Evropská unie nechce být při výrobě a dodávkách léků rukojmím Asie a Spojených států. Europoslanci se proto na středeční schůzi výboru pro veřejné zdraví (SANT) shodli, že připravovaný Akt o kritických léčivech musí přinést méně byrokracie, lepší pravidla pro veřejné zakázky a hlavně návrat farmaceutické výroby do Evropy. Hlasování o pozměňovacích návrzích proběhne až v prosinci. Už nyní se ale rýsuje shoda napříč frakcemi o zajištění soběstačnosti a odolnosti evropského farmaceutického průmyslu.

Zpravodaj výboru Tomislav Sokol (EPP) označil předložené pozměňovací návrhy za „dobrý základ pro to, abychom konstruktivně pracovali na vyváženém textu“. Pozměňovacích návrhů se přitom pouze ze strany členů SANT sešlo neuvěřitelných 1 313. Další stovky přišly od dalších výborů.

Vymahatelnost je klíčová

Podle Sokola je nutné přesněji definovat pojem „přípravku všeobecného zájmu“ a vytvořit rámec pro podporu strategických projektů v oblasti výroby a výzkumu. Rovněž se vyslovil pro zavedení systému sankcí za porušení pravidel.

Jeho požadavek se v haldě pozměňovacích návrhů shoduje s tím, který předložili europoslanci Vlad Vasile-Voiculescu (Renew Europe) a Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew Europe). „Jakákoliv veřejná finanční podpora by měla zajistit plnou transparentnost výše a podmínek financování, být vázána na jasné povinnosti v oblasti dodávek a přístupu, zahrnovat účinná monitorovací opatření a obsahovat vynutitelné sankce za nedodržení podmínek,“ stojí v návrhu.

U veřejných zakázek nemá rozhodovat jen cena

Europoslancům rovněž leží na srdci zadávání veřejných zakázek a způsob, jakým se v Evropě nakupují léky. Podle nich by se při výběru neměla zohledňovat pouze nejnižší cena, nýbrž i jiná kritéria, která souvisejí s bezpečností dodávek.

Nepochybuje o tom jak Sokol z lidovců, tak český europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu). „Měli bychom upřednostnit evropskou produkci,“ přečetla jeho stanovisko k tématu stínová zpravodajka a kolegyně z frakce Marie-Luce Brasierová-Clainová.

Mohlo by vás zajímat

Podobně to vidí i Peter Liese (EPP). „Je dobře, že relevantním kritériem nemá být pouze cena,“ uvedl. Veřejnou podporu má podle něj získat ten výrobce kritických léčiv, který zajistí bezpečnost dodávek. „To znamená produkce v Evropské unii nebo u bezpečných spojenců a disponování alespoň dvěma výrobními místy,“ vyjmenoval kritéria, která by se měla při zvažování veřejné podpory zohlednit.

Přestože Evropská komise – tedy předkladatel Aktu o kritických léčivech – pozměňovací návrhy teprve důkladněji posoudí, již nyní mohla vedoucí oddělení odpovědného za provádění programů EU v oblasti zdraví a potravin na DG SANTE Agnes Mathieu-Mendesová zákonodárce upokojit. „Odklon od principu veřejných zakázek, kdy rozhoduje pouze cena, je jedním z klíčových bodů,“ ujistila je.

Hrozí úplná závislost na třetích zemích?

Za hlavní výhodu Aktu o kritických léčivech považují europoslanci snížení závislosti v dodávkách léků na třetích zemích. Tím pádem se zvýší soběstačnost Evropy v tomto strategickém segmentu.

Jde o společný postoj zákonodárců napříč politickým spektrem. Je reakcí na fakt, že se evropský farmaceutický průmysl potýká v posledních letech s výrazným odlivem výroby do Asie a Spojených států. Důvodem jsou zejména nižší výrobní náklady a jednodušší regulační prostředí. Trend ještě více prohloubila pandemie covidu-19, která ukázala zranitelnost evropských dodavatelských řetězců. „Musíme hájit evropský průmysl, abychom za deset let nezůstali zcela závislí na dovozu léků z Asie a USA,“ varoval Sokol.

Své přesvědčení o pozitivním dopadu Aktu o kritických léčivech na lepší soběstačnost Evropy vyjádřily i frakce Patriotů a Aliance socialistů a demokratů (S&D). „Je to klíčový nástroj k zajištění farmaceutických produktů a snížení závislosti na třetích zemích,“ zdůraznil další ze stínových zpravodajů Nikos Papandreou (S&D). Knotek ústy kolegyně Brasierové-Clainové dodal, že lákání firem do EU by se mělo realizovat prostřednictvím pobídek a usnadněním registrací léčiv, a to „bez podkopání environmentálních standardů“.

Právě zákony týkající se ochrany životního prostředí nejen europoslanci často zmiňují jako bariéru v zavedení pružnější průmyslové politiky. „Je pravda, že zabezpečení dodávek kriticky důležitých léčivých přípravků do EU může stát v cestě i environmentální legislativa. Ale existují i další překážky,“ řekl Liese. „Musíme změnit vše tak, aby toto (léková soběstačnost, pozn. red.) mělo prioritu,“ dodal.

Hlasování v prosinci

I když mezi jednotlivými politickými frakcemi přetrvávají rozdíly v detailech, panuje celková shoda na hlavních principech.

Europoslanci chtějí, aby EU měla silnější farmaceutickou základnu, přijala efektivnější pravidla pro veřejné zakázky a byla méně závislá na mimoevropských trzích. O tom, které návrhy se do stanoviska výboru SANT k Aktu o kritických léčivech skutečně dostanou, rozhodne výbor až během hlasování v prosinci.