Vláda v demisi ve středu projedná Národní očkovací strategii pro roky 2025 až 2029. Ta stanovuje mety, kterých by chtěla dosáhnout u proočkovanosti proti jednotlivým nemocem. Navrhuje také, jak zvýšit důvěru veřejnosti v očkování, a přichází s hodnocením nákladové efektivity vakcín.
Cílem strategie je vyšší proočkovanost a odolnost společnosti při pandemiích. „Národní očkovací strategie poprvé dává České republice jednotný rámec, díky kterému dokážeme lépe plánovat, financovat i vysvětlovat význam očkování,“ uvedl při představování strategie ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Podle odhadů Hospodářské komory přitom mohou dopady nízké proočkovanosti znamenat pro českou ekonomiku ztráty v řádu desítek miliard korun ročně.
„Česká republika, co pomatuji, neměla národní očkovací strategii jako komplexní dokument, který se snaží popsat všechny oblasti, kterých by se měla týkat. Nevymýšlíme nic, co by se neinspirovalo strategiemi z okolních zemí,“ řekla před časem na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku hlavní hygienička a šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Mohlo by vás zajímat
Jen chřipka stojí miliardy
Očkovací strategie stanovuje cíle v oblasti očkování do roku 2030. Zároveň vyčísluje, jaké náklady si jejich naplňování vyžádá. Podle verze strategie, která vzešla z vnitřního připomínkového řízení, bude implementace stát cca 170 milionů korun. Další finance pak budou třeba na úhradu samotného očkování.
Peníze, které stát do očkování investuje, by se ovšem měly vrchovatě vrátit. Jen v roce 2024 bylo v ČR podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopností kvůli chřipce. Prevencí lze přitom zabránit více než 541 tisícům dnů pracovní neschopnosti a ušlému produktu ve výši téměř 2 miliard korun.
Onemocnění dýchací soustavy pak tvořila šestinu všech prostonaných dnů, což představuje 12,6 milionu dnů pracovní neschopnosti. Náklady na léčbu komplikací, jako je pneumonie, přitom dosahují až 30 tisíc korun za den hospitalizace.
V Česku je záškrt i spalničky
Strategie se zabývá i dalšími chorobami, kterým lze předejít očkováním. Například počty případů žloutenky typu A jsou v letošním roce nejvyšší od roku 1984, kdy se ještě počítaly za celé Československo. Do konce listopadu lékaři zaznamenali 2880 nakažených, reálné počty ale budou vyšší. Zdravotní pojišťovny očkování nehradí, přesto si lidé letos nechali aplikovat přes 220 tisíc vakcín. Proti loňsku více než trojnásobek.
V Česku bohužel přibývají i onemocnění, proti nimž bychom měli být všichni očkovaní povinně v dětském věku. Jenže podle údajů Státního zdravotního ústavu už letos došlo k 11 případům záškrtu, zatímco do roku 2021 se téměř nevyskytoval. Po několikaleté pauze se vrátily také spalničky. Loni bylo případů 35, letos do konce listopadu 40.
Význam očkování potvrzují i data týkající se onkologických onemocnění, například rakoviny děložního hrdla, která si ročně vyžádá kolem 300 životů. S touto nemocí se potýká 2 900 žen a v osobní anamnéze ji má již přes 32 tisíc žen. Přitom proti onemocnění chrání očkování proti lidským papilomavirům.
HTA vakcín je za rohem
Spolu s Národní očkovací strategií přichází ještě jedna novinka, která je navíc zakotvena v zákoně – totiž hodnocení zdravotnických technologií čili HTA vakcín. Díky němu by měly do úhrad začít automaticky vstupovat nákladově efektivní vakcíny. Doposud bylo nutné zařadit očkování do zákona, takže ke změně byla třeba politická vůle. HTA je nyní ve hře například u očkování proti pásovému oparu, černému kašli u dospělých nebo žloutence typu A.
„Model u nás hodně závisel na tom, jak byl nastaven parlament, a byl hodně nestandardní. Od nového systému si slibujeme, že bude prediktabilní,“ zkonstatoval na sympoziu ZD místopředseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
