Ohrožení bezpečnosti a více infekcí: Nemocnice se bojí zákazu etanolových dezinfekcí, náhradu nevidí

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zvažuje, že by etanol zařadila mezi rakovinotvorné látky a zakázala jeho používání. Taková možnost rozvířila emoce ve zdravotnictví, protože by znamenala zákaz většiny dezinfekčních prostředků. Zdravotnický deník se proto zeptal nemocnic, zda by to považovaly za problém a jak by se to mohlo dotknout jejich provozu. Jejich odpovědi nejsou optimistické.

Problém a složité hledání adekvátní náhrady. To by zákaz používání etanolu přinesl podle vedoucí Oddělení hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jaromíry Kratochvílové. „Z pohledu odborné veřejnosti – konkrétně Společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny – je absolutní zákaz etanolu nepřijatelný. Je například v rozporu s doporučením WHO (Světová zdravotnická organizace, pozn. red.) k provádění hygieny rukou. V nemocnici by se musel etanol nahradit přípravky bez jeho obsahu, což by nebylo snadné. Etanol je stran účinnosti obtížně nahraditelný. Také by se musela řešit potenciální toxicita jiných chemických látek, kterými by musel být nahrazen,“ uvedla.

Zákaz bez náhrady nedává smysl

Že je v současné době dezinfekce na ruce považována za účinnou, pouze pokud obsahuje více než 60 % alkoholu, připomněla vedoucí hygieny Fakultní nemocnice Bulovka Hana Bláhová. „Všechny dezinfekce odebíráme v souladu s legislativou a povinným testováním. Pokud EU o zákazu používání etanolu rozhodne, budeme to muset akceptovat. Nicméně EU musí najít adekvátní účinnou náhradu, což bude mít těžké. Bez nalezení náhrady nelze něco zakázat,“ říká k možnému budoucímu omezení.

Snížení bezpečnosti a kvality péče a nárůst infekcí spojených se zdravotní péčí. Takové následky by měl zákaz etanolu podle vyjádření Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Hygienická dezinfekce rukou s použitím alkoholových dezinfekčních přípravků je zlatým standardem péče. Alkoholové přípravky s obsahem etanolu jsou totiž považovány za velmi efektivní a rychlé, přičemž jsou šetrné k pokožce. WHO doporučuje alkoholové dezinfekční prostředky pro hygienickou dezinfekci rukou, protože spolehlivě redukují mikroorganismy, jsou účinnější než mytí rukou vodou a mýdlem. Dezinfekce rukou je zároveň rychlejší než mytí vodou a mýdlem,“ vysvětlila tisková mluvčí Nikola Bánská. Upozornila i na fakt, že karcinogenita etanolu ve vztahu k dezinfekci kůže není prokázána.

Náhrada etanolu izopropylalkoholem, o němž se v této souvislosti nejčastěji diskutuje, není podle vyjádření hradecké nemocnice ideální volbou. „Izopropylalkohol patří mezi látky, které mohou způsobit podráždění pokožky. Vzniklo by proto reálné riziko nárůstu kožních potíží u zdravotníků,“ sdělila mluvčí.

Mohlo by vás zajímat

Stanjura k poslancům: Udělali jste zdravotnictví nemalý účet. Zaplaťte stamiliony, vyzval Hřib

Různé alternativy pro různá použití

Pokud by došlo k zákazu používání etanolu, přineslo by to řadu změn i ve Fakultní nemocnici Ostrava. Jak Zdravotnickému deníku popsala vedoucí tamního Oddělení hygieny a epidemiologie Zuzana Sněhotová, pro nemocnici by to znamenalo:

• okamžité stažení mnoha běžně používaných produktů,
• zúžení portfolia dostupných dezinfekčních prostředků, zejména těch s rychlým účinkem a dobrou snášenlivostí,
• nárůst poptávky po alternativách,
• změny v logistice a výběru alternativních produktů, zejména tam, kde jsou standardizované postupy,
• změny v nemocniční evidenci.

Volba náhrady by podle Sněhotové závisela na konkrétním účelu použití, požadovaném spektru účinnosti, materiálové kompatibilitě a také na toleranci personálu a pacientů. Nabízeli by se především:

• propanol a isopropanol – alkoholové báze s podobným spektrem účinnosti, často využívané v chirurgické a hygienické dezinfekci rukou,
• kvartérní amoniové sloučeniny – vhodné zejména pro dezinfekci povrchů, s dobrou materiálovou kompatibilitou,
• aminy – účinné proti širokému spektru mikroorganismů, často kombinované s dalšími látkami pro synergický efekt,
• chlorové sloučeniny – silně oxidační, vhodné pro dezinfekci ploch a sanitárních zařízení, avšak s omezenou stabilitou a vyšší korozivitou,
• peroxid vodíku – ekologicky přijatelná varianta s rychlým účinkem, využívaná jak v kapalné, tak aerosolové formě.

Hlavně splnit normy

Etanol je obecně důležitou složkou mnoha přípravků pro dezinfekci pokožky rukou u zdravotníků, připomněl i tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Konkrétně pro olomouckou nemocnici by však změnu v této oblasti zákaz jeho používání neznamenal. „Ve FN Olomouc je nyní používán pro dezinfekci rukou zdravotníků produkt s účinnými látkami propan-2-ol a propan-1-ol, toho se regulace etanolu netýká,“ uvedl mluvčí.

Etanol je ale ve FN Olomouc součástí dezinfekčních přípravků aplikovaných na kůži před vpichem nebo před operačními výkony. „Ty bychom mohli nahradit přípravky na bázi PVP jódu či octenidinidihydrochloridu,“ popsal Fritscher.

Větší problémy očekává největší tuzemská nemocnice – pražská Fakultní nemocnice v Motole. „Vzhledem k tomu, že profesionální dezinfekční prostředky na ruce mají účinnou látku tvořenou převážně směsí alkoholů a etanol je v nich zastoupen většími podíly, určitě by se to dotklo nejen naší nemocnice,“ uvedla Helena Bálková z Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie.

Řešení, která musí přijmout výrobci profesionálních dezinfekčních prostředků, pokud by zákaz vstoupil v platnost, musí podle jejího vyjádření vyhovět požadavkům platných českých technických norem a převzatých evropských norem. „Pokud dezinfekční prostředek bez etanolu uspěje při testování podle těchto norem, budeme ho moci – na základě výběrového řízení – zařadit do dezinfekčního řádu nemocnice,“ upřesnila Bálková.

Problém i pro nemocniční lékárny

Za poměrně vážný problém považuje možný zákaz etanolu vedoucí lékárník nemocniční lékárny Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Michal Janů. Připomíná, že etanol je ve farmacii, včetně lékárenství, zcela klíčový:

• jako pomocná látka v řadě léčiv,
• jako antidotum zachraňující život při otravách metanolem a ethylenglykolem,
• jako rozpouštědlo a konzervant v mnoha lékových formách.

„Jeho plošné omezení by mělo významné klinické i technologické dopady. Je také zásadní složkou mnoha dezinfekčních prostředků — například alkoholových gelů na ruce, povrchové dezinfekce, čisticích roztoků,“ upozornil Janů.

Pokud by byl etanol klasifikován jako karcinogenní a následně stažen nebo bylo jeho použití omezeno, znamenalo by to podle něj ohrožení bezpečnosti přípravy léčiv v čistých a superčistých provozech. „Při nedostatku adekvátně účinných alternativ by mohlo dojít ke snížení efektivity dezinfekce, což zvýší riziko kontaminace sterilních léčivých přípravků a také nemocničních infekcí,“ varoval.

Zákaz by měl i provozní dopady. „Museli bychom rapidně přehodnotit a přezásobit sklad dezinfekcí, proškolit personál na nové přípravky, v některých případech možná i upravit procesy hygieny,“ míní Janů. Hrozí podle něj i negativní dopady ekonomické. Přechod na alternativy etanolu totiž může být nákladný. A to i kvůli nákladům na logistiku, schvalování, testování a případné změny zásobovacích řetězců.

Univerzální náhrada? Spíše ne

Přechod na izopropylalkohol by podle Michala Janů mohl být jednou z možností, vidí ale i řadu nevýhod. Mezi ně patří:

• Účinnost: Izopropylalkohol je sice běžně používán jako dezinfekční prostředek, ale podle některých odborníků není ve všech kontextech tak účinný jako etanol.
• Toxicita: Pro uživatele může být dráždivější, toxičtější při inhalaci nebo při delší expozici. A není bez rizika.
• Dostupnost: Přechod na alternativy není automaticky jednoduchý. Problémy může přinést schvalování, omezená nabídka, vyšší náklady i zásobování.
• Regulační aspekt: ECHA v rámci posuzování etanolu už ve své veřejné konzultaci shromažďuje informace o možných náhradách pro různé použití biocidních přípravků. Izopropylalkohol může být schválen, není ale zaručeno, že bude univerzálním řešením pro všechny aplikace.

Že izopropylalkohol není univerzálním řešením, si myslí i přednosta Ústavu patologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Pavel Dundr. Upozornil, že jej nelze použít pro diferenciaci barvení ani v molekulární patologii. „Lze jej použít pro tkáňové procesory, ale méně rychle penetruje tkáň, takže není optimální na dehydrataci a rehydrataci. Také se pomaleji vypařuje, což způsobuje problémy při schnutí preparátů,“ upozornil Dundr.

ECHA i evropské úřady podle vedoucího lékárníka nemocniční lékárny VFN měly rozhodnout uvážlivě. „Měly by zohlednit praktické dopady na nemocnice a umožnit přechod s dostatečným časem a podporou,“ shrnul Janů.

Ohrožení standardů bezpečnosti péče

Etanol považují v oblasti dezinfekce za nenahraditelný v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav. „Jeho zákaz by problémem pro naši nemocnici rozhodně byl. Mohl by ohrozit standardy bezpečnosti zdravotní péče, ale byl i v rozporu s doporučením WHO k provádění hygieny rukou. Etanol totiž představuje látku s nejširším a nejvyváženějším spektrem antimikrobiální aktivity,“ zdůraznila tisková mluvčí nemocnice Jana Petrová.

Nahrazení izopropylalkoholem by podle jejího vyjádření nebylo ideálním řešením. „Izopropylalkohol vykazuje vysokou účinnost proti bakteriím, nicméně jeho antivirový účinek je ve srovnání s etanolem prokazatelně nižší. Taková změna by mohla vést ke snížení efektivity hygieny rukou. Zároveň by mohla přinést i vyšší riziko přenosu nozokomiálních infekcí,“ vysvětlila Petrová.

Za potenciální problém by zákaz používání etanolu také v Nemocnici Jihlava. Blíže se ale vyjadřovat nechtěli. „Problém by to byl, dotklo by se nás to, ale zatím nejsme schopni říct více,“ sdělila tisková mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Zdrženlivost ve vyjádření volí zatím Nemocnice Kadaň. „V současné době máme příliš málo informací, abychom z nich vyvozovali závěry,“ uvedla tisková mluvčí Karolína Odlasová.