Už několik let se propírá nápad, že by pacientům mohla chodit antibiotika poštou. V tuto chvíli se zdá, že klíčoví stakeholdeři mu jsou nakloněni více než kdy dříve – byť s různými výhradami. Ukázala to panelová diskuse na letošním Czech Pharma Summitu. Mluvilo se zde i o dalších ožehavých tématech, jako jsou očkování v lékárnách či zásoby léčiv.
Pokud jde o zásilkový výdej léků na předpis (Rx on-line), ministr zdravotnictví (v době summitu ještě kandidát na ministra) Adam Vojtěch se k němu staví jednoznačně. „Je známo, že jsem jeho podporovatelem a jsem proto připraven převzít návrh, který nyní vzniká na ministerstvu zdravotnictví. Myslím si, že Rx on-line je nevyhnutelný. Uměle tomu bránit je podobné jako uměle bránit očkování v lékárnách,“ řekl. Zároveň zdůraznil, že odpovídající legislativa musí vznikat v dialogu se všemi aktéry.
Podle ředitelky Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) Ireny Storové je poptávka ze strany pacientů zřejmá. „Pacient chce moderní a dostupnou službu, tak mu ji dejme. Lék ale není běžné zboží – musí zůstat zachovaná role farmaceuta a bezpečnost pacienta,“ upozornila s tím, že ani zahraniční zkušenosti neukazují na žádné dramatické problémy. „A kdo chce, stále si bude moci zajít do lékárny,“ podotkla.
„Budiž, ale bezpečně“
Opatrnější tón zvolil viceprezident České lékárnické komory (ČLnK) Martin Kopecký. Připustil, že pacienti o službu zájem mají, zároveň ale varoval před zjednodušováním. „Na jednu stranu se tu hlídají léky od výroby až po lékárnu, ale pak bychom je klidně nechali projít rybníkem a sušičkou, než dorazí k pacientovi,“ upozornil ironicky na nástrahy absence podmínek pro léčiva během přepravy k pacientovi. Za klíčové proto považuje bezpečné ověření pacienta a kontrolu cesty léku, ideálně přes aplikaci zřizovanou Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Na zajištění bezpečnosti klade důraz i generální ředitel distribuční společnosti Phoenix Petr Doležal: „Místem předání léku je často schránka. A tam už to nikdo nezkontroluje. Pokud se Rx on-line dostane do legislativy, musí to být bezpečné.“
Neodkrytý lékárnický potenciál
Silná shoda panovala na summitu i v otázce očkování v lékárnách. Storová připomněla nedávný pilotní projekt v síti BENU. „Zájem pacientů byl obrovský,“ uvedla. Epidemiolog Petr Smejkal šel ještě dále a kritizoval český přístup k očkování jako k mimořádnému výkonu. „Z očkování děláme transplantaci. Přitom nejde o žádný velký výkon. Ušetří nám to miliardy a má to minimální negativa,“ zdůraznil.
Očkování v lékárnách označil za „strategickou nutnost“ i další z účastníků panelu, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. „Když se podíváme, jak je svět nebezpečný, tak opět roste význam organizace veřejného zdraví. A tady prostě musí být armáda zdravotníků, která bude v kontaktu s lidmi a bude schopná poskytovat různé služby i mimo svůj rámec. To se nám jednou bude velmi hodit,“ konstatoval.
Mohlo by vás zajímat
Vojtěch v této souvislosti mluvil o nutnosti zásadně posílit roli lékáren v primární péči. „Nevyužít potenciál těchto nízkoprahových zařízení by bylo trestuhodné,“ řekl a dodal, že lékárny mohou hrát roli nejen v očkování, ale i v prevenci a screeningu.
Jak zajistit zásoby léčiv
Diskuse se stočila i na zásoby léčiv. Storová se přimlouvala za jasně definovaná pravidla, zejména u kritických léků. „Praxe ukázala, že stát by měl definovat minimální zásoby. Lékárenské řetězce na to mají kapacitu i logistiku, ale pravidla musí platit pro všechny,“ uvedla. Cikrt se k státním zásobám léků staví rezervovaně: „Stát nemá léky vyrábět ani skladovat. Má vytvářet podmínky a podporu.“
Vojtěch zdůraznil geopolitický rozměr problému. „Otázka zásob léčiv je na místě. Žijeme ve světě závislém na třetích zemích. U kritických léků musíme mít robustnější zásoby, které nám umožní překlenout výpadky klidně na šest měsíců i déle,“ myslí si. Podle něj může stát systém strategických zásob zajistit nepřímo, prostřednictvím hráčů na trhu a vhodných kompenzací.
Bez výroby nebude bezpečnost
S otázkou strategických zásob a nižší závislosti na třetích zemích souvisí i domácí výroba léčiv a její podpora ze strany státu či přímo Evropské unie. Jak ale opakovaně zaznívá nejen od výrobců, přeregulovanost evropského trhu komplikuje návratnost investic, což snižuje motivaci k nim. „Současná regulace průmysl spíše vyhání, než aby ho přitahovala,“ potvrdil Vojtěch.
„Pokud budeme závislí na třetích zemích, tak v případě jakéhokoliv výpadku nevyrobíme nic a naši pacienti nebudou mít antibiotika a další léky. Proto musíme podporovat domácí a evropský průmysl,“ dodal.
Stejně to vidí i ředitel pro mezinárodní trhy ve společnosti Polpharma Zdeněk Zahradník. „Komplexní podpora domácího průmyslu je na místě, ale v kompletně jiném politickém i kulturním prostředí,“ dodal.
