Evropský parlament ve středu podpořil evropskou občanskou iniciativu My Voice, My Choice, která usiluje o lepší přístup žen k bezpečné a legální interrupční péči. Poslanci vyzvali Evropskou komisi, aby připravila dobrovolný finanční mechanismus navázaný na rozpočet EU, jenž by členským státům umožnil pomoci ženám, které ve své zemi nemají k takové péči přístup. Někteří europoslanci však iniciativu považují za vměšování se do kompetencí národních států.
Plénum usnesení přijalo poměrem 358 hlasů pro, 202 proti a 79 se zdrželo. Parlament v něm upozorňuje, že v řadě členských států přetrvávají právní i praktické překážky, které ženám znemožňují plný přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství. Europoslanci proto vyzývají dotčené země, aby reformovaly svou legislativu v souladu s mezinárodními standardy lidských práv.
Právo vs. zodpovědnost?
Již výsledek hlasování naznačuje, že na plénu nepanovala nad obsahem petice jednomyslná shoda. Vymezil se vůči ní například chorvatský europoslanec Tomislav Sokol (EPP): „Iniciativa My Voice, My Choice je opět příkladem toho, kdy se sleduje ideologie a ignorují se pravidla EU. Dochází tu k velkému emocionálnímu nátlaku, jehož cílem je vytvořit dojem, že potrat je fundamentální právo. Není to právo. Potrat není v mezinárodních ani evropských konvencích ustanoven jako základní právo. Je jasně řečeno, že je to v kompetenci členských států.“
Ještě ostřeji věc pojala belgická europoslankyně Barbara Bonteová (Patrioti pro Evropu). „My Voice, My Choice není žádná nevinná občanská iniciativa. Je to politický projekt, jak obejít vnitrostátní legislativu proti potratům evropskou cestou… Cílem je použít peníze evropských daňových poplatníků proti něčemu, co státy samy omezily. Potraty jsou v kompetenci národních států, jelikož každá země se k tomu staví jinak. Není to technická volba, ale morální,“ zdůraznila.
Na morální stránku problematiky interrupcí apeloval rovněž nizozemský europoslanec Bert-Jan Ruissen (ECR). „Je více než svoboda a ženská práva. Ženy a celá společnost mají také zodpovědnost. Jsem přesvědčený, že nenarozený život je život daný od boha a že za něj máme zodpovědnost. Musíme ho ochraňovat a ne se ho volně zbavovat,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
„Porodnost nezvýšíme ořezáním práv“
Jinak se na věc dívá rumunská europoslankyně Gabriela Fireaová (Progresivní aliance socialistů a demokratů). „Ženy potřebují právo rozhodovat o svém těle a životě… V Rumunsku za socialismu zemřely desítky tisíc žen proto, že potraty byly zakázané a obcházelo se to různými rizikovými způsoby… Porodnost v Evropě nezvýšíme tím, že budeme ořezávat práva žen,“ uvedla. Doporučila, že by se měla zlepšit informovanost veřejnosti v této věci.
Švédská europoslankyně, pocházející z Iráku, Abir Al-Sahlaniová (Renew Europe), která je zároveň zpravodajka rezoluce, rovnou ukazovala na konkrétní země, které podle ní v otázce interrupcí selhávají. „My Voice, My Choice existuje, protože umírají ženy v Polsku, protože s ženami na Maltě se zachází jako se zločinci, protože v Itálii interrupce existují na papíře, protože v Maďarsku a na Slovensku jsou práva žen pošlapávána ve jménu tradice,“ nebrala si servítky. „Jestliže Evropa může financovat cesty, mosty či zbraně, tak jistě může financovat i zdravotní péči pro ženy,“ dodala.
Přes milion podpisů
Petenti kampaně My Voice, My Choice usilují podle svých slov o to, aby měly ženy v celé Evropské unii rovný přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství jako k základní zdravotní péči. Upozorňují, že jeho nedostupnost ohrožuje fyzické i duševní zdraví žen, má vážné sociální a ekonomické dopady. Nejvíce také podle nich zasahuje ženy z chudších a marginalizovaných skupin. Zároveň zdůrazňují, že restriktivní přístup interrupce nesnižuje, ale vede k nebezpečným zákrokům s tragickými následky pro jednotlivce i komunity.
Autoři petice konkrétně vyzývají Evropskou komisi, aby navrhla finanční podpůrný mechanismus EU pro členské státy, které se dobrovolně zapojí a umožní ženám přístup k bezpečné interrupci v souladu s národními zákony. Petici podepsalo celkem 1 124 513 lidí. Nejvíce podpisů pochází z Německa, Francie a Itálie. V České republice ji podepsalo 11 569 lidí, na Slovensku 7 542.
Pomyslný míč je nyní na straně Evropské komise. Ta musí do března 2026 rozhodnout, zda navrhne konkrétní legislativní či nelegislativní kroky, nebo vysvětlit, proč se rozhodne v iniciativě nepokračovat.
