Počet akutních respiračních infekcí v Česku prudce vzrostl a hygienici už situaci hodnotí jako chřipkovou epidemii. Nemoc se šíří ve všech věkových skupinách, výrazně ale zasahuje děti a ohrožuje seniory, chronicky nemocné i těhotné ženy. Odborníci ze Státního zdravotního ústavu připomínají jednoduchá opatření, kterými lze snížit riziko nákazy i jejího přenosu na okolí.
Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dosáhla v 50. týdnu letošního roku nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) hodnoty 1 486 případů na 100 tisíc obyvatel. Oproti předchozímu týdnu jde o téměř pětinový nárůst. Ještě výraznější je situace u chřipkových onemocnění (ILI), která jsou citlivějším ukazatelem skutečného výskytu chřipky.
Kde je situace nejhorší?
„S ohledem na epidemiologická data i na vysoké procento záchytů virů chřipky Národní referenční laboratoří konstatuji, že Česká republika čelí epidemii chřipky,“ shrnuje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
„Počty nemocných akutními respiračními infekcemi se zvyšují ve všech krajích a ve všech věkových skupinách, nejvíce u dětí ve věku 6 až 14 let. Aktuálně nejvyšší nemocnost sledujeme v Karlovarském a Jihomoravském kraji,“ uvádí vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Chřipka není „horší rýma“
Chřipka každoročně v zimních měsících postihuje statisíce lidí. Typický je její náhlý nástup – vysoká horečka, suchý dráždivý kašel, bolesti hlavy, svalů a kloubů, výrazná únava a vyčerpání. U nekomplikovaných případů trvá nemoc zhruba týden, rekonvalescence ale může být delší.
U některých skupin však chřipka představuje vážné riziko. Senioři, chronicky nemocní nebo lidé s oslabenou imunitou jsou ohroženi komplikacemi, jako jsou zápal plic či zánět srdečního svalu, které mohou být i život ohrožující. U dětí se může objevit například zánět středního ucha nebo vedlejších nosních dutin.
Důležité je také připomenout, že chřipka se neléčí antibiotiky – ta jsou určena pouze na bakteriální infekce. V těžkých případech mohou lékaři nasadit antivirotika.
Mohlo by vás zajímat
Očkování má smysl i letos, přestože se virus mění
Laboratoře v Česku už zaznamenaly také jednotky případů subvarianty chřipky typu H3N2 označované písmenem K, která může částečně unikat protilátkám vytvořeným po očkování. To ale podle odborníků neznamená, že by vakcinace ztratila význam.
„Odhady účinnosti vakcín se pohybují kolem 35–50 % oproti symptomatickému průběhu, ale ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci zůstává vyšší a odhad se pohybuje se mezi 60–80 %. Očkování proti chřipce tedy rozhodně mělo a má smysl, zejména pro seniory či imunitně oslabené,“ zdůrazňuje viroložka Helena Jiřincová.
Pro děti od 2 do 18 let je navíc k dispozici vakcína ve formě nosního spreje. Pokud se někdo rozhodne nechat očkovat až nyní, měl by počítat s tím, že ochrana se plně rozvine až za 10–14 dní.
Vánoce epidemii nezastaví, spíš ji protáhnou
Podle epidemiologů nelze očekávat, že by epidemie v nejbližších týdnech rychle odezněla. Naopak.
„Vánoční svátky nejspíše epidemii prodlouží, protože zbrzdí její šíření. Nárůsty nemocných tak zřejmě budou během dnů volna méně prudké, ale infekce se budou šířit déle,“ odhaduje Kynčl. Rizikové mohou být zejména rodinné návštěvy a setkávání více generací v uzavřených prostorách.
Jak chránit sebe i ostatní
Hygienici opakovaně apelují na dodržování základních pravidel, která mohou šíření chřipky výrazně zpomalit. „Nekašlejme a nekýchejme kolem sebe bez zakrytí úst a nosu jednorázovým kapesníkem či alespoň předloktím. Neváhejme nasadit nejlépe respirátory třídy FFP2 a vyšší nebo alespoň roušky, kdykoli vnímáme, že je to třeba,“ připomíná Macková.
Respirátory mají smysl zejména při návštěvách zdravotnických a sociálních zařízení, v hromadné dopravě nebo v nákupních centrech. Pokud se necítíte dobře, je podle odborníků na místě zůstat doma a odložit návštěvy, především u seniorů a malých dětí, jejichž imunita je křehčí.
Důležitá je i takzvaná nespecifická prevence: pravidelné mytí rukou, větrání, používání jednorázových kapesníků, dostatek spánku, pestrá strava s dostatkem ovoce a zeleniny a přiměřený pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu.
Kdo by měl být obzvlášť opatrný
Zvýšenou pozornost by měli věnovat ochraně před chřipkou zejména:
- senioři nad 65 let,
- lidé s chronickými onemocněními srdce, plic, ledvin či diabetem,
- osoby s oslabenou imunitou,
- těhotné ženy,
- malé děti,
- lidé, kteří s rizikovými osobami žijí nebo o ně pečují.
Právě u těchto skupin může chřipka probíhat těžce a zanechat dlouhodobé následky.
