V programovém prohlášení nové vlády se objevil ambiciózní návrh: „Zavedeme 0% DPH na léky na předpis.“ To je oproti současným 12 % pořádný sešup a potenciální díra do příjmů státního rozpočtu ve výši několika miliard korun. Zdravotnický deník oslovil odborníky s otázkou, co by případné snížení daně z přidané hodnoty na receptové léky znamenalo nejen pro stát, ale i pacienty či plátce péče.

Shoda mezi odborníky je jednoznačná – zdravotní pojišťovny by výrazně ušetřily. Díky mechanismu, kterým se stanovují úhrady regulovaných léčiv, se snížení DPH automaticky promítne do jejich nižších výdajů. „Pokud se daňová sazba sníží, adekvátně klesnou úhrady zdravotních pojišťoven a tím i jejich náklady na veškeré léky na předpis, tedy na receptové i centrové,“ vysvětluje předseda Sekce nemocniční farmacie České farmaceutické společnosti JEP Michal Hojný.

Jinými slovy, čím menší daň, tím méně budou pojišťovny platit za léky. „Tím, jak je nastaven mechanismus úhrad, se jakákoliv změna DPH, ať už nahoru nebo dolů, promítne do úhrad,“ shrnuje Hojný. Výsledkem by tedy byla významná úspora v systému, který dlouhodobě bojuje s napjatými rozpočty a rostoucími náklady na péči.

Podobně to vidí i Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Podle jejích dat činila v roce 2024 celková hodnota léků na předpis 102,4 miliardy korun. Zrušení DPH by tak podle ní znamenalo, že zdravotní pojišťovny ušetří zhruba 7,5 miliardy korun ročně. „Vnímáme to jako pozitivní krok, který učiní léky pro pacienty dostupnější. Uleví také napjatým rozpočtům zdravotních pojišťoven,“ uvedl výkonný ředitel Filip Vrubel.

Mohlo by vás zajímat

Pacienti ušetří

Kromě pojišťoven by ale úsporu měli pocítit i samotní pacienti. Změna by totiž podle všeho snížila výši doplatků v lékárnách, které by podle údajů ČAFF klesly o 4 až 6 miliard korun ročně. Potvrzuje to i prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs: „Zrušení DPH na léky na předpis sníží cenu regulovaných léčivých přípravků. To se projeví jednak ve snížení úhrady – a ušetří zdravotní pojišťovny – a jednak ve snížení spoluúčasti, čímž ušetří pacient.“

S o něco střídmějším odhadem úspor na doplatcích pacientů přichází člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. „Výpadek v příjmech veřejných rozpočtů jsme odhadli na 2,2 miliardy korun. Vycházeli jsme z útrat domácností, respektive z toho, kolik rodiny vydávají za doplatky na léky na předpis,“ vysvětlil.

Blíže evropské praxi

Pokud by platil výpočet ČAFF, celková očekávaná úspora (pojišťoven i pacientů dohromady) by činila 12–13 miliard korun ročně. Stejnými čísly disponuje i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). „Podle informací, které máme k dispozici, se celkový efekt nulové DPH na léky na předpis pohybuje zhruba kolem 13 miliard korun ročně,“ potvrzuje výkonný ředitel AIFP David Kolář. Větší část z toho by se měla projevit ve snížení výdajů veřejného zdravotního pojištění a zbytek ve snížení doplatků pro pacienty.

Kolář dodává, že DPH se nachází na konci cenotvorného řetězce a při správném technickém nastavení se úspora promítne do konečné ceny a úhrad, nikoli do marží. Navíc by změna podle něj přiblížila Česko praxi řady evropských zemí se sníženou či nulovou sazbou na léky na předpis.

Že nulová sazba DPH na receptové léky v EU není nic neobvyklého, upozornil i předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. A také on vidí snížení úhrad jako pravděpodobný důsledek případného zavedení nulového DPH na receptové léky. „U doplatků ale nemusí být o celých 12 %,“ poznamenává. Záleží totiž na tom, zda jsou doplatky započitatelné nebo nezapočitatelné.

Naráží tím na fakt, že se na doplatky pacientů již nyní vztahuje takzvaný ochranný limit. Jde o maximální částku, kterou pojištěnec ročně zaplatí za započitatelné doplatky za léky. Letos platí limit tisíc korun pro děti do 18 let a seniory od 65 do 69 let, 5 tisíc korun pro ostatní dospělé (19-64 let) a 500 korun pro seniory nad 70 let a osoby s invaliditou 2. a 3. stupně. „U započitatelných doplatků by ale mělo k určité slevě dojít,“ dodal Hampel.

Sekera do rozpočtu

Otázka, kdo by ve finále nesl náklady zrušení DPH, má jednoduchou odpověď – stát. Podle ČAFF by se dopad na státní rozpočet pohyboval mezi 12 a 14 miliardami korun ročně. Reálně tedy částka kopíruje peníze ušetřené zdravotními pojišťovnami na úhradách a pacienty na doplatcích. „O stejnou částku poklesne i příjem státního rozpočtu,“ říká Krebs.

Že peníze budou ve veřejné kase scházet, potvrzují i ostatní oslovení stakeholdeři. „Sice bude příjem chybět do státního rozpočtu, to už je ale politické rozhodnutí podle priorit vlády,“ krčí nad tím rameny Hojný. O něco kritičtější je pak Musil z NRR . „Je to další oslabení příjmové stránky veřejných rozpočtů. Sociální politika by se měla dělat jinak než přes daň z přidané hodnoty,“ míní.

„Neměňte to pořád!“

Podle Koláře z AIFP bude rozhodnutí o zachování návrhu v konečné verzi programového prohlášení především politickou otázkou. „Za inovativní farmaceutický průmysl ho ale budeme podporovat,“ říká.

Podle Musila se opatření nakonec do programu vlády nejspíše skutečně dostane. A to z jednoduchého důvodu: „Všechny potenciálně vládní strany deklarují, že se budou zasazovat o sociálně slabší vrstvy“. Snížení doplatků pro pacienty by tak odpovídalo těmto zájmům.

Ať se návrh do finálního vládního programu dostane, či ne, minimálně Hampel – přestože sám nízkou DPH na léčiva z principu podporuje – vyjádřil nelibost nad častými změnami v této oblasti: „Apeluji na všechny zodpovědné, aby do toho už nezasahovali a neměnili každé dva roky sazby DPH u léků.“

Naposledy se sazba DPH na léky měnila v lednu 2024. Vláda Petra Fialy tehdy v rámci konsolidačního balíčku zrušila dvě dřívější sazby (15 % a 10 %) a zavedla jednotnou 12% sazbu, která platí dosud.