Evropské zdravotní systémy se mění rychleji než kdykoli v uplynulém desetiletí, a to v reakci na stárnutí populace a rostoucí zátěž chronických onemocnění. Debata o jejich budoucnosti se posunula. Otázkou už není, zda jsou reformy nutné, ale zda probíhají dostatečně rychle a v potřebném rozsahu. Právě to je hlavní poselství nejnovější zprávy Evropské komise.

Zprávu State of Health in the EU 2025 (SoHEU) připravila Evropská komise ve spolupráci s OECD a Evropskou observatoří zdravotnických systémů a politik. Soubor 29 národních zdravotních profilů doplněný souhrnnou analýzou nabízí ucelený přehled hlavních trendů, tlaků i reformních cest napříč všemi členskými státy EU, ale také na Islandu a v Norsku.

Nerovnoměrné zisky

Průměrná délka života v EU dál roste a v současnosti dosahuje zhruba 81,7 roku. Tento vývoj odráží dlouhodobé zlepšování zdravotní péče i přežití, a to navzdory nedávným krizím.

Pokrok však zůstává nerovnoměrný. Rozdíly v délce života mezi jednotlivými zeměmi stále přesahují osm let, což poukazuje na přetrvávající nerovnosti v prevenci, přístupu ke zdravotní péči i v socioekonomických podmínkách. Zpráva varuje, že pokud se reformy nedostanou do zaostávajících regionů a k ohroženým skupinám, rostoucí průměry mohou tyto rozdíly spíše zakrýt než řešit.

Delší život navíc znamená i složitější zdravotní potřeby. Více než třetina dospělých v EU žije s chronickým onemocněním. U lidí starších 65 let se tento podíl blíží 60 %. Řízení chronických nemocí se tak stává jedním z hlavních úkolů evropských zdravotních systémů.

Mohlo by vás zajímat

Onemocnění, kterým lze předcházet

Souhrnná zpráva upozorňuje na rozsah škod, jimž by bylo možné zabránit. Jen v roce 2022 se mohlo v EU odvrátit více než 725 tisíc úmrtí prostřednictvím účinných opatření v oblasti veřejného zdraví. Nejčastěji šlo o smrt v důsledku kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a chronických respiračních chorob.

Zdravotní výsledky se přitom úzce pojí s ekonomikou. Neinfekční onemocnění připravují EU každoročně o přibližně 2,4 milionu potenciálních produktivních let života. To se promítá do nižší účasti na trhu práce i poklesu produktivity. Podle odhadů by prevence úmrtnosti spojené s těmito nemocemi mohla mezi lety 2022 a 2040 zmírnit očekávaný úbytek pracovní síly o 12 % a částečně tak vyvážit dopady stárnutí populace.

Rizikové chování, mimo jiné kouření, v evropské populaci přetrvává. Ilustrační foto: Unsplash

Navzdory tomu zůstává prevence dlouhodobě podfinancovaná. V průměru tvoří jen asi 4 % celkových výdajů na zdravotnictví. Národní profily zároveň ukazují, že rizikové chování – kouření, obezita či nedostatek pohybu – přetrvává. Obzvlášť znepokojivé jsou trendy u mladší generace.

Primární péče pod tlakem

Zprávy ze všech zemí se shodují v jednom bodě: primární péče čelí rostoucímu tlaku právě ve chvíli, kdy poptávka dosahuje vrcholu. Pouze jeden z pěti lékařů v EU pracuje jako praktický lékař. Počet pacientů s chronickými onemocněními a kombinací více diagnóz však dál roste.

Reforma primární péče proto patří k nejaktivnějším oblastem zdravotní politiky. Členské státy testují nové pobídky pro zdravotnický personál, přesun kompetencí mezi profesemi i modely komunitní péče, které mají zvýšit dostupnost služeb a odlehčit přetíženým systémům.

Digitální zdraví: Dostupnost versus využívání

Cyklus SoHEU zároveň potvrzuje výrazný pokrok v oblasti digitální zdravotní infrastruktury. Investice do zdravotnických informačních a komunikačních technologií vzrostly oproti období před pandemií zhruba o 30 %. Všechny členské státy dnes nabízejí alespoň základní přístup k elektronickým zdravotním záznamům.

Samotná technická dostupnost však nestačí. Zpráva jasně rozlišuje mezi zavedením technologií a jejich skutečným využíváním. Používání elektronických zdravotních záznamů zůstává nerovnoměrné – zejména mezi staršími lidmi a osobami s nižším vzděláním.

Evropský prostor pro zdravotní data je proto vnímán jako klíčový nástroj další fáze reforem. Pozornost se přesouvá od pouhého zavádění technologií k interoperabilitě, správě dat a budování důvěry. Spolu s evropským zákonem o umělé inteligenci se digitální zdravotní politika posouvá od experimentování k plné integraci systémů.

Léky, přístup a inovace

Léčiva hrají v národních profilech stále významnější roli – jak z hlediska rozpočtů, tak dopadu na zdraví pacientů. V roce 2023 tvořily lékárenské přípravky zhruba 60 % výdajů na léčiva a přibližně 13 % celkových výdajů na zdravotnictví v EU.

Souhrnná zpráva mapuje vlnu národních reforem z let 2020–2025, jejichž cílem je zlepšit dostupnost péče, posílit finanční ochranu pacientů a zároveň omezit růst nákladů. Tyto kroky se stále více sladí s iniciativami na úrovni EU – od reformy farmaceutické legislativy přes hodnocení zdravotnických technologií až po zákon o kritických léčivech. Přístup k lékům je tak čím dál více propojen s bezpečností dodávek a odolností evropského průmyslu.

Od diagnózy k měřitelným výsledkům

Zpráva State of Health in the EU 2025 celkově posouvá zdravotní politiku do roviny strategických investic. Prevence, primární péče, digitalizace i farmaceutické inovace jsou nyní přímo spojeny s ekonomickou odolností, fungováním trhů práce a konkurenceschopností EU.

S blížícím se zaváděním evropského plánu pro kardiovaskulární zdraví bude nezbytné výrazně posílit financování prevence – zejména v oblasti srdečně-cévních onemocnění, obezity a zdraví mladých lidí. Reforma primární péče musí překročit fázi pilotních projektů. Evropské prostředky by měly podporovat dlouhodobou stabilitu zdravotnické pracovní síly prostřednictvím vzdělávání, udržení pracovníků a efektivního rozdělení kompetencí.

Podobná zkouška čeká i digitální zdravotní politiku. Její úspěch bude méně záviset na infrastruktuře a více na skutečném přijetí – v podobě využívání elektronických záznamů, rozvoje digitální gramotnosti a přeshraniční výměny dat v rámci evropského prostoru zdravotních údajů. Farmaceutická reforma pak vstupuje do rozhodující fáze, kdy se evropská legislativa přesouvá od vyjednávání k praktickému provádění.

S přípravou dalších národních zdravotních profilů se pozornost bude stále více soustředit na výsledky, nikoli jen na záměry. Důkazní základna už existuje. Skutečnou výzvou nyní bude, zda tempo reforem dokáže držet krok s potřebami evropského zdravotnictví i s demografickou realitou.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.