Nově popsaná forma demence, označovaná písmeny LATE, může stát za potížemi, které byly dosud připisovány Alzheimerově chorobě. Lékaři varují, že je LATE častější, než se myslelo. A její kombinace právě s Alzheimerovou chorobou může dramaticky urychlit zhoršování stavu pacientů. O onemocnění detailně informoval deník The New York Times.

V ordinacích po celém světě přibývá pacientů, kteří přicházejí s typickými příznaky – ztrátou krátkodobé paměti, potížemi s pojmenováním věcí či občasnou zmateností. Mnozí z nich dostali předběžnou diagnózu Alzheimerovy choroby. Jenže moderní vyšetření ukazují, že u části z nich jde o něco jiného.

Podle nových klinických doporučení postihuje LATE (limbická encefalopatie související s věkem a převládajícím proteinem TDP-43) až třetinu lidí nad 85 let. „U přibližně jednoho z pěti lidí, kteří přicházejí do naší kliniky, se to, co se dříve považovalo za Alzheimerovu chorobu, ve skutečnosti jeví jako LATE,“ popisuje neurolog Greg Jicha.

Mírnější? Ano. Bez rizik? Rozhodně ne

LATE se rozvíjí pomaleji než Alzheimerova choroba a mívá pozvolnější průběh. Pro mnoho rodin je to úleva. „Cítím se klidněji, protože to nejde tak rychle z kopce,“ říká pro The New York Times například Sandy Hesterová. Jejímu manželovi změnila diagnózu až podrobná vyšetření.

Jenže když se LATE objeví společně s Alzheimerovou chorobou, situace se dramaticky mění. Výzkumník Pete Nelson vysvětluje: „Čistá Alzheimerova choroba je horší než čistá LATE. Alzheimerova choroba v kombinaci s LATE je však horší než každá z nich samostatně – je rychlejší, závažnější a má brutálnější konec.“

Proč může být LATE tak matoucí

Zatímco Alzheimerova choroba „stojí“ na hromadění amyloidu beta a tau proteinu, LATE je způsobena hromaděním proteinu TDP-43. Ten přitom hraje zásadní roli v regulaci DNA a RNA a je běžně přítomen v každé buňce. Při LATE se však dostane z buněčného jádra tam, kam nepatří – a začne vytvářet shluky poškozující nervové buňky.

Nemoc přitom napadá především hipokampus, klíčové centrum paměti. Podle neuroložky Reisy Sperlingové se tato oblast často zmenšuje více než u Alzheimerovy choroby, což vysvětluje výrazné problémy s pamětí.

Mohlo by vás zajímat

První klinická studie

Nové poznatky staví před lékaře otázku: má smysl léčit LATE stejnými léky jako Alzheimerovu chorobu? Ty totiž míří na amyloid, který LATE nezpůsobuje. Neuroložka Nupur Ghoshalová říká, že by léky sice nabídla, ale s jasným varováním. Mohou být sice mírně prospěšné, ale zároveň pacienty vystavují všem rizikům.

Univerzita v Kentucky už však testuje první léčbu cílenou přímo na LATE – nikorandil, lék používaný při angině pectoris. Podle Grega Jichy působí na genetické abnormality spojené s LATE a mohl by chránit hipokampus díky zlepšení prokrvení mozku.

Nové otázky

Do studie vstoupila i 72letá Laurel Scottová. Má sice jen mírné potíže, ale k účasti ji motivují zkušenosti s demencí v rodině. „Chtěla jsem se do něčeho hned zapojit… buď zjistit, jestli se to stane i mně, nebo pomoci někomu jinému,“ říká.

Vypadá to tedy, že LATE je mnohem častější, než neurologové tušili. Výskyt této nemoci navíc může být vysvětlením pro to, proč některé léky proti Alzheimerově chorobě nefungují tak dobře, jak se očekávalo. Část pacientů totiž měla kombinaci obou nemocí.