„Názory pana prezidenta Kubka jsou ukázkovým příkladem rent-seekingu, kdy zástupce vlivné zájmové skupiny brání změnám ve snaze zachovat status quo a z něj plynoucí výhody pro členy zájmové skupiny,“ míní Aleš Rod z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Reaguje tím na Kubkova tvrzení o ne(nekompetenci) nelékařských pracovníků. „Pokud bychom chtěli zachovat současný poměr lékařů na jednoho seniora, musel by se do roku 2050 zvýšit jejich počet o 20 tisíc,“ řekl Rod Zdravotnickému deníku.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro Zdravotnický deník mimo jiné uvedl: „Každý má možnost vystudovat lékařskou fakultu a dělat lékaře. Ale neměl by si na lékaře hrát někdo, kdo tuto fakultu nevystudoval. Měli bychom respektovat určitou dělbu kompetencí, která se tady postupně vyvinula. Nechceme fušovat jiným do řemesla, ale musíme si hájit svoje. Každý, kdo nám chce takzvaně pomoct, má totiž ve skutečnost zálusk připravit lékaře o část práce, a tím zároveň o peníze.“

Komora by měla brát vyšší ohledy na společenský užitek

„Rozumím tomu, tak zkrátka lobbing zájmových skupin funguje, ale komora lékařů by, alespoň myslím, měla brát vyšší ohledy na společenský užitek. A nástrojích, které k němu vedly v jiných zemích, by měla být ochotna alespoň vést racionální diskusi. Ve svém okolí mám celou řadu lékařů, které výroky pana prezidenta Kubka pohoršily, a distancovali se od nich, někteří i veřejně,“ říká k tomu Rod, který je zároveň výkonným ředitelem Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Dodává, že nejde jen o odborný nelékařský personál, ale i o roli lékáren nebo o bariéry pracovní imigrace odborníků ze zahraničí.

„Pokud bychom chtěli zachovat současný poměr lékařů na jednoho seniora, abychom se pokusili vyjádřit názor pana Kubka na zachování klíčové role lékařů o péči o chronicky nemocné pacienty po plném projevu demografické krize, musel by se do roku 2050 zvýšit počet lékařů v České republice zhruba o 20 tisíc nad současný stav,“ upozorňuje Rod. Z tohoto čísla je podle něj možné dovodit, že racionální transfer kompetencí není rozmařilost nebo snaha někomu „loupit peníze“, ale nutnost pro to, aby systém dál doručoval kvalitní péči všem věkovým a příjmovým skupinám.

Nejde o úspory, ale o dostupnost péče

Demografická krize totiž tvrdě udeří na obou stranách systému zdravotnictví, tedy jak na straně poptávky (dramaticky se zvýší), tak na straně nabídky (dramaticky se sníží). „Nejen ČLK dobře zná informace o věkové struktuře jednotlivých lékařských oborů. U vnitřního lékařství, anesteziologie a intenzivního lékařství, chirurgie nebo praktických lékařů pro děti a dorost je zhruba polovina všech lékařů starších 60 let,“ připomíná Rod.

Podle Kubka je rozšíření kompetencí snahou „ušetřit peníze s představou, že ti, kteří budou dělat práci za lékaře, ji vykonají levněji.“ Podle Roda jde ovšem spíše o dostupnost péče, i když nějaké finanční úspory by to přineslo. „Slovy čísel – pokud bychom vycházeli z modelových odhadů, které berou úkon jako skladbu fixních a variabilních nákladů, z nichž jen část je mzdové složka, tak zapojení odborného nelékařského personálu může vést k úsporám nejpravděpodobněji v nižších desítkách procent za úkon. Bavíme se ale jen o těch úkonech, kde je to možné, a těch není 100 %,“ uvádí ekonom.

Mohlo by vás zajímat

Dodává, že lékaři budou i nadále středobodem zdravotnictví a systém bude mít na ně i další složky stále vyšší nároky. „I proto bude systém konzumovat více peněz a je třeba hledat cokoliv, co zvýší produktivitu pro zachování dostupnosti,“ zdůrazňuje.

Systematicky se rozšiřuje role sester a dalších nelékařských odborníků

Rod připomíná, že v mnoha zemích s vyspělým zdravotnictvím se v posledních letech systematicky rozšiřuje role sester a dalších nelékařských odborníků. Ti přebírají od lékařů část jasně definovaných úkonů.

„Tento trend potvrzuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Světová zdravotnická organizace (WHO). Analýza Advanced Practice Nursing in Primary Care in OECD Countries z roku 2024 konstatuje, že právě ‚pokročilá ošetřovatelská praxe‘ je v řadě států klíčovým nástrojem, jak zajistit dostupnost péče, zkrátit čekací doby a udržet kvalitu služeb při nedostatku lékařů,“ zdůrazňuje Rod. Pandemie podle zprávy tento vývoj urychlila a vedla k novému rozdělení činností mezi lékaře a nelékařský personál.

Velmi konkrétní výsledky přináší podle Roda Nizozemsko, kde rozvoj tzv. nurse practitioners (NP) a physician assistants (PA) podpořily vládní programy a změna legislativy. „Posun kompetencí přispěl ke zlepšení dostupnosti primární péče bez negativního dopadu na kvalitu,“ podotýká ekonom.

Ve Finsku doporučila národní asociace sester ve zprávě z roku 2023 rozšířit roli sester pokročilé praxe v primární péči jako reakci na stárnutí populace a nedostatek praktiků. V následujících letech vznikla řada pilotních projektů, které zkoumají reálné přínosy tohoto modelu.

Výsledky v primární péči jsou srovnatelné s lékaři

„Ve Francii zase rozšířili okruh výkonů, které mohou provádět farmaceuti – například očkování proti chřipce v lékárnách. Německé studie z roku 2024 pak potvrzují, že obdobný model očkování vedeného lékárníky je bezpečný a pacienty dobře přijímaný. I proto se o fenoménu diskutuje i v Česku,“ vysvětluje Rod.

Podle OECD patří dnes Nizozemsko, Finsko, Francie, Německo ale i Velká Británie mezi země, které dokázaly úspěšně rozšířit kompetence nelékařů. Podložily to přitom daty o zachování kvality péče. „V Kanadě či Austrálii, kde mají odborní nelékaři dlouhou tradici, jsou jejich výsledky v primární péči srovnatelné s lékaři. A přispívají k lepšímu přístupu pacientů k službám. Tyto příklady ukazují, že přesun části kompetencí na vysokoškolsky vzdělané sestry a další odborníky může být v dobře nastaveném systému přínosem – nikoli rizikem,“ dodává Rod.