Kratom si lidé mohou od minulého týdne koupit jen v pár desítkách obchodů. Zákon o psychomodulačních látkách, který to umožnil, je podle adiktologů Petra Popova a Pavla Béma celosvětově unikátní. Dovoluje totiž regulaci látek, které se objevují na legálním trhu, a dává tak zelenou lepší ochraně veřejného zdraví. Problematice se věnoval diskuzní pořad Za pět minut dvanáct televize Nova.

Od minulého týdne se kratom prodává jen lidem starším 18 let, a to ve speciálních licencovaných obchodech. Kamenných prodejen jsou nyní tři desítky, internetový prodej nemá žádná. Před platností novinky fungovalo obchodů na pět set. Zároveň inspekce kontroluje, co výrobek skutečně obsahuje. Což v době, kdy byl kratom prodáván jako sběratelský předmět, nešlo.

Adiktologové změnu vítají. „Díky bohu, že tu regulace je. Ale upřímně řečeno, trochu pozdě,“ konstatuje Pavel Bém. „S kratomem se v klinické praxi setkáváme poslední dva až tři roky. Výrazně přibývá lidí, kteří s ním mají vážné zdravotní problémy. Závislí na kratomu mohou mít těžké odvykací stavy, které velmi výrazně napodobují opiátové odvykací stavy a jsou i podobně léčeny,“ přitakává Petr Popov.

Inovativní Česko

Na druhou stranu jsme v EU první, kdo vytvořil zákonný rámec pro regulaci legálních látek.

„Česká republika je naprosto inovativní. Jsme mezi prvními na světě, kdo přichází s rámcem – zákonem o psychomodulačních látkách. Do něj vstupují různé látky, které se objevují na legálním trhu. Když se dostanou na seznam zakázaných látek a vytvoří se prohibiční režimy, tedy válka proti drogám, přináší to obrovské negativní konsekvence. Prohibiční nástroje z pohledu ochrany veřejného zdraví přinášejí mnohem víc škody než užitku,“ načrtává Bém.

Mohlo by vás zajímat

Otázkou pak je, zda do nového režimu psychomodulačních látek budeme zařazovat nové látky, nebo i ty, které již mají historii na černém trhu.

„Uvažovalo se o tom třeba v případě HHC nebo jiných kanabinoidů, u kterých se ukazuje, že mají poměrně slušný návykový potenciál a rizika, takže si zaslouží regulaci. Nemyslím si ale, že budeme zařazovat na seznam podle zákona o psychomodulačních látkách kokain, metamfetamin či pervitin. Budou to psychoaktivní látky, takzvané nové drogy, o kterých toho v klinické praxi víme poměrně málo. Když se taková nová látka dostane na trh a není zakázaná ani regulovaná, dělá největší rozsah problémů,“ popisuje Bém.

Obrovský problém: syntetické opioidy

Nové látky lze nově zařadit do meziprostoru, během něhož je možné až dva roky zkoumat jejich účinky. Podle toho pak odborníci rozhodnou, zda substanci uvolnit, nebo ji zařadit na seznam přísně kontrolovaných látek.

„Možnosti syntetizovat nové látky se zrychlují, takže jich přibývá geometrickou řadou. Jde ale o to, že může jít o skupinové zařazení. Dřív se látky ze zákona uváděly výčtem, a pokud látka nebyla na seznamu, byla legální. K tomu se ale dá přistoupit tak, že se omezí celá skupina,“ přibližuje Petr Popov.

Mezi novými látkami jsou přitom i takové, které jsou velmi nebezpečné. To je také případ nitazenu.

„To je obrovský problém. Kratom či HHC jsou látky nebezpečné z hlediska dostupnosti a množství, v němž se nabízejí. V případě syntetických opioidů, jako jsou fentanyl, karfentanil či nitazen a nové látky opioidní povahy na tlumení bolesti, je obrovský problém v tom, že jejich účinek je řádově vyšší, dokonce někdy stokrát či tisíckrát, než v případě klasického morfia. Když se taková látka dostane na černý trh, je tu obrovské riziko předávkování i v mikromnožstvích,“ poukazuje Pavel Bém s odkazem na fentanylovou krizi, která je hlavní příčinou úmrtnosti lidí mladších 50 let v USA.

Tyto látky tak představují obrovskou výzvu i pro prevenci a české poskytovatele služeb. Například ve smyslu dostupnosti antagonistů a antidot.