Český trh s léčivy se na první pohled zdá stabilní. Kritických výpadků je minimum a celkový objem nedostupných přípravků se drží mezi 4 a 6 % trhu. Realita je ale méně uklidňující. Lékový trh totiž stojí na křehkých základech, kde i jediný problém může spustit řetězec závažných událostí. O příčinách fragility českého lékového trhu hovořil na konferenci Czech Pharma Summit ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal.
„Nezdá se, že by v uplynulém období nějak dramaticky narůstaly nebo klesaly počty výpadků. Počet kritických a závažných výpadků se objevuje jen v malých jednotkách procent,“ konstatoval Doležal. Přesto z jím prezentované analýzy, vypracované společností IQVIA a mapující posledních 12 měsíců na trhu, vystupuje do popředí hned několik zdrojů lékové zranitelnosti.
První vězí ve struktuře celého systému. Analýza ukázala, že u 48 % všech sledovaných molekul je na trhu pouze jeden dodavatel. V souboru téměř tisícovky off-patentových molekul tak téměř polovina léčiv stojí na jediném článku v celém řetězci. „Výpadek v této oblasti znamená ohrožení celku,“ zdůraznil Doležal a upozornil, že právě u těchto přípravků je výskyt závažných a kritických výpadků nejvyšší. V kategorii s jedním dodavatelem činí výpadky 19 %, u dvou dodavatelů pak 11 %. Teprve tam, kde se na trhu objevuje větší počet výrobců, riziko významně klesá.
Tato závislost ukazuje, že lékový trh není rovnoměrný ani robustní. Část portfolia je sice pokrytá velkými, konkurenčními skupinami, avšak rozsáhlé sektory stojí na jediném hráči. V případě technologických komplikací, přerušení výroby, logistického výpadku nebo změn v globálních dodavatelských řetězcích tak může nastat situace, kdy klíčový přípravek z trhu zmizí bez reálné alternativy.
Malé trhy a nízké ceny jako riziková kombinace
Dalším významným faktorem, který analýza odhalila, je samotná atraktivita trhu pro výrobce. Menší indikace, u nichž se pohybuje počet dodaných balení pod hranicí 50 tisíc, vykazují výrazně vyšší výskyt závažných výpadků. U těchto léčiv není trh dostatečně velký na to, aby lákal více výrobců, a často se tak opět vytváří situace s jedním nebo dvěma dodavateli. „Jakmile trh překoná hranici 50 tisíc balení, závažných výpadků je mnohem méně a i počet soutěžitelů lineárně roste, což výrazně snižuje riziko,“ pokračoval Doležal.
Do třetice se jako významný faktor ukazuje cenová regulace. Levnější léčivé přípravky – typicky do 150 až 300 korun – vykazují vyšší pravděpodobnost výpadku. Příliš nízké ceny znamenají nižší marže, což snižuje motivaci výrobců udržovat produkci nebo být flexibilní při nenadálých problémech. Na první pohled tak může nízká cena fungovat jako přínos pro pacienty i systém, ale z dlouhodobé perspektivy může oslabit stabilitu celého trhu.
Mohlo by vás zajímat
Režim LPOD zatím pomáhá, ale neřeší příčiny
Doplnění analytických závěrů o konkrétní data z praxe přinesl pohled Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jakub Velík, vedoucí oddělení dostupnosti a nahraditelnosti, popsal fungování nové kategorie léčivých přípravků s omezenou dostupností (LPOD). Ta byla zavedena novelou zákona o léčivech v červnu 2024 a jejím cílem je zajistit, aby nejohroženější léčiva zůstala rovnoměrně distribuována na trhu a nevznikla situace, kdy pacienti či lékárny řeší prázdné regály.
Od začátku platnosti novely bylo podle Velíka vydáno již 663 rozhodnutí o zařazení přípravků do režimu LPOD. Každý den přibývají v průměru více než dva nové kódy. Rekord padl 19. června 2025, kdy bylo v platnosti 377 LPOD přípravků. Průměrná doba platnosti činí 132 dní a medián ceny těchto léčiv se pohybuje kolem 462 korun. Nejčastěji mezi nimi figuruje skupina neurologik, což potvrzuje, že některé terapeutické oblasti jsou výrazně náchylnější k ohrožení dostupnosti než jiné.
Zásadní je však Velíkovo upozornění, že polovina opatření LPOD se týkala přípravků, pro které není dostupná alternativa. „Potvrzuje to, že tam, kde je v dané skupině pouze jeden zástupce, jsou tyto skupiny velmi náchylné k výpadkům,“ řekl Velík. Systém LPOD se však podle aktuálních dat osvědčuje. Jak potvrdil Tomáš Doležal, kritické výpadky se u těchto přípravků téměř nevyskytují, což naznačuje, že mechanismus dokáže rozprostřít dostupné zásoby tak, aby se zabránilo nejvážnějším dopadům.
