Stát může ušetřit na sociálních dávkách, když bude investovat do moderní léčby, upozorňuje Mehrdad Doustdar. Muž, který byl nedávno zvolen předsedou představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), je jinak generálním ředitelem české pobočky společnosti MSD. V exkluzivním rozhovoru pro Zdravotnický deník představuje vizi českého zdravotnictví založeného na datech. Rozebírá také hrozby revize EU „farma balíčku“ i nutnost odstranit regionální nerovnosti v dostupnosti centrové léčby v České republice.

S jakou hlavní vizí do čela AIFP nastupujete a které tři konkrétní cíle byste chtěl do konce svého funkčního období v rámci asociace prosadit?

Chtěl bych, aby se AIFP stala silným a spolehlivým partnerem, který aktivně formuje moderní, inovativní a finančně udržitelný zdravotnický systém, kde mají pacienti včasný a spravedlivý přístup k nejlepší dostupné léčbě a prevenci. Věřím, že to je náš společný cíl s novým ministrem zdravotnictví a udělám vše pro to, abych ho v tom podpořil.

Naším cílem je odolné zdravotnictví opřené o tři pilíře: inovace, dostupnost a udržitelnost.

Mohlo by vás zajímat

Tři věci, které bych tedy rád viděl do konce svého funkčního období, jsou:

Za prvé lepší přístup k inovativním lékům a vakcínám pro české pacienty, a to zjednodušením úhradového řízení, snížením indikačních omezení u některých léků na předpis a řešením regionálních nerovností v přístupu pacientů k inovacím.

Za druhé je to předvídatelné a konkurenční regulatorní prostředí, které podporuje klinický výzkum, chrání duševní vlastnictví a odráží skutečnou hodnotu inovací, čímž udržuje Česko atraktivní pro investice do farmaceutického vývoje.

Za třetí mi půjde o systém založený na datech, kde rozhodnutí vychází z konkrétních zdravotních přínosů a pozitivních dopadů na společnost a kde jsou prevence, očkování a včasná léčba uznávány jako klíčová ekonomická i zdravotní investice.

Prevence, očkování a včasná léčba by měly být uznávány jako klíčová ekonomická i zdravotní investice.

K dosažení tohoto cíle je zapotřebí úzká spolupráce a společná vize všech zainteresovaných stran, průmyslu i partnerů z veřejného sektoru. Jsem pevně přesvědčen, že právě spolupráce je tou nejlepší cestou k úspěchu.

AIFP dlouhodobě zdůrazňuje přínos inovativních léků pro ekonomiku. Na co by se měla asociace pod vaším vedením zaměřit, aby se v Česku zlepšilo vnímání moderní léčby jako investice, nikoliv pouze jako nákladu?

Klíčem je konzistentně předkládat důkazy, že inovativní léky a vakcíny patří mezi nejúčinnější nástroje ke snížení dlouhodobé zátěže nemocí pro pacienty, rozpočet na zdravotní péči a v širším pohledu i ekonomiku. Moderní terapie nejen prodlužují život a zlepšují jeho kvalitu, předcházejí také komplikacím, snižují hospitalizace a pomáhají lidem zůstat déle aktivní a produktivní. Na základě dat ze systému sociálního zabezpečení jasně vidíme, že investice do inovací snižují výši sociálních dávek, které by jinak bylo nutné vyplatit. Jinými slovy: existují velmi přesvědčivé důkazy, že výdaje na zdravotnictví jsou investicí, nejen nákladem, přičemž největší přínos má prevence, včasný záchyt onemocnění a účinná léčba.

Proto se zaměříme na:

– poskytování robustních dat a zdravotně-ekonomických analýz, které kvantifikují společenskou hodnotu inovací, včetně vyčíslení invalidit, k nimž nedošlo, a úspor na sociálních dávkách,

– dialog s politiky, plátci a veřejností, díky němuž budou vnímat moderní terapie a vakcíny jako strategické investice do lidského kapitálu a budoucí konkurenceschopnosti země, nikoli jako krátkodobou rozpočtovou zátěž,

– uvádění konkrétních příkladů, jako jsou očkovací programy nebo léčba rakoviny a onemocnění srdce a cév v časnějších stadiích, které jasně ukazují, jak každá koruna investovaná do prevence a inovací může ušetřit několik dalších korun na budoucích zdravotních a sociálních výdajích.

Partnerství s průmyslem přináší pacientům i plátcům reálný měřitelný přínos.

Jakým způsobem plánujete z pozice šéfa představenstva AIFP komunikovat s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami, aby byla asociace vnímána jako klíčový partner při tvorbě zdravotnických strategií?

Taková komunikace musí být pravidelná, transparentní a zaměřená na společné řešení problémů. Ambicí je být u stolu vždy, když se činí strategická rozhodnutí týkající se přístupu k lékům, prevence, datové infrastruktury nebo dlouhodobé udržitelnosti systému. V praxi bych rád posílil spolupráci třemi způsoby.

Za prvé prostřednictvím strukturovaného strategického dialogu, například v rámci pravidelných kulatých stolů. Pak také pomocí odborných pracovních skupin, kde bude AIFP přinášet konkrétní analýzy, mezinárodní srovnání a návrhy, jež bude možné využít pro legislativní či nelegislativní opatření. Za třetí bych rád prostřednictvím společných projektů, například v oblasti klinických studií, dat z reálné klinické praxe nebo v pilotních programech prevence a screeningu ukazoval, že partnerství s průmyslem přináší pacientům i plátcům reálný měřitelný přínos.

Evropská unie aktuálně prochází největší revizí farmaceutické legislativy za posledních 20 let. Jaké největší hrozby vidíte v aktuálním návrhu „farma balíčku“ pro konkurenceschopnost Evropy vůči USA a Číně?

Prosincová politická dohoda o farmaceutickém balíčku je zlomovou událostí při formování budoucnosti jednoho z nejstrategičtějších evropských sektorů, který po desetiletí ovlivňuje i zdravotní bezpečnost a péči o pacienty v Česku. Přesto stále nestačí pro obnovení konkurenceschopnosti Evropy v lékových inovacích ve srovnání s USA nebo Čínou. Má samozřejmě i pozitiva jako kratší schvalovací lhůty, regulatorní sandboxy nebo kroky směřující k větší a efektivnější digitalizaci. Přesto tento rámec sám o sobě nezvrátí dlouhodobý pokles evropského podílu na globálních investicích do výzkumu a vývoje a klinických studií.

Mehrdad Doustdar. Foto: MSD

Na druhou stranu právě představený širší „zdravotnický balíček“, zejména návrh nařízení o biotechnologiích a revize nařízení o zdravotnických prostředcích a o diagnostice in vitro (MDR/IVDR) vysílá povzbudivější signál, že Evropa chce být místem, kde se rozvíjí, testuje a škáluje průlomová věda.

Jedním z bodů revize je zkrácení doby ochrany regulatorních dat (dat z předklinických a klinických studií, pozn. red.). Jaký dopad by toto opatření mělo na ochotu inovativních firem uvádět nové přípravky na evropský, a potažmo český trh?

Klíčovým faktorem pro přilákání a udržení globálních investic do evropského výzkumu a vývoje inovativních léků je posilování, nikoli oslabování duševního vlastnictví. Regulatorní ochrana dat a exkluzivita na trhu zůstává základní motivací pro investice do výzkumu a vývoje s vysokým rizikem. Vítám proto rozhodnutí zachovat současnou dobu ochrany na osmi letech. Původní návrh Evropské komise totiž počítal se snížením této výchozí úrovně.

Stále však nesmíme zapomínat na složitost celého regulačního ekosystému EU pro inovace, který z Evropy první volbu jednoduše nedělá. Výsledný kompromis ohledně tržní exkluzivity a vznik právní nejistoty kolem takzvané Bolarovy výjimky, který odráží myšlení z předchozí politické éry, hrozí dalším narušením konkurenceschopnosti v inovačním sektoru.

Nyní však v Evropě znovu sílí nadšení pro zdravotnické inovace. Díváme se proto na již zmíněný návrh nařízení o biotechnologiích s nadějí, že přinese lepší ochranu duševního vlastnictví, včetně cíleného rozšíření doplňkových ochranných certifikátů pro určité moderní terapie. To je důležitý nástroj pro zvýšení atraktivity Evropy pro farmaceutický výzkum a vývoj.

Zásadní bude zajistit správnou rovnováhu, která bude skutečně podporovat inovace v oblastech, kde jsou nejvíce potřeba, a využívat je nediskriminačním způsobem. Kromě toho návrhy na rychlejší a koordinovanější klinické studie mohou učinit Evropu atraktivnějším místem pro generování klíčových dat, což je často předpoklad pro časnější uvádění na trh.

Jak je český systém zdravotního pojištění připraven na příchod nejnovějších terapií členských společností AIFP, jaké jsou silné a slabé stránky českého prostředí z hlediska inovací?

České zdravotnictví učinilo za poslední roky výrazný pokrok a umožňuje pacientům přístup k velké části inovativních léků dostupných v Evropě. Současně je pod rostoucím tlakem demografického stárnutí, rostoucího počtu chronicky nemocných pacientů a omezených prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Příliš přísná indikační omezení u některých léků na předpis omezují využití jejich terapeutického potenciálu u širších skupin pacientů.

Z těch silných stránek jmenujme třeba právě robustní systém veřejného zdravotního pojištění, odborně podložené hodnocení zdravotnických technologií, silná klinická centra a velmi dobrou historii v oblasti klinických studií. Dále sem určitě patří i velmi schopný a talentovaný zdravotnický personál.

Mezi slabinami bych jmenoval stále poměrně dlouhé řízení pro stanovení ceny a úhrady, příliš přísná indikační omezení u některých léků na předpis, což omezuje využití jejich terapeutického potenciálu u širších skupin pacientů, a současný model centrové léčby u mnoha moderních terapií, což zase omezuje kapacity a vytváří regionální nerovnosti v jejich dostupnosti.

Pokud má systém absorbovat další vlnu moderních terapií, bude nutné současné finanční mechanismy modernizovat, rozšířit využití dat a hodnotit inovace podle požadovaného výsledku, včetně celkové hodnoty pro společnost, nikoli podle bezprostředního dopadu na roční rozpočty.

Jak se vám osobně daří skloubit roli generálního ředitele české pobočky velké farmaceutické společnosti s rolí předsedy celého profesního sdružení a co pro vás tato nová profesní výzva znamená?

Především musím říct, že důvěru svých kolegů, kterou ve mně vložili tím, že mě zvolili předsedou představenstva AIFP, přijímám s velkou vděčností a pokorou. Spojení těchto dvou rolí je samozřejmě velkou profesní výsadou i odpovědností. Mají však společné jmenovatele, které mohu a budu plně využívat: silný důraz na pacienty, přístup k inovacím a dlouhodobou udržitelnost zdravotnictví, v němž působíme.

Chci pomoci budovat zdravější a konkurenceschopnější Česko, zemi, kde mám to štěstí žít.

Zároveň stojím před výzvou, jak tyto role oddělovat a být transparentní. Když budu mluvit jménem AIFP, musí být jasné, že zastupuji celý inovativní průmysl, nikoli jednu společnost. Potřebuji také silný tým na obou stranách, v MSD i v rámci AIFP, což mi umožní soustředit se na strategické otázky a v provozních záležitostech se spoléhat na své vysoce kompetentní kolegy. Hodně mi pomáhá má vnitřní motivace: opravdu chci pomoci budovat zdravější a konkurenceschopnější Česko, zemi, kde mám to štěstí žít a pracovat, kterou mám velmi rád a kde moje rodina našla druhý domov. Vedení AIFP je přirozeným rozšířením tohoto mého cíle.