Využívání umělé inteligence (AI) se nevyhýbá prakticky žádné oblasti, žádnému oboru. Stranou nezůstává ani zdravotnictví, byť v trochu jiném smyslu, než bychom očekávali. A sice v tom, že se její pomocí lidé snaží sebediagnostikovat. Chatboty AI k určení vlastní diagnózy využívá téměř každý druhý Němec, vyplývá z průzkumu, na který okazuje portál Gesundheit.de.

Podle aktuálního průzkumu digitální asociace Bitkom se v Německu stále více lidí ptá chatbotů na příznaky a zdravotní problémy. 45 % dotázaných uvedlo, že s chatboty probírají své osobní zdravotní otázky.

Desetina respondentů přiznala, že je pro tyto účely využívá často, dalších 17 %, že pouze občas. Více než polovina dotázaných pak chatbotům důvěřuje, pokud jde o odpovědi na položené otázky týkající se jejich zdraví.

Chatboti jako lékaři?

Každý druhý člověk lépe prý rozumí svým příznakům s využitím chatbotů AI než s využitím běžného vyhledávání na internetu. Pro téměř třetinu dotázaných jsou odpovědi s využitím umělé inteligence stejně cenné jako druhý názor lékaře. Nicméně přibližně dva lidé z pěti si nejsou jistí, do jaké míry by se mělo botům s umělou inteligencí věřit.

Pro viceprezidentku digitální asociace Bitkom Christinu Raabovou jsou důvěra a transparentnost naprosto klíčové. „Lidé si musí být schopni uvědomit, jak umělá inteligence funguje a jak dochází ke svým doporučením. Je to zcela zásadní pro to, aby ji mohli používat zodpovědně,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

Většina lidí, kteří se průzkumu zúčastnili, se domnívá, že umělá inteligence je užitečná zejména pro získávání druhých názorů na lékařská rozhodnutí. Většina respondentů je také považuje za prospěšné kvůli včasné detekci rakoviny a analýze rentgenových nebo CT snímků.

56 % si cení umělé inteligence pro organizační úkoly v lékařské praxi. Naopak přibližně 15 % dotázaných uvedlo, že si nedokáže představit žádné smysluplné využití umělé inteligence ve zdravotnictví.

AI ve zdravotnictví budí i obavy

Průzkum také ukázal, že poměrně mnoho lidí má z využívání umělé inteligence ve zdravotnictví obavy. Respondenti se nejvíce obávají možného zneužití dat a nedostatku lidské interakce při léčbě. Existují také obavy z možných nesprávných rozhodnutí. Každý třetí respondent uvedl, že se používání umělé inteligence v medicíně a zdravotní péči bojí.

Podle Raabové jsou však přehnané obavy z umělé inteligence neopodstatněné. AI totiž nabízí velké možnosti diagnostiky i léčby. „Aby se však tento potenciál mohl plně realizovat, musí být především co nejlépe chráněna data pacientů,“ zdůrazňuje Raabová.

Autoři průzkumu rovněž zjišťovali, jak velká část populace využívá nejrůznější aplikace, které souvisejí se zdravím. A vyšlo najevo, že s nimi pracují téměř tři čtvrtiny dotázaných (přesně 73 %). Němci nejčastěji využívají všeobecné zdravotní aplikace, jak je Google Fit. Stranou zájmu ale nejsou ani aplikace sledující fyzickou aktivitu.

Dnes již každý třetí používá aplikace s fitness cvičením. Mnoha lidem to více či méně pomáhá, jelikož 64 % dotázaných uvedlo, že se díky nim cítí zdravěji. Zhruba 14 % ovšem zdůraznilo stinnou stránku těchto aplikací, a sice, že se často cítí pod tlakem.

Digitalizace je správná, myslí si Němci

V průzkumu také zazněly otázka na prospěšnost digitalizace zdravotnictví. 62 % respondentů uvedlo, že chtějí používat elektronický pacientský záznam s vlastním přístupem. 17 % se naopak vyslovilo proti tomuto nástroji. Raabová v této souvislosti kritizuje skutečnost, že získání vlastního přístupu k elektronické kartě pacienta je pro mnohé pacienty, respektive účastníky systému zákonného zdravotního pojištění příliš komplikované a vyzvala k jeho zjednodušení.

Většina těch, kteří slyšeli o elektronické kartě pacienta slyšeli či ji využívají, v ní vidí výhody. 63 % však považuje tento nástroj za největší výzvu ve smyslu jeho uchopitelnosti pro starší lidi. 88 % respondentů se nicméně domnívá, že digitalizace německého zdravotnictví je v zásadě správná.