Po vypuknutí války přišly do českých nemocnic stovky lékařů, sester, sanitářů i nezdravotníků z Ukrajiny. V některých dnes tvoří až desetinu personálu a jejich odchod by znamenal vážný problém. Zdravotnický deník zjišťoval, kde jsou nepostradatelní, a kde by je naopak nemocnice dokázaly nahradit bez větších problémů.

Po fakultních nemocnicích jsme se zeptali i některých dalších a přinášíme naši personální sondu. Ukazuje, že situace je v různých tuzemských nemocnicích diametrálně rozdílná.

Každý desátý doktor v Boleslavi

Velké zastoupení napříč pozicemi mají pracovníci s ukrajinským pasem v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav. Z této země zaměstnává 28 lékařů, 17 praktických sester, 35 všeobecných sester, 17 sanitářů, 23 uklízeček, 16 pomocníků a 9 pracovníků na jiných pozicích. Oproti většině oslovených nemocnic je to hodně. Celkově tvoří Ukrajinci 7,6 % všech zaměstnanců. Ukrajinští lékaři představují v mladoboleslavské nemocnici téměř 10 % celého lékařského stavu, zastoupení mezi nezdravotnickým personálem je ještě výrazně vyšší.

Co se lékařů týče, vypozorovali v mladoboleslavské nemocnici jeden zajímavý trend. „Problém vnímáme v kvalitě lékařů, kteří z Ukrajiny přicházejí. Rozdíly jsou totiž velké, podle toho, ve které oblasti Ukrajiny působili,“ popsala tisková mluvčí Jana Petrová.

Příchod většiny ukrajinských zdravotníků i nezdravotníků do mladoboleslavské nemocnice souvisí s migrací po vypuknutí války na Ukrajině. „Už před válkou jsme v rámci Programu Ukrajina, který vypisovala a dotovala vláda, zaměstnali hodně pracovníků z Ukrajiny, ale většina z nich je až z doby počátku války,“ popsala Petrová.

Mohlo by vás zajímat

Zároveň připustila, že nahradit ukrajinské zaměstnance, pokud by odešli, jinými zájemci o práci by pro nemocnici bylo obtížné. „Nebylo by to snadné především u uklízeček a sanitářů, problém by byl i u sester,“ upřesnila.

Minimální počty v Budějovicích

Vzhledem k velikosti nemocnice pracuje naopak málo Ukrajinců v Nemocnici České Budějovice. Ta má celkem 4 032 zaměstnanců. Občané Ukrajiny pracují na následujících pozicích: 11 lékařů, 4 všeobecné sestry, 1 praktická sestra, 13 sanitářů, 1 pracovník v sociálních službách, 7 lidí ve službách úklidových a 8 ve stravovacím provozu.

„Počet zaměstnanců z řad občanů Ukrajiny je v naší nemocnici velmi nízký, takže jsme ani nezaznamenali významný příliv těchto zaměstnanců v souvislosti s migrační vlnou, nastupují k nám průběžně. Jsou rovnocennými členy našich týmů a z toho plyne i jejich srovnatelná zastupitelnost,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Iva Nováková.

Pro kontext doplnila, že v roce 2024 českobudějovická nemocnice realizovala celkem 493 nástupů nových zaměstnanců a 287 výstupů zaměstnanců. „A tato pozitivní bilance trvá dlouhodobě,“ dodala.

Hlavně v úklidových službách

Málo ukrajinských lékařů a sester, ale více sanitářů a nezdravotníků. Tak by se dala shrnout personální situace v Nemocnici Jihlava. Na pozici lékaře tam pracují 4 lidé ukrajinské národnosti, 2 lékařky přitom nastoupily již před válkou. Tvoří 1,34 % z celkového počtu lékařů. Dále v jihlavské nemocnici působí 4 ukrajinské všeobecné sestry (0,48 % z celkového počtu) a 10 sanitářů (5,88 % z celkového počtu).

Nemocnice také zaměstnává 8 Ukrajinců v dělnických profesích (3,92 % z celkového počtu). „Bohužel nemáme čísla úklidové služby, protože si najímáme soukromou firmu. Tam budou počty vyšší,“ dodává tisková mluvčí Monika Zachrlová.

S případným odchodem některých zaměstnanců z Ukrajiny by se jihlavská nemocnice – ač nerada – personálně vyrovnala. „Počty ukrajinských zdravotníků pro nás nejsou tak zásadní, aby to ohrozilo chod nemocnice,“ vysvětlila mluvčí.

Demografický vývoj jasně diktuje trend

V Nemocnici Kadaň pracují lidé ukrajinské národnosti především na zdravotnických pozicích. „Z celkového počtu zaměstnanců jich je na zdravotnických pozicích je 8 %. Z celkového počtu zaměstnanců tu pracuje 1,1 % zástupců ukrajinské národnosti na nezdravotnických pozicích,“ sdělila tisková mluvčí Karolína Odlasová. Nemocnice nedisponuje přesnými daty, ale uvedla, že válka na Ukrajině migrační vlnu zesílila a ukrajinských zájemců o práci ve zdravotnictví obecně přibylo.

Ukrajinští zaměstnanci jsou pro chod nemocnice podle vyjádření mluvčí důležití. „Každý náš zaměstnanec je nepostradatelný bez ohledu na národnost, což ve zdravotnictví platí obzvlášť. Demografický vývoj však potřebu zahraničních pracovníků definuje. Rozhodně nelze říci, že by tito lidé šli snadno nahradit,“ popsala mluvčí.

Šest lékařů, jedna sestra a jedna pracovnice v kuchyni. To je celkový počet ukrajinských pracovníků v Bílovecké nemocnici. Většina jich nastoupila až v rámci migrační vlny vyvolanou válkou. Přestože jde jen o 8 lidí, pro nemocnici by bylo obtížné je nahradit. „Vnímáme je jako nepostradatelné,“ sdělila tisková mluvčí Magda Otáhalová.

Jazyková bariéra nemocnice příliš netrápí

Nemocnic jsme se také ptali, jak zásadním problémem je u ukrajinských pracovníků v praxi jazyková bariéra – ať už ve vztahu k pacientům, nebo k dalším zdravotníkům a nezdravotnickým pracovníkům. Většina odpovědí naznačuje, že o zásadní problém nejde.

Oblastní nemocnice Mladá Boleslav: Problémem je poměrně složitý proces aprobační zkoušky. Jazyková bariéra až takový problém není. Nemocnice výuku českého jazyka cizincům dříve platila, nyní už není velká poptávka.

Nemocnici České Budějovice: Řada z těchto zaměstnanců žije v České republice dlouhodobě, případně zde i studovala, takže nevnímáme ani jazykovou bariéru.

Nemocnice Jihlava: Jazyková bariéra je určitě problém.

Nemocnici Kadaň: Jazykovou bariéru naši pacienti ani zaměstnanci nepociťují. Je to způsobeno i nutnou selekcí ukrajinských zdravotnických pracovníků, bez znalosti jazyka by tuto práci u nás nemohli vykonávat.

Bílovecká nemocnice: Všechno chce čas, jsou učenliví. Zásadním problémem jazyková bariéra není.