Další zákazy, vyšší daně nebo omezení reklamy na alkohol nepředstavují podle části poslanců řešení, ale problém. Regulace vnímají jako projev přehnaného paternalismu státu, který pod záminkou ochrany zdraví omezuje svobodu dospělých lidí. Řekli to v odpovědích na anketní otázky Zdravotnického deníku.
Svéprávní občané, ne objekty převýchovy
Odpůrci regulací se v odpovědích pro Zdravotnický deník opakovaně vymezují proti představě, že by stát měl dospělé občany „vychovávat“. Regulace alkoholu pro ně není technickou otázkou veřejného zdraví, ale zásadním hodnotovým problémem.
Markéta Šichtařová (zvolena za SPD, členka Svobodných) považuje další regulace za zbytečné a škodlivé. Podle ní stát nemá lidem vnucovat, co je správné a co ne, pokud jde o legální chování.
„Občané ČR jsou svéprávné bytosti a není třeba, aby jim stát vnucoval, co je a co není škodlivé. Občané mají mít právo se rozhodovat samostatně,“ uvedla.
Stejný princip uplatňuje i na reklamu, jejíž regulaci odmítá jako zásah do fungování trhu a práv výrobců. Zvyšování spotřebních daní pak považuje spíše za fiskální nástroj než zdravotní opatření – s rizikem podpory černého trhu.
Alkohol jako historická norma, ne nová hrozba
Argumentem, který se v odpovědích objevuje opakovaně, je historická a kulturní zakotvenost alkoholu. Gabriela Sedláčková (Motoristé) odmítá přirovnávání alkoholu k novým návykovým látkám a varuje před tím, co označuje za „invazivní safetismus“.
„Alkohol není žádná nová chemická droga, před kterou bychom měli varovat, jeho užívání je v historii západní společnosti normou po dva tisíce let,“ uvedla.
Mohlo by vás zajímat
Zpřísňování regulace reklamy považuje za nadbytečné i s odkazem na data o klesající spotřebě alkoholu u mladší generace. Podle ní by stát neměl uměle zasahovat do trendů, které se vyvíjejí přirozeně.
Problém není alkohol, ale sociální realita
Část odpůrců regulace posouvá debatu od alkoholu samotného k širším sociálním souvislostem. Irena Němcová (SPD) spojuje nadměrnou konzumaci alkoholu s ekonomickou nejistotou, psychickými problémy a sociálními nerovnostmi.
Podle ní se více pije zejména tam, kde lidé čelí dlouhodobé chudobě, drahému bydlení, nezaměstnanosti nebo depresím. Regulace alkoholu tyto problémy podle ní neřeší – naopak odvádí pozornost od jejich skutečných příčin. „Cílem by proto mělo být především zvyšování životní úrovně obyvatel, nikoli další regulace,“ uvedla.
Také reklamu vnímá jako vedlejší faktor, který podle ní historicky nevedl k masivnímu nárůstu problémového pití.
Daně, černý trh a dopady na podnikatele
Výrazným společným jmenovatelem odpovědí je odpor ke zvyšování spotřebních daní. Poslanci upozorňují nejen na možné sociální dopady, ale i na praktické důsledky – od domácí výroby alkoholu po přeshraniční nákupy.
Zástupci Motoristů Igor Červený a Renáta Vesecká považují současnou regulaci za dostatečnou a jakékoli další daňové zásahy odmítají. Argumentují mimo jiné tím, že spotřeba alkoholu dlouhodobě klesá, a není tedy důvod systém dál utahovat.
Sedláčková k tomu přidává pohled z perspektivy malých podnikatelů a venkova. Podle ní kombinace regulací, daní a administrativní zátěže přispívá k úpadku hospod, které tradičně fungovaly jako centra komunitního života. Výsledkem má být nejen ekonomická ztráta, ale i oslabení společenských vazeb.
Jediný průnik: Ochrana dětí
Ani mezi odpůrci regulací však nepanuje absolutní shoda. Někteří připouštějí alespoň cílená opatření zaměřená na ochranu nezletilých. Tomáš Doležal (SPD) sice odmítá další regulaci reklamy i zvyšování daní, ale ochranu dětí považuje za legitimní cíl.
Podobně Jan Hrnčíř (SPD) podporuje důslednou kontrolu prodeje alkoholu mladistvým, ne však plošné zpřísňování pravidel. „Problémem není samotný alkohol, ale zneužívání, které je otázkou prevence a výchovy, nikoli další byrokracie,“ uvedl.
Text je druhým dílem ankety o postojích poslanců k regulaci alkoholu. V prvním díle odpovídali zákonodárci, kteří volají po přísnější regulaci alkoholu v zájmu ochrany veřejného zdraví a dětí. Třetí díl série se zaměří na poslance, kteří se pohybují mezi důrazem na osobní svobodu a uznáním negativních dopadů alkoholu a hledají kompromisní řešení.
