Zdravotnictví jako investice, ne jako položka v rozpočtu. Generální ředitel Roche ČR James Rouse v rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč Evropa i Česko stojí na zásadní křižovatce, jaké bariéry dnes brání pacientům v reálném přístupu k inovativní léčbě a proč je nutné, aby stát a farmaceutický sektor dokázaly vést i náročné, ale konstruktivní debaty.
Jako nový člen představenstva AIFP přicházíte s čerstvým pohledem. Jaké tři hlavní priority chcete v rámci asociace prosazovat? Jak konkrétně mohou přispět ke zlepšení dostupnosti inovativní léčby pro české pacienty?
Myslím si, že Česká republika – stejně jako celá Evropa – se dnes nachází na křižovatce. Zdravotnictví a farmaceutický sektor už nejsou jen nákladem, stále více jsou vnímány jako klíčová součást ekonomiky. Česká republika má velmi dobrou pozici, aby se na tuto změnu dokázala adaptovat. Vidím tři hlavní priority.
První je změna myšlení: zdravotní péči je nutné vnímat jako investici do populace, nikoli pouze jako náklad. Při hodnocení léčiv bychom neměli zohledňovat jen jejich cenu a klinický přínos, ale i širší společenskou hodnotu – tedy to, že pacienti zůstávají déle zdraví, mohou pracovat, být produktivní a aktivně se podílet na fungování společnosti.
V České republice sice existuje formální přístup k inovacím, ale více než 80 % těchto léčiv je různě omezeno, ať už indikací, nebo dostupností specializovaných center. Výsledkem je, že řada pacientů se k léčbě v praxi nedostane.
Druhou prioritou je širší a skutečný přístup k inovativním léčivům. Léky jsou stále sofistikovanější – například genové, buněčné terapie nebo léčba založená na genetických mutacích – a regulační systémy na tuto komplexitu často nejsou dostatečně připravené. V České republice sice existuje formální přístup k inovacím, ale více než 80 % těchto léčiv se potýká s různými omezeními, ať už indikací, nebo dostupností specializovaných center. Výsledkem je, že řada pacientů se k léčbě v praxi nedostane.
Třetí oblastí je proto zlepšení reálné dostupnosti: umožnit většímu počtu lékařů předepisovat inovativní léčbu a zajistit dostatečné kapacity ve specializovaných centrech. Všichni – stát, zdravotnický systém i farmaceutické firmy – máme stejný cíl: lepší výsledky pro pacienty. Pokud inovativní léčba přináší hodnotu, je v zájmu nás všech, aby se k pacientům dostala co nejrychleji.
Česká republika má dnes jedinečnou příležitost modernizovat svůj systém, zrychlit přístup k inovacím a stát se atraktivním partnerem pro investice. Rád bych na této změně spolupracoval.
Mohlo by vás zajímat
Vést konstruktivní dialog
Farmaceutický průmysl prochází rychlými změnami. Jak by se podle vás měla AIFP vyvíjet, aby i v příštích pěti letech zůstala relevantním a silným partnerem pro státní správu i plátce péče?
Nemyslím si, že by farmaceutický průmysl procházel radikální změnou jako takovou. Mění se především úroveň inovací a typy vyvíjených léčiv. Svět se mění, umělá inteligence hraje stále větší roli a zdravotnictví se tomu přizpůsobuje. Současně se léčí stále složitější onemocnění, což komplikuje hodnocení, úhradu i regulační schvalování, protože data jsou komplexnější. Starší systémy, které v Evropě fungují, jsou pomalé a byrokratické, to je třeba změnit.
Základem spolupráce AIFP s vládou je být vnímán jako partner na stejné straně. To se v České republice daří velmi dobře a chci ocenit práci svých předchůdců i vedení AIFP. Partnerství je zde na velmi vysoké úrovni.
Myslím si ale, že bychom měli více vést konstruktivní dialog a vzájemně se vyzývat. To je zdravá součást partnerství. Čekají nás obtížná rozhodnutí, jejichž cílem musí být lepší výsledky pro pacienty. To vyžaduje odvahu měnit status quo.
Stárnutí populace vyvíjí enormní tlak na zdravotnické rozpočty. Jak mohou farmaceutické firmy spolupracovat s vládou na zajištění dlouhodobé udržitelnosti systému, aniž by došlo k omezení přístupu pacientů k nejmodernější péči?
Stárnutí populace je ve skutečnosti výsledkem lepší zdravotní péče. Měli bychom ho vnímat jako úspěch, ne jako problém. Je to demografická výzva, ale také důkaz pokroku. Klíčové je, aby lidé ve vyšším věku zůstávali zdravější. Mnoho lidí dnes nemá přístup k léčivům, která by jim pomohla udržet zdraví. Tlak ve zdravotnictví se přesunul od akutních onemocnění k chronickým.
Musíme se na to dívat jako na investici do zdravého a produktivního života, nikoli jen jako na náklad. Efektivní a včasná léčba chronických onemocnění ve výsledku snižuje celkové náklady. Pokud budeme čekat, až se nemoc rozvine, náklady porostou.
Budoucnost onkologie spočívá v precizní medicíně. Roche je silná jak v lécích, tak v diagnostice. Je český systém připraven financovat nejen drahé léky, ale i komplexní genomické testování, které je podmínkou pro to, aby byla léčba skutečně efektivní a neplýtvalo se zdroji?
Český systém je na tom podobně jako většina evropských zemí. Budoucí léčiva se budou stále častěji pojit s doprovodnou diagnostikou. Systémy úhrad a schvalování na to zatím nejsou plně připraveny.
Integrace nových technologií, včetně umělé inteligence a digitální diagnostiky, je výzvou pro celý systém – průmysl, poskytovatele péče, regulátory i plátce. Jedinou cestou je úzká spolupráce.
Díky genomické medicíně lze přesně určit, kteří pacienti budou z léčby profitovat, což zvyšuje efektivitu i nákladovou efektivnost. To je pozitivní vývoj. Regulační systémy ale potřebují modernizaci.
Integrace nových technologií, včetně umělé inteligence a digitální diagnostiky, je výzvou pro celý systém – průmysl, poskytovatele péče, regulátory i plátce. Jedinou cestou je úzká spolupráce s cílem maximalizovat přínos pro pacienty.
Evropa má stále co dohánět
Evropa čelí tlaku v oblasti konkurenceschopnosti vůči USA a Asii, což reflektuje i diskuse o revizi farmaceutické legislativy EU. Vnímáte současné návrhy Evropské komise jako krok, který podpoří inovace, nebo se obáváte odlivu investic mimo Evropu?
Současné kroky jdou správným směrem, například zachování období regulatorní ochrany dat. Klíčové však je vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro investice. Česká republika je velmi atraktivní pro klinické studie. Aktuálně zde Roche realizuje 39 studií a rád bych tento počet zdvojnásobil. Klíčová je však rychlost náboru pacientů. Právě zde musíme být konkurenceschopní vůči USA a Asii.
Evropa se posouvá správným směrem, ale stále má co dohánět. Česká republika má možnost udělat kroky na národní úrovni, které ji učiní ještě atraktivnější.
Žijete a pracujete v České republice. Co vás na českém pracovním nebo obchodním prostředí nejvíce překvapilo – ať už pozitivně, nebo negativně – ve srovnání s vašimi předchozími mezinárodními zkušenostmi?
Nic mě zásadně nepřekvapilo – věděl jsem, že Česká republika má moderní zdravotnický systém, kvalitní vědu i univerzity. Co mě ale příjemně překvapilo, je míra spolupráce s vládou a zdravotnickým systémem. Jsou velmi otevření partnerství a hledání řešení.
To není samozřejmost ve všech zemích. Vnímám zde skutečný zájem společně zlepšovat péči o pacienty. S novou vládou se otevírá velká příležitost ke zlepšení zdravotnictví v České republice – a to je velmi pozitivní.
