Výdaje německých nemocnic za první tři čtvrtletí letošního roku stouply meziročně téměř o desetinu. To je přibližně dvojnásobné tempo, než jaký byl roční průměr za období let 2013 až 2024. Jde tak o hlavní motor růstu celkových výdajů německého systému zákonného zdravotního pojištění. Vyplývá to z údajů spolkového ministerstva zdravotnictví, na které odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Německé veřejné zdravotnictví (přesněji řečeno systém zákonného zdravotního pojištění, GKV) vydalo za první tři letošní kvartály na provoz nemocnic, včetně péče, o 7,8 miliardy eur (téměř 180 miliard korun) více než ve stejném období loňského roku.

Dvojnásobný růst oproti průměru za několik let

Taková suma představuje meziroční nárůst o 9,9 %. Ministerstvo zdravotnictví k tomu uvedlo, že jde o více než dvojnásobné tempo růstu v porovnání s průměrem v letech 2013 až 2024. „Výdaje na nemocnice představují největší hnací sílu výdajů, které jsou v sektoru veřejné zdravotnictví zaznamenány,“ cituje deník Deutsches Ärzteblatt z ministerského dokumentu.

Podle ministerstva patří mezi hlavní důvody rekordního nárůstu vysoké zvýšení odměn a refinancování dříve nezaznamenaného zvýšení tarifních nákladů od roku 2024. Významné dodatečné náklady vznikly u psychiatrické léčby (+1,08 miliardy eur), ošetřovatelského personálu (+2,19 miliardy eur) a v souvislosti se somatickou léčbou (+4,16 miliardy eur).

Výdaje na ambulantní lékařskou péči se meziročně zvýšily o 7,6 % (+2,9 miliardy eur). Přestože se růst ve srovnání s první polovinou roku 2025 (+7,8 %) mírně zpomalil, za prvních 9 měsíců je stále téměř dvojnásobný oproti průměru od roku 2013.

Mohlo by vás zajímat

Změna struktury péče i výdajů

Ministerstvo to mimo jiné připisuje „výrazně rostoucím výdajům na ambulantní chirurgii“ (18,8 %, tedy 365 milionů eur) a postupům zavedeným v roce 2024 se zvláštní sektorově rovnoměrnou úhradou (hybridní DRG). To mimo jiné vedlo k přechodu na ambulantní léčbu, která se dříve často prováděla v rámci hospitalizace. Výdaje na tyto nové služby dosáhly v prvních třech čtvrtletích přibližně 306 milionů eur.

Psychoterapeutická péče stála o 9,3 % (250 milionů eur) více, což představuje nárůst z 8,7 % v první polovině roku. Výdaje na preventivní a rehabilitační služby vzrostly o 10,7 % (373 milionů eur), stejně jako u zdravotní péče (+10 %, respektive 992 milionů eur).

Poměrně výrazně stouply také výdaje na dopravu, a to o více než 10 % (720 milionů eur). Způsobily to především „náklady na provoz sanitních vozů a na přepravu lékařů na pohotovost, které vzrostly o 11 %, zatímco ostatní výdaje v této oblasti se vyvíjely poněkud mírněji, a to o 8,5 %,“ vysvětlilo ministerstvo. Výdaje na léky podávané v nemocnicích stouply o 6 %.

Pojišťovny jsou v přebytku, ale…

Spolkové ministerstvo zdravotnictví rovněž publikovalo data o vývoji celkových příjmů a výdajů zdravotních pojišťoven v rámci systému GKV. Přestože počet pojištěných osob vzrostl jen o 0,1 %, celkové výdaje na péči a administrativní náklady vzrostly o 7,8 %.

Příjmy pojišťoven za leden až září dosáhly 265,6 miliardy eur (asi 6,4 bilionu korun), výdaje činily 262 miliard eur (6,34 bilionu korun). Za tři čtvrtiny letošního roku tak hospodařily s přebytkem ve výši 3,6 miliardy eur (přes 87 miliard korun). Ten ale podle ministerstva primárně poslouží k doplnění rezervních fondů tak, aby se dostaly alespoň na zákonem stanovenou úroveň.

Finanční rezervy zdravotních pojišťoven činily na konci třetího čtvrtletí přibližně 5,4 miliardy eur (asi 130 miliard korun). Představuje to 0,19 měsíčních výdajů, což je pod zákonem požadovanou minimální rezervou ve výši 0,2 měsíčních výdajů.

„Dosažené přebytky by neměly vést k mylným závěrům: zákonné zdravotní pojištění je pod obrovským finančním tlakem,“ uvedla spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU). Hlavním politickým cílem je podle ní finanční stabilizace zdravotních pojišťoven.