Pes, kůň, králík nebo strašilky v nemocnici. Co na to říká hygiena?

Podpůrná péče za asistence zvířat je realitou už také v českých nemocnicích. Jak se ale dívají hygienici na přítomnost chlupatých nositelů celé armády neviditelných mikrobů ve zdravotnickém zařízení? Odpověď na tuto otázku byla až doposud poněkud nejistá. Nyní se  k ní ale jasně vyslovila nejvyšší autorita. Začátkem prosince zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví stanovisko, podepsané Matyášem Fošumem, ředitelem Odboru ochrany veřejného zdraví a zástupcem hlavního hygienika ČR.

„Terapie za přítomnosti zvířat není jen milé zpestření dne. Má v medicíně své pevné místo. Snižuje stres, podporuje motivaci pacientů, zlepšuje náladu, pozitivně ovlivňuje krevní tlak i vnímání bolesti. U dětí, seniorů i dlouhodobě nemocných dokáže udělat často víc, než by se čekalo,“ píše na sociální síti Linkedin právě ředitel Fošum a připojuje svoji fotografii z přednášky o dobrovolnictví v Česku, z níž je patrné, jaký je jeho osobní vztah ke zvířatům.

Pozitivní přínos zvířat

Odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví „plně podporuje využívání aktivit za asistence zvířat v dobrovolnických programech realizovaných ve zdravotnických zařízeních v rámci podpůrné péče o pacienty, za předpokladu dodržení podmínek bezpečného kontaktu se zvířetem“, píše se v oficiálním stanovisku. Přítomnost zvířete podle ministerských hygieniků působí příznivě nejen na pacienty, ale ve velké míře i na personál.  

Odborné studie i praktické zkušenosti z českých a zahraničních zdravotnických zařízení opakovaně potvrzují, že kontakt pacientů se zvířaty přináší řadu pozitivních efektů jako jsou:

• zlepšení psychické pohody a snížení míry stresu, úzkosti či osamělosti,
• příznivý vliv na průběh hospitalizace,
• zvýšení spokojenosti pacientů se zdravotní péčí,
• pozitivní dopad na duševní pohodu zdravotnického personálu.

Komu zvířata v nemocnici nejvíce pomáhají? Zejména dětským pacientům, seniorům, pacientům s chronickým onemocněním a osobám s duševními poruchami.

V ministerském materiálu se uvádějí jako „neocenitelný nástroj v poskytované péči“ psy, kočky, koně, králíci, a dokonce i strašilky.

Mohlo by vás zajímat

Děsivá událost: Litoměřickým lékařům zemřeli po porodu 2 novorozenci. Případ okomentovalo MZ

Nejen pes, ale co třeba had

Zatímco v České republice jednoznačně dominují pes a kůň, ve světě, zejména v USA, Velké Británii a Izraeli, je spektrum zvířat, která mají přístup přímo k lůžku pacienta, mnohem širší.

Tady je přehled zvířat, která se u nás a ve světě k asistenci při terapii používají:

Pes (Canisterapie)

• Využití: Absolutní jednička. Psi docházejí na dětská oddělení, psychiatrie, LDN, JIP i k pacientům v komatu (bazální stimulace).
• Efekt: Polohování (zahřívání svalů), motivace k pohybu, psychická podpora.
• Plemena: Zlatý retrívr, labradorský retrívr, border kolie, ale i malá plemena (kavalír, bišonek) – ta se vejdou přímo do postele.

Kočka (Felinoterapie)

• Využití: Častější v domovech pro seniory a hospicích než na akutních lůžkách (kvůli alergiím a povaze koček), ale v ČR funguje.
• Efekt: Předení (vrnění) má údajně hojivé účinky na psychiku a snižuje krevní tlak. Kočka je klidnější než pes, nevyžaduje od pacienta aktivitu.

Kůň (Hipoterapie)

• Hipoterapie: Probíhá venku. Využívá se mechanický pohyb hřbetu koně k rehabilitaci chůze a držení těla (DMO, stavy po úrazech). ČR je v tomto světová špička.
• Návštěvy v nemocnici: V USA velmi populární Miniature Horses (minikoně, poníci). Jsou čistotní, klidní a díky velikosti psa mohou výtahem až k lůžku. V ČR se tento trend teprve začíná objevovat (viz dále).

Drobní savci

Tato zvířata jsou ideální pro pacienty upoutané na lůžko, protože jsou „skladná“ a lze je položit na stoleček nebo na klín. Často se používají v LDN a geriatrii.

• Králík: Velmi oblíbený pro svou hebkost. Hlazení králíka rozvíjí jemnou motoriku (např. po mrtvici).
• Morče: Vhodné pro děti i seniory. Vydává zvuky, komunikuje, ale je klidné.
• Fretka: Méně častá, využívá se spíše pro aktivizaci hyperaktivních dětí (ADHD) díky své hravosti.
• Miniprasátka: Inteligentní, čistotná a učenlivá zvířata. Jsou vhodná pro lidi s alergií na psí srst (prase má štětiny, ne srst).

Lama a Alpaka (Lamaterapie)

• Svět: V USA absolutní hit posledních let. Alpaky jsou neuvěřitelně klidné, mají velké oči, jsou hypoalergenní (vhodné pro astmatiky) a velmi čistotné. Chodí do nemocnic, škol i domovů důchodců.
• ČR: Lamaterapie existuje (lamí farmy),

Osel (Asinoterapie)

• Využití: Podobné jako u koní, ale osel má jinou povahu – je klidnější, pomalejší, hloubavější. Vhodný pro klienty s úzkostmi, kteří se koní bojí. V ČR existují specializované farmy (např. pro děti s autismem).

Papoušci (Ornitoterapie)

• Využití: Velcí papoušci (Ara, Žako) se používají v psychiatrických léčebnách nebo domovech seniorů.
• Efekt: Učí pacienty trpělivosti, pomáhají při logopedii (snaha mluvit na papouška).

Plazi a hmyz (Herpetoterapie a Insektoterapie)

• Druhy: Želvy, hadi, ale i pakobylky nebo oblovky (obří šneci).
• Využití: Velmi specifické. Vhodné pro překonávání fobií nebo pro děti s poruchami chování, které se učí zacházet s křehkým tvorem. Studenokrevná zvířata uklidňují hyperaktivní jedince (prý nepodněcují k „divočení“ jako pes).

Vodní živočichové (Mimo nemocnice)

Ačkoliv tato zvířata „nechodí“ do nemocnice, jsou zásadní součástí léčebné rehabilitace pacientů, kteří v nemocnicích tráví čas.

• Delfín (Delfinoterapie): Velmi kontroverzní (etika chovu), ale žádaná metoda pro děti s autismem či DMO. Probíhá ve speciálních centrech (Turecko, Florida, Ukrajina).
• Rybičky (Akvaristika): Pasivní terapie. Akvária v čekárnách a společenských místnostech nemocnic prokazatelně snižují stres a úzkost před zákrokem.

Za jakých podmínek smí zvířata do nemocnice

Čerstvé stanovisko z Ministerstva zdravotnictví samozřejmě nepřichází na nepolíbené území. Spíše poskytuje jistotu, že vpustit zvířata do nemocnice, není nic špatného, ba naopak, že je to vítaná součást nabízených služeb.

Podmínky pro návštěvy zvířat v nemocnicích jsou v českém právním řádu definovány průnikem hygienických a veterinárních předpisů, a především jsou pak blíže upraveny vnitřními předpisy konkrétní nemocnice.

Poslední slovo má vždy nemocniční hygienik nebo epidemiolog. Ten může návštěvy zvířat kdykoliv zakázat. Důvodem může být například chřipková epidemie nebo výskyt multirezistentních bakterií na oddělení. V nemocnicích navíc obvykle fungují koordinátoři dobrovolníků, kteří mají na starosti všechny procesy, které se týkají zvířat jako asistentů při terapii. Na ně se mají obracet ti, kteří tyto služby poskytují. Koordinátoři zajišťují dodržení hygienických předpisů, uzavírání smluv apod.  

Právní předpisy, kterými se řídí pobyt zvířat v nemocnici:

• Vyhláška č. 306/2012 Sb. (o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění): Toto je klíčový dokument pro nemocniční hygieniky. Nastavuje přísné hygienické mantinely (prevence šíření infekcí) s tím, že přítomnost zvířat  je možná pouze tehdy, pokud nemocnice prokáže v Provozním řádu, že zvíře nebude zdrojem nákazy. Výjimku mají asistenční a vodicí psi, jejichž status plyne z jiného zákona jsou vnímáni jako „kompenzační pomůcka“ a tedy vyhláška 306/2012 Sb. jim nebrání ve vstupu do veřejných částí nemocnice, ale (ambulance, čekárny), ale zapovídá jim vstup do epidemiologicky nejrizikovějších prostor (operační sály).
• Zákon o veterinární péči: Definuje povinná očkování a „welfare“ zvířete (zvíře nesmí být při terapii týráno nebo přetěžováno).
• Spojená akreditační komise (SAK): Pokud je nemocnice akreditovaná (což většina velkých je), musí mít pro canisterapii zpracovaný přesný standard/směrnici. Ten definuje, kdo, kdy, kam a za jakých podmínek smí se zvířetem vstoupit.
• Provozní řád nemocnice: Každé oddělení má svůj řád, který schvaluje krajská hygiena. Návštěvy zvířat v něm musí být výslovně povoleny.

Podmínky pro psa a koně

Když se podíváme, jak jsou upraveny podmínky pro jednotlivá zvířata, je logické, že nejlépe jsou definovány pro psy. Týkají se tří okruhů – samotného psa, jeho psovoda a pacienta.

Pes musí mít složené canisterapeutické zkoušky u uznávané organizace (např. Pomocné tlapky, Podané ruce, Hafík atd.). Zkouška ověřuje, že pes není agresivní, nereaguje na pachy léků, hluk vozíků, pády berlí a snese nešetrné doteky. Nezbytné je veterinární osvědčení s platným očkováním, pravidelné odčervení, ošetření proti vnějším parazitům (blechy, klíšťata). Před vstupem musí být pes čistý, vyčesaný, bez zápachu. Některá oddělení (např. následná péče) vyžadují otření tlapek dezinfekcí při vstupu.

Psovod, nebo doprovod musí být osoba vyškolená (obvykle kurz „Základy canisterapie“). Která dovede číst signály stresu u psa. Organizace, která poskytuje službu canisterapie má s nemocnicí uzavřenu smlouvu a je pojištěna na odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem.

Pacient, nebo jeho zákonný zástupce, musí s návštěvou psa souhlasit. Na pokoji s více lůžky musí souhlasit všichni, nebo se terapie provádí ve společenské místnosti. Personál je povinen ověřit, že pacient není alergik. Pes nesmí olizovat otevřené rány, infuze, drény. Často se používají jednorázové podložky, pokud pes skočí přímo do postele.

Kůň je považován za zvíře „neskladné“ a je tedy obtížnější sladit jeho pobyt v zdravotnickém zařízení s hygienickými nároky, na rozdíl od menších zvířat. Do nemocnice jsou vpouštěni pouze speciálně cvičení poníci. Největší problémem je přitom vylučování. Kůň musí mít buď speciální vaky na trus, nebo musí být vycvičen k ovládání vylučování, což je ale prý u koní těžké. Návštěva se obvykle omezuje na krátký čas. Kůň musí mít speciální „botičky“, aby neklouzal na linu a neničil podlahu. Pokud je oddělení v patře, přepravuje se zvíře nákladním výtahem.

Kůň, který se vejde do výtahu

Pokud tedy ležíte v běžné české nemocnici, máte velkou šanci se potkat se psem. V zařízeních následné péče (LDN) můžete vidět kočku nebo králíka.

Existují ale už i u nás zajímavé projekty využívající i větší zvířata, jako jsou především již zmínění poníci, méně lamy alpaky. Často jde o pilotní projekty v oblasti následné či paliativní péče.

Některé příklady:

V Nemocnici AGEL Český Těšín proběhl loni pilotní projekt, kdy pacienty přímo na pokojích oddělení následné péče a na sociálních lůžkách navštívil speciálně vycvičený poník. Cílem byla psychická podpora dlouhodobě hospitalizovaných pacientů.

V Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze (Nemocnice pod Petřínem), začali využívat minikoně v paliativní péči již v roce 2020. Na umírající pacienty působí jako „silný emoční a uklidňující prvek“.

V Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod funguje hiporehabilitační středisko. Nemocnice má vlastní stáje a koně jsou pevnou součástí léčebného režimu psychiatrických pacientů (úzkosti, deprese, závislosti).

V Alzheimer Home Sychrov letos v březnu vstoupil do prostor zařízení k pacientům s Alzheimerovou chorobou kůň za doprovodu České televize. Kontakt s velkým zvířetem pomáhá oživovat vzpomínky a stimulovat smysly klientů. Službu poskytla organizace Terapeutický kůň.

A nakonec ty strašilky

Jistě jste si v textu všimli, že jsme zapomněli ještě na jeden druh zvířete, a to jsou strašilky, o nichž se výslovně zmiňuje i pozitivní vyjádření ředitele Fošuma. Kde se tedy osvědčily? Reportáž České televize z FN Motol, informuje o tom, že tam využívají jednak z edukačních důvodů, kdy se pacienti něco o těchto méně obvyklých zvířátkách dozvědí víc a jednak prý mají, navzdory svému pojmenování, i význam zklidňující. Kromě strašilek navštívili Motol i raci a dokonce chameleon.