Traumatologie by se měla vrátit mezi základní obory, navrhuje skupina senátorů. Důvodem je nízký počet lékařů, kteří v oboru, který je nyní nástavbový, atestují. A navrhovaný krok by podle senátorů zájem zvýšil. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by ale byl výsledek přesně opačný. Došlo by k likvidaci oboru, protože by do něj mladí doktoři kvůli přílišné specializaci nenastupovali.

„V současné době je vzdělávání lékařů pro úrazovou traumatologii podmíněno vzděláním absolventa po dobu pěti let v oboru ‚Chirurgie‘ a až následně je mu umožněno se věnovat a vzdělávat v oblasti úrazové chirurgie. Důsledkem současné nevyhovující úpravy spočívající v absenci základního oboru ‚Úrazová chirurgie‘ je současný pokles a budoucí až úplná absence uchazečů o zaměstnání zejména pro Centra vysoce specializované traumatologické péče (traumacentra),“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Po vyřazení ze základních oborů v roce 2017 přitom podle předkladatelů poklesl počet atestantů v oboru za rok skokově o 90 %. Navrácení by znamenalo zkrácení vzdělávání z 90 na 60 měsíců.

„Současná situace hrozí omezením péče nebo i zánikem některých center vysoce specializované péče o pacienty s úrazem v horizontu 2-3 let a návratu k péči o závažné úrazy o 30 let zpět, se všemi důsledky, včetně zvýšení mortality i morbidity,“ dodává důvodová zpráva.

Mohlo by vás zajímat

Příliš úzce vymezený obor

„Úmysly navrhovatelů jsou nepochybně dobré, ale jdou špatným směrem. Už nyní máme 43 základních specializačních oborů, což je příliš mnoho. Medicína je rozdělená na spousty navzájem těžko dostupných oblastí a lékaři nejsou navzájem zastupitelní. Pokud by se změna podařila, byla by to další velká rána regionálním nemocnicím, pro které je problém sehnat dostatek kvalifikovaných lékařů a nemají v řadě oborů možnost školit si lékaře příští,“ varuje Kubek.

Podle něj by tak byl důsledek návrhu přesně opačný, než co si od něj slibují předkladatelé. „Došlo by k likvidaci oboru. Mladí lékaři nejsou hloupí a do tak úzce vymezeného oboru by nenastupovali. Stalo se to řadě oborů, které odborné společnosti v dobré víře prosadily jako základní. Výsledkem bylo, že se tam nikdo nehlásil. Potřebujeme naopak větší množství všeobecně vzdělaných lékařů, kteří budou navzájem zastupitelní, aby nedocházelo k tomu, že pak pacienty v regionech nemá kdo léčit,“ vysvětluje Kubek.

Komora chce obory slučovat

Česká lékařská komora chce naopak s novým ministrem zdravotnictví jednat o snižování počtu oborů. Usnesla se na tom i na svém posledním sjezdu. „Sjezd ČLK ukládá prezidentovi a představenstvu, aby prosazovali zásadní reformu specializačního vzdělávání lékařů, jejímž cílem bude snižování počtu specializačních oborů cestou jejich slučování,“ stojí v usnesení.

Podle Kubka jsou problematické zejména dětské obory specializačního vzdělávání, jako jsou dětská psychiatrie, dětská chirurgie či dětská neurologie.

„S nadsázkou se dá říci, že co profesor medicíny, to odborná společnost. A co odborná společnost, to snaha vytvořit speciální obor. Pokud možno základní, a když ne základní, tak nástavbový, a když už ne nástavbový, tak alespoň kurz. Výsledek je žalostný,“ tvrdí Kubek.

Čím méně, tím lépe

Redukce by podle něj byla na místě i u základních kmenů, kterých je dnes 19. Komora svého času navrhovala, aby byly tři – chirurgický, interní a paraklinický –, to se jí ale nepovedlo prosadit. Podle Kubka bylo chybou i zrušení takzvaného kolečka společného pro všechny kmeny, tedy dva měsíce na interně, chirurgii a oddělení intenzivní medicíny.

Komora usilovala o snížení počtu základních oborů už před deseti lety, kdy z ministerstva vzešel návrh na snížení počtu základních oborů na 33. Jenže pak poslanci v rámci pozměňovacích návrhů většinu změn opět vrátili zpátky, takže ve finále bylo v zákoně 43 základních oborů. Traumatologie se ovšem tehdy přesunula ze základních oborů mezi ty nástavbové.

S návrhem na její vrácení mezi základní obory přišli senátoři ze STAN, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ANO. Konkrétně Ivo Trešl, Tomáš Fiala, Ondřej Šimetka, Věra Procházková, Zdeněk Matušek, Jan Pirk, Ondřej Štěrba a Bohuslav Procházka. Senát by se jím měl zabývat tento měsíc.