Farmaceutický průmysl má podle evropské směrnice zaplatit obří účet za problém, který téměř nezpůsobuje. Přestože se na znečištění vod podílí jen zhruba 0,1 %, má spolu s kosmetickým sektorem uhradit až 80 % nákladů na modernizaci čistíren. A absurdností je více. Látky určené k odstraňování nebyly vybrány podle škodlivosti, ale podle toho, že se dobře měří a objevují prakticky všude. Na Czech Pharma Summitu na to upozornil profesor environmentální toxikologie Luděk Bláha.

Jablkem sváru je evropská směrnice o čištění městských odpadních vod, která k již zavedenému třístupňovému systému zavádí novou, kvartérní fázi. Během ní má dojít k odstranění mikropolutantů, tedy chemických látek, které pocházejí jak z léků, tak produktů osobní hygieny, čistících prostředků a dalších zdrojů.

Podle směrnice ponese tuto odpovědnost prostřednictvím systému rozšířené odpovědnosti výrobce. To má být v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a farmaceutický a kosmetický průmysl by vše zaplatil minimálně z 80 %. Výrobci léčiv to však dlouhodobě kritizují ze dvou důvodů: považují míru odpovědnosti za neadekvátní a navíc jde o příliš vysoké náklady. Ty by jim mimořádně prodražily provoz, což prý z marží za levné generické léky jednoduše neutáhnou.

Kterých látek se regulace týká?

Na to, že není požadavek evropské směrnice přiměřený, nově poukázal profesor environmentální toxikologie a proděkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Luděk Bláha. „Léčiva tvoří maximálně – podle nejhoršího, prakticky nerealistického scénáře – 3,5 % znečištění. Reálně to je ale přibližně 1 promile ze všech látek, které se ve vodě vyskytují,“ konstatoval.

Druhou věcí je, že směrnice podle něj ve skutečnosti ani neřeší znečištění vod skutečně rizikovými látkami. Respektive cílí na vyčištění od některých nežádoucích látek, ale ne primárně. „Kritérium pro výběr látek, jejichž odstraňování chce EU sledovat, je v podstatě fakt, že se vyskytují všude, lze je snadno měřit a můžeme u nich tedy sledovat účinnost odstraňování,“ uvedl Bláha.

Mohlo by vás zajímat

Konkrétně se ve směrnici nacházejí 2 seznamy látek. Na jednom se nachází 8 látek (amisulprid, karbamazepin, citalopram, klarithromycin, diklofenak, hydrochlorothiazid, metoprolol a venlafaxin), na druhém 4 látky (benzotriazol, kandesartan, irbesartan a směs 4-methylbenzotriazolu a 5-methylbenzotriazolu). „Z prvního seznamu si mají výrobci vybrat 4 látky a ze druhého 2 látky, u nichž musí prokázat, že je čtvrtý stupeň čistí alespoň z 80 %,“ vysvětlil dále toxikolog.

Proti strategii soběstačnosti

Přestože zavádění směrnice má být postupné, již nyní se výrobci léčiv obávají, že jim náklady mimořádně zatíží provoz. Varují, že v nejhorším případě kvůli tomu omezí výrobu léčiv v Evropě. To ovšem jde paradoxně proti deklarovaným cílům Evropské unie o zvýšení lékové soběstačnosti.

Zejména výrobci generických léků totiž argumentují, že se jejich produkty vyrábějí s velmi nízkými maržemi. Sebenepatrnější navýšení nákladů na modernizaci technologií či investice do čištění tak může ohrozit jejich ekonomickou udržitelnost.

„U generických léků nemůžeme jen tak navyšovat ceny,“ vysvětlil na konferenci Boris Sananes, ředitel farmaceutické společnosti Zentiva ČR, která dodává na evropský trh zejména generické léky. Ta zpravidla mají zákonem daný cenový strop, takže se při zvýšených výdajích snižuje jejich profitabilita pro výrobce.

Neměli bychom být papežštější než papež

Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství nyní mají za cíl vypracovat národní prováděcí plán, na jehož základě se evropská směrnice implementuje do národní legislativy. Hotov má být na podzim příštího roku. Tato lhůta ponechává státům určitou volnost při výběru legislativních nástrojů, detailů úpravy či způsobu prosazování.

Není tedy prozatím jisté, v jakém konkrétním rozsahu se směrnice českých výrobců léčiv dotkne. A ani kolik čistíren se vůbec bude kvůli kvartérnímu čištění modernizovat. „Určitě se to bude týkat minimálně 12 čistíren odpadních vod. V té nejextrémnější rovině by jich mohlo být až 150,“ uvedl vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Aleš Kendík.

Ředitel a člen představenstva SOVAK ČR (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací) Vilém Žák radí, aby se na implementaci směrnice šlo střídmě. „Neměli bychom být papežštější než papež, což při implementaci evropských předpisů občas býváme. Zadání pro zpracovatele národního prováděcího plánu tedy je to navrhnout tak, abychom splnili to, co po nás Evropská unie chce, ale v minimálním rozsahu,“ dodal.