Antimikrobiální rezistence rychle oslabuje účinnost léků, které ještě nedávno spolehlivě zachraňovaly životy. Pokud se trend nezastaví, běžné infekce mohou znovu výrazně zvýšit počet těžkých či smrtelných případů. Evropa proto musí začít masivně investovat do vývoje nových antibiotik. Vyplývá to z vystoupení expertů na pondělní schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT).
Schopnost bakterií vzdorovat antibiotikům narůstá tak rychle, že některé infekce jsou už dnes prakticky neléčitelné. Pokud se nic nezmění, přestanou podle odborníků fungovat postupy, které považujeme za samozřejmé: od běžných operací až po onkologickou léčbu. S tímto sdělením apelovali na schůzi SANT dva přední odborníci: mikrobiolog a profesor na lékařské fakultě Katolické univerzity v nizozemské Lovani Emmanuel André a vedoucí kliniky infekčních nemocí na univerzitě v italském Udine Carlo Tascini.
Jejich závěr byl jednoznačný: Evropa musí zásadně navýšit investice do vývoje nových antibiotik a změnit ekonomický model jejich vývoje. Jinak nás čeká zdravotní i ekonomická krize nebývalých rozměrů.
Zlomový moment pro moderní medicínu
„Zdravotní zátěž infekčních chorob v Evropě a ve světě masivně poklesla díky takzvané hygienicko-zdravotnické revoluci. Začali jsme zavádět farmaceutická protiopatření, tedy antimikrobiotika, vakcíny, očkování. Tyto cílené intervence umožnil fakt, že jsme pochopili patogeny. Také to přineslo celou řadu průlomů v oblasti chirurgie, transplantací, onkologie. Ale pokud tyto infekce nedokážeme léčit, je veškerý zdravotnický pokrok k ničemu,“ varoval André.
„Jsme v bodě, kdy zdravotní zátěž infekcí opět strukturálně roste,“ dodal. Důvod je jednoduchý: bakterie získávají rezistenci přirozeně, každou expozicí antibiotiku. K tomu se přidává nadměrné a často nevhodné užívání antibiotik v medicíně i zemědělství. Výsledkem je, že léčiva, která ještě před pár desetiletími zachraňovala svět, dnes ztrácejí účinnost.
Mohlo by vás zajímat
Farmaceutický průmysl utíká od antibiotik
Příčina problému překvapivě nespočívá v neprolomitelné šroubovici bakteriálního DNA, nýbrž v prachobyčejném nedostatku financí. Vývoj antibiotik se farmaceutickým firmám jednoduše nevyplácí.
Proč? Terapeutická kúra trvá jen několik dní. Léčivo lékaři nasazují obvykle s rozvahou, aby minimalizovali riziko odolnosti. A když už je nový lék vyvinutý, rezistence na něj může vzniknout již během několika let. Farmaceutické společnosti proto své zdroje raději soustředí na léky pro chronické pacienty nebo na onkologii, kde se investice vracejí lépe.
„Evropa potřebuje nový ekonomický model. Bez finančních pobídek, takzvaných push a pull mechanismů, firmy neinvestují,“ shrnul André.
- Push-pobídky snižují náklady a rizika na začátku vývoje antibiotik. Jde obvykle o granty, dotace či sdílenou infrastrukturu.
- Pull-pobídky motivují firmy tím, že jim po uvedení léku garantují stabilní příjmy nezávislé na objemu prodeje. Příkladem jsou odměny či platby za dostupnost.
Oba typy pobídek společně řeší hlavní problém, tedy že vývoj antibiotik je drahý a jejich prodej je záměrně nízký, takže inovace se firmám nevyplatí. Bez nich podle odborníků zůstane výzkum nových antimikrobiálních látek pouze v akademické sféře a u malých firem, které často nemají prostředky dotáhnout slibné molekuly do klinických studií.
AMR není budoucí hrozba. Už teď zabíjí
Druhý z hlavních řečníků, profesor Tascini, představil tvrdá data: antimikrobiální rezistence dnes v Evropě způsobuje podobný počet úmrtí jako tuberkulóza, malárie a HIV dohromady. Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) každoročně v EU umírá v důsledku AMR na 35 tisíc lidí.
Rezistentní infekce tak už zdaleka nejsou výjimečné. U starší populace nebo u pacientů po operacích a transplantacích se stávají běžnou realitou. A některé bakterie – například klebsiella pneumoniae – se šíří prakticky po celém světě.
Pozoruhodné ovšem je, že situace se mezi jednotlivými státy a dokonce i regiony výrazně liší. „Rozdíl mezi severem a jihem Itálie v relativní úmrtnosti je dramatický,“ zdůraznil Tascini s tím, že v některých regionech dosahuje rezistence na některé konkrétní bakterie i 30 %.
6 úkolů pro EU
Na schůzi několikrát zaznělo, že současné evropské programy nestačí. Pokud má mít EU šanci zachovat funkční zdravotnictví, musí podle Tasciniho udělat několik kroků:
- Zavést novou regulaci o inovativních antibakteriálních strategiích, která bude zahrnovat takzvanou bakteriofágovou terapii – jde o léčbu, která místo antibiotik využívá viry napadající bakterie.
- Rozšířit u bakteriofágů testy citlivosti konkrétních kmenů a posuzovat synergii mezi fágem a antibiotikem.
- Provádět rychlou molekulární diagnostiku.
- Testovat synergie, neboť se bakterie vyvíjejí rychleji, než jsou farmaceutický průmysl a technologie schopny zvládnout.
- Léčit jak pacienta, tak patogen.
- Přistupovat k léčbě se stejnou naléhavostí jako k akutnímu infarktu myokardu.
Odborníci se tak shodli, že pokud Evropa nezačne jednat nyní, může být pozdě. Vývoj nového antibiotika trvá roky. A rezistence na stará léčiva roste každým dnem.
