontroly infekcí. Je třeba podporovat vzdělávání v této oblasti, abychom měli dostatek personálu, který se této problematice věnuje. Důležitý je také dostatečný počet jednolůžkových pokojů, aby pacienti s multirezistentní bakterií mohli být izolováni. Restrukturalizace lůžkové péče je v současnosti velmi diskutované téma, tento bod musí být brán v potaz i při výstavbě nových pavilonů a nemocnic,” vysvětluje Macková.
Mohlo by vás zajímat
Antibiotika jen při jasné indikaci
Jaká jsou tedy opatření, která riziko sníží na minimum? „Je nezbytné, aby v nemocnicích předepisovali antibiotika pouze při jasné indikaci, využívali diagnostické testy k potvrzení bakteriální infekce, volili úzkospektrá antibiotika, pokud je to možné a vždy informovali pacienty o správném užívání a rizicích rezistence,“ popisuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ.
“V České republice se podařilo dosáhnout snížení výskytu meticilin-rezistentních Staphylococcus aureus (MRSA), u dalších dvou sledovaných rezistentních bakterií ale dochází k trvalému nárůstu jejich výskytu, i když v porovnání s jinými evropskými státy je výskyt rezistence stále spíše nižší,“ dodává Žemličková.
