Rakovina slinivky, proslulá svou agresivitou a špatnými vyhlídkami na přežití, dokáže imunitní systém obelstít tak účinně, že moderní imunoterapie na ni často nezabírají. Vědcům se však nyní podařilo odkrýt mechanismus, kterým se nádor před imunitou skrývá. Zároveň vytvořili protilátku, která tuto kamufláž naruší, což zpomaluje růst nádoru. Ačkoli se jedná o ranou fázi výzkumu a o testování na lidech zatím nemůže být řeč, odborníci nový směr označují za mimořádně slibný. Na výzkum upozornil zpravodajský web Fox News.

Zákeřnost rakoviny slinivky spočívá zejména v tom, že se dokáže účinně skrývat před imunitním systémem. Tým výzkumníků z Northwestern University nyní popsal specifický mechanismus, který stojí v jádru této schopnosti. Buňky nádoru totiž pokrývá vrstva kyseliny sialové. Právě tato cukerná struktura funguje jako signál „neútočit“. Dokáže tak imunitní buňky přesvědčit, že jde o normální, zdravé buňky organismu. V praxi tím nádor zůstane skrytý i před obrannými mechanismy organismu, které jinak u jiných typů rakovin fungují.

„Překvapilo nás, že jediný cukr – kyselina sialová – dokáže imunitní buňky tak silně oklamat,“ přiznal hlavní autor studie Mohamed Abdel-Mohsen z Feinberg School of Medicine při Northwestern University. Vědci se proto rozhodli tuto zranitelnou část nádorového obalu využít a vytvořili protilátku, která dokáže cukerný plášť narušit.

Pokusy zatím na myších

Výsledky prvních experimentů přinesly povzbudivé poznatky. V rámci dvou odlišných myších modelů se ukázalo, že léčba experimentální protilátkou dokáže imunitní systém účinně „probudit“. Po narušení cukerného obalu, který chrání buňky rakoviny slinivky, se imunitní buňky začaly znovu chovat aktivněji a tumory přestaly růst dosavadním tempem.

Konkrétně se nádory u ošetřených myší zvětšovaly výrazně pomaleji než u kontrolní skupiny, která léčbu nedostala. To vědce přesvědčilo, že narušení cukerného obalu může být cestou, která otevře dveře dosud uzavřeným možnostem imunoterapie.

Mohlo by vás zajímat

Výzkumníci přiznávají, že testování na zvířatech má své limity. Myší modely totiž nedokážou zachytit veškerou komplexitu téhož onemocnění u lidí. Je také pravděpodobné, že ačkoli je narušení cukerného obalu důležité, samo o sobě nebude stačit. Kromě toho zatím není jasné, jaké dávkování by bylo u lidí bezpečné, jaké vedlejší účinky by se mohly objevit či zda by účinek byl stejně silný jako u myší.

„Potřebujeme klinické studie, které ukážou, jak účinná může být tato metoda u lidí a zda si najde své místo v léčbě této obtížné a smrtící choroby,“ uvedl lékař Marc Siegel.

Pacienti si ještě počkají

Také Abdel-Mohsen upozorňuje, že ke klinickému využití vede ještě dlouhá cesta. „Jde o velmi ranou fázi výzkumu a rozhodně ještě nemluvíme o léčbě připravené pro pacienty. Na druhou stranu to otevírá zcela nový imunitní cíl, který bychom mohli v budoucnu využít,“ dodal. Tento přístup by se mohl testovat v kombinaci s chemoterapií či existujícími imunoterapiemi.

Rakovina slinivky je mimořádně obtížná nejen z hlediska léčby, ale i diagnostiky. Nemoc totiž lékaři typicky odhalí až v pokročilé fázi, kdy už pacienti mají omezené možnosti terapie. Pětileté přežití činí podle vědců pouze kolem 13 %, což z ní dělá jednu z nejvíce smrtících forem rakoviny.