Administrativa Donalda Trumpa zvažuje zásadní zásah do amerického očkovacího kalendáře pro děti. Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. by mohl prosadit model inspirovaný Dánskem, který počítá s menším počtem doporučených vakcín. Odborníci varují, že by to mohlo podkopat důvěru v očkování a vrátit nemoci, které se v USA podařilo téměř vymýtit. Informoval o tom deník The New York Times.
Impulsem je přímý pokyn prezidenta Donalda Trumpa, který Kennedymu uložil, aby americká doporučení sladil s „osvědčenými postupy z rozvinutých zemí“. Prezident přitom podle deníku Spojené státy označil za „výraznou výjimku v počtu očkování doporučených pro všechny děti“ a jako příklady zemí s omezenějším kalendářem zmínil Dánsko, Německo a Japonsko.
Obejít odborný proces
Plánovaná revize by znamenala obejití dlouholetého procesu, který dosud vedl federální Poradní výbor pro očkovací postupy. Právě jeho doporučení jsou klíčová nejen pro lékařskou praxi, ale i pro to, zda očkování hradí pojišťovny a vládní programy.
Mnozí lékaři se obávají, že oslabení oficiální podpory některých vakcín vytvoří finanční a logistické bariéry pro jejich dostupnost. Zároveň by se dále narušila už tak křehká důvěra části Američanů v očkování – a zvýšilo se riziko návratu infekčních nemocí. Spalničky i černý kašel se už v několika státech znovu objevují v souvislosti s klesající proočkovaností.
Co by dánský model znamenal v praxi
Spojené státy dnes doporučují očkování všech dětí proti 17 nemocem. Převzetí dánského modelu by znamenalo vynechání vakcín proti 7 z nich, mimo jiné proti respiračnímu syncytiálnímu viru, chřipce, rotaviru, planým neštovicím, meningitidě či hepatitidám A a B.
Podle odborníků na veřejné zdraví by už samotný fakt, že by se část rodičů začala řídit „osekaným“ harmonogramem, vedl téměř jistě k nárůstu infekčních onemocnění.
Zmatek v Dánsku
Zdravotničtí představitelé v Dánsku reagují na americké plány s překvapením. Spojené státy podle nich tradičně sloužily jako vzor díky pečlivému a transparentnímu hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín.
Dánský epidemiolog Anders Hviid upozorňuje, že očkovací kalendář nelze vytrhnout z širšího kontextu zdravotního systému. „Není vůbec spravedlivé říkat: ‚Podívejte se na Dánsko.‘, pokud nemůžete napodobit ostatní charakteristiky Dánska,“ uvedl. Připomněl, že jeho země má univerzální zdravotní péči, komplexní prenatální služby a zhruba poloviční kojeneckou úmrtnost oproti USA.
Mohlo by vás zajímat
Bezpečnost vakcín a paradox dánských studií
Hviid zároveň zdůraznil, že některé vakcíny Dánsko nevynechává kvůli obavám o bezpečnost, ale proto, že dané nemoci v zemi nepředstavují významný problém z hlediska nákladové efektivity. Ironií podle něj je, že právě dánští vědci stáli za řadou studií, které vyvrátily Kennedyho dlouhodobé teze o škodlivosti vakcín.
Dánští vědci včetně Hviida publikovali rozsáhlý výzkum, podle něhož hliníkové soli používané ve vakcínách nesouvisejí s žádnou z padesáti sledovaných nemocí, včetně autismu či astmatu. Kennedy však studii odmítl jako „klamnou propagandistickou akci farmaceutického průmyslu“.
Napětí kolem očkování v USA se prohloubilo už v létě, kdy Kennedy propustil všech 17 členů federálního poradního výboru a nahradil je novými členy, z nichž mnozí sdílejí jeho skeptický pohled na vakcíny. Výbor následně zrušil některá doporučení a tento měsíc hlasoval i pro ukončení rutinního očkování proti hepatitidě B při narození. Celý proces doprovázely spory a kritika odborných společností.
