Za sociální služby si lidé brzy zřejmě připlatí. Od nového roku totiž ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zvednout maximální úhrady za jídlo, ubytování, nákupy či praní prádla. Alespoň s tím přichází novelizace vyhlášky, která nyní prošla připomínkovým řízením.

„Růst provozních nákladů je markantní zejména u pobytových sociálních služeb. V letošním roce tyto náklady narostly o desítky procent. Poskytovatelé pobytových sociálních služeb mají zcela oprávněné obavy, že zanedlouho již nebudou schopni zajistit jejich fungování. Proto se navrhuje zvýšení maximální denní částky úhrady za celodenní stravu, včetně částky za oběd, a to u všech služeb, kterých se tyto úhradové jednotky týkají. Dále se navyšují též částky za ubytování u vybraných služeb,“ stojí v důvodové zprávě.

V současnosti činí maximální úhrada za celodenní stravu v sociálních službách 260 či 255 Kč za den, z toho úhrada za oběd je maximálně 120, potažmo 115 Kč. Vyhláška navrhuje navýšení o 30 Kč, za oběd o 15 Kč.

Jednolůžkové pokoje budou dražší

Za ubytování v pobytových sociálních službách je nyní maximální úhrada 315 Kč za den. Od nového roku by se pak mohla zvýšit o 20 Kč v případě, že jde o dvou a vícelůžkový pokoj. Nárůst se dotkne domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem, týdenních stacionářů, odlehčovacích služeb v pobytové formě a sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče.

„V návrhu bylo přistoupeno k navýšení rozdílu mezi jednolůžkovými a dvou a vícelůžkovými pokoji. Při využívání ubytování na jednolůžkovém pokoji se jedná o navýšení současné maximální částky o 65 Kč. U výše vyjmenovaných druhů pobytových sociálních služeb se tak bude jednat o maximální částku 380 Kč denně u jednolůžkového pokoje. K rozdílu v navýšení u jednolůžkového pokoje došlo s ohledem na vyšší provozní náklady jednolůžkových pokojů, a to v důsledku vyšší spotřeby energií na osobu, užívání většího prostoru na klienta a kvůli vyšším nákladům na údržbu a vybavení,“ píše se v odůvodnění.

Mohlo by vás zajímat

Azylové domy ceny zachovají

Maximální sazba se proti tomu nemá zvedat u služeb sociální prevence, jako jsou azylové domy či služby následné péče. A odlišovat se tu nemají ani jednolůžkového pokoje. „Služby jsou poskytovány osobám v krizové nebo sociálně znevýhodněné situaci, kde je klíčová dostupnost, nikoli komfort. Ubytování je zpravidla kolektivní a standardizované, bez výrazných rozdílů v kvalitě,“ objasňuje důvodová zpráva. Navýšení se neplánuje ani u chráněného bydlení.

I nadále ovšem bude v pobytových zařízeních sociálních služeb platit, že klientovi musí ze zákona zůstat 15 %, respektive 25 % jeho příjmů.

Dovoz obědů i žehlení

Podražení čeká také klienty pečovatelských služeb. Zde by měla vzrůst maximální sazba za dovoz oběda z 60 na 65 Kč. Za vyprání a vyžehlení jednoho kilogramu prádla si půjde účtovat místo stokoruny 110 Kč. A za velký nákup to místo 170 Kč bude 180 Kč.

Důvodem navyšování je inflace, která se promítá do celkových provozních nákladů na poskytování sociálních služeb. Zatímco roce 2023 činily celkové náklady sociálních služeb 63,3 miliardy Kč, loni to bylo 66, 5 miliardy. A počítá se s tím, že příští rok překročí částku 68 miliard.

Méně administrativy

Vyhláška ovšem vedle zvyšování maximálních úhrad přináší ještě další změnu. Nová zákonná úprava u služeb v denních stacionářích nebo odlehčovací služby v ambulantní formě stanoví, že místo úhrady za základní činnosti lze sjednat úhradu za dobu poskytování služby. Vyhláška proto určuje maximální výši platby v případě, že se poskytovatel dohodne s klientem na úhradě za dobu poskytování služby. A to ve výši 145 Kč za hodinu.

„Úprava přispěje k odstranění administrativní zátěže. Tento návrh nezvyšuje prostor pro zvýšení úhrad a nemá tedy přímý dopad na uživatele služeb,“ poznamenává důvodová zpráva.

Jednodušší registrace

Ve vyhlášce navíc přibude nový paragraf, který sjednocuje popis poskytování sociální služby.

„Navrhovaná úprava odstraňuje duplicity vůči údajům obsaženým v rozhodnutí o registraci, které byly opakovaně předmětem připomínek ze strany krajských úřadů a k nimž docházelo v důsledku nejednotného postupu poskytovatelů sociálních služeb při vyplňování údajů. Současně zjednodušuje a strukturuje povinnou přílohu žádosti o registraci sociální služby,“ přibližuje odůvodnění.

Novinkou je také požadavek, aby byl popis úkonů vázaný na okruhy osob, kterým služba slouží. V praxi se totiž často stává, že poskytovatelé při registraci uvádějí skupiny, s nimiž fakticky nepracují.