Centrum porodní asistence v Litoměřicích čelí mimořádně vážné situaci. Během jediného dne tam došlo ke čtyřem resuscitacím novorozenců, dvě děti zemřely. Případy vyšetřuje policie, nemocnice i znalci. Odborníci i politici se přou o roli malých porodnic i „alternativních“ přístupů. Někteří kritizují nízký počet porodů, jiní centrum hájí s tím, že jde o mediálně překroucenou souhru událostí.

Litoměřická porodnice zažila 26. a 27. listopadu události, které silně rezonují mediálním a veřejným prostorem. Během 24 hodin došlo v malé porodnici ke čtyřem resuscitacím novorozenců, z nichž dvě skončily smrtí dítěte. K události se v posledních třech dnech vyjádřila řada lidí.

Alternativní porody? Spíš nepochopení

K událostem v Litoměřicích se vyjádřil například senátor Ondřej Šimetka (ODS). Ten varoval před tím, aby si veřejnost vytvářela předčasné závěry dříve, než policie a nemocnice inkriminované porody řádně prošetří. „Skutečnost, že ke dvěma úmrtím dojde na jednom pracovišti za jeden den, je obrovské neštěstí, ale bez znalosti detailů z toho automaticky nevyplývá vůbec nic. Každý, kdo pracuje v porodnictví, zažil dny, kdy jde vše jako po másle a pak jsou dny, kdy se sejde mnoho komplikací naráz,“ napsal Šimetka na svém profilu na Facebooku.

Senátora také udivuje, že krom dvou porodů, při nichž v Litoměřicích v kritických 24 hodinách z 26. na 27. listopadu došlo ke dvěma úmrtím novorozenců, jsou zmiňovány také další dva porody, při nichž byli novorozenci úspěšně resuscitováni. „Co se týče resuscitace dalších dvou dětí, tak nechápu, proč se to zmiňuje. Resuscitace novorozence po porodu se děje velmi často, nějaký její stupeň potřebuje až 10 % novorozenců… Samozřejmě, když se řekne ‚resuscitace‘, ‚oživování‘, zní to dramaticky a v lidech to vyvolává děs,“ komentoval Šimetka způsob, jakým se o událostech informuje. A připomněl, že raritní není ani smrt novorozenců.

Podle senátora Šimetky je také nešťastné nadužívání termínu „alternativní“ v souvislosti s litoměřickými případy i s porody obecně. „Objevují se komentáře, že rodit v jiné porodní poloze, než na zádech je ‚alternativa‘ – takové nesmysly je nutné vyvracet, naopak, jde o správné a vědecky podložené postupy. Stejně tak jsou komentovány porody do vody, které jsou rovněž pro vybranou skupinu žen velmi bezpečnou cestou porodu se skvělými výsledky,“ upozorňuje Šimetka. A dodává, že u inkriminovaných litoměřických porodů vše probíhalo s lékařským vedením.

Mohlo by vás zajímat

Málo porodů, větší nebezpečí?

Ostré diskuse se strhly i na sociálních sítích, například pod příspěvkem autora s nickem Chirurg na platformě X. „Nemocnice Litoměřice – GYN oddělení nesplňuje bezpečnostní limity stanovené odbornou společností. Pak se stane taková hrozná tragédie. Opravdu chcete mít porodnici v každém městečku?“ napsal tento mladý anonymní lékař a odkázal na to, že litoměřická porodnice v předchozích letech neplnila limit alespoň 600 porodů ročně. Ten podle České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP představuje nepodkročitelné minimum nezbytným pro udržení odborné erudice zdravotnického personálu i pro zajištění bezpečné péče o rodičku a novorozence.

Tento limit litoměřická porodnice v minulých letech – stejně jako řada dalších tuzemských porodnic – sice neplnila, je ovšem nutno dodat, že zatímco v roce 2023 tam bylo provedeno jen 400 porodů, ale loni už 528. Překročení hranice 600 porodů si v Litoměřicích stanovili jako cíl pro letošní rok. A ač nejsou data zatím zveřejněna, vše nasvědčuje tomu, že tento cíl splní, případně nesplní jen velmi těsně.

Když chybí zkušenosti lékařů

Pod příspěvkem se strhla debata zastánců a kritiků litoměřické porodnice. „Podmínkou akreditací není jen těch 600 porodů. Zásadní je, že takto malé porodnice nejsou schopné efektivně vzdělávat mladé lékaře. Všichni zkušení víme, že jen na počtu případů a možnosti řešení komplikací se naučíme řešit komplikace. V malých nemocnicích je to problém, proto postupně ztrácejí i odbornou úroveň. Tohle musí pochopit všichni pacienti, lokální politici, centrální politici. A pojišťovny rychle konat,“ napsal například pod příspěvek primář Gynekologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Josef Pulkert.Ač většina diskutérů s příspěvkem souhlasí, objevili se i opozitní hlasy, ty ovšem nebyly zaštítěny žádnou lékařskou autoritou.

Ve svém příspěvku na sociální síti X komentuje situaci také Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Toto je velmi smutný případ, ale zároveň viditelný a výmluvný příklad toho, jak zřejmě malé počty pacientů vedou k nedostatečné zkušenosti lékařů, chybám a omylům, které mohou být osudové… Porodnice, které nemají alespoň 600 porodů ročně, by neměly existovat, protože nelze zajistit dostatečnou zkušenost zdravotnického personálu. Rakovina pankreatu nebo kolorekta se nemá operovat na pracovištích, která dělají jen jednotky výkonů ročně,“ napsal Hajdúch.

Oceňovaný lékař vyřazen ze služby

K událostem se už v pátek vyjádřil také vedoucí lékař Centra porodní asistence Petr Holba. Ten především odmítl spekulace o tom, že šlo o „alternativní“ porody. „Ve všech čtyřech případech, o kterých se zmiňují média, se jednalo o lékařsky vedené porody, nikoli o ‚alternativní‘ porody, jak se mylně objevuje v některých médiích,“ stojí v jeho vyjádření. Vedoucí lékař také doplnil informaci, že ani u jednoho ze dvou porodů, při nichž zemřeli novorozenci, osobně nebyl.

Podle Holby nikdo v centru své povinnosti nezanedbal. „Každý člen našeho týmu gynekologicko-porodnického oddělení jednal během všech porodů podle nejvyšších lékařských standardů, s plným nasazením a snahou o záchranu života,“ uvedl Holba v prohlášení zaslaném médiím.

Petr Holba patří mezi zdravotníky, které litoměřická porodnice zatím do vyšetření případů stáhla z provozu. Podle zdrojů portálu iDnes může jít ze strany vedení litoměřické nemocnice o vyústění neshod s Holbou, kterému prý vedení vyčítá „přílišnou vstřícnost vůči rodičkám“.

Holbu letos do svého žebříčku 50 nejlepších lékařů Česka zařadil časopis Forbes. Různá ocenění získávalo v posledních letech i litoměřické Centrum porodní asistence.

Vyšetřování na více frontách

Inkriminované porody v současnosti vyšetřuje policie i zřizovatel nemocnice – Krajská zdravotní. „Probíhá interní i externí analýza všech okolností a postupů, abychom zjistili přesné příčiny, které k událostem vedly. Oslovili jsme také externí znalecký ústav pro nezávislou expertiz,“ uvedla Miloslava Kučerová, mluvčí Krajské zdravotní.

I poté, co vedení nemocnice postavilo mimo službu Holbu a jednu při inkriminovaných porodech službu konající lékařku, běží provoz oddělení bez omezení.

K věci se vyjádřil i resort zdravotnictví, podle něhož musí následovat velmi důkladné interní šetření ze strany nemocnice a provedení kořenové analýzy. „Hlavním cílem musí být zjištění, zda šlo o souhru mimořádně nešťastných okolností, individuální selhání jednotlivců nebo systémové pochybení. Lze předpokládat, že touto situací se bude zabývat krajský úřad Ústeckého kraje jako správní orgán, který udělil nemocnici oprávnění k poskytování zdravotních služeb,“ sdělil Zdravotnickému deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.