Potřeba nového přístupu ke zdravotní bezpečnosti je v současném světě stále zřetelnější. Japonská farmaceutická společnost Shionogi upozorňuje, že Evropa se musí posunout od reakcí na krize k dlouhodobé připravenosti. Hrozby pandemie a antimikrobiální rezistence (AMR) je podle ní nutné vnímat jako zásadní bezpečnostní otázky.

Pocit naléhavosti odráží i Hodnocení priorit zdravotních hrozeb Evropské komise (Health Threat Prioritisation Assessment). To označuje rychle se šířící respirační viry a AMR za hlavní rizika a zároveň ukazuje, že Evropa stále postrádá léčbu v raných fázích onemocnění a spolehlivé modely zajištění přístupu k nim. Jaké další kroky by měla Evropa podniknout, vysvětluje v rozhovoru pro EU Perspectives Jo Taylorová ze společnosti Shionogi.

Co zmíněné hodnocení znamená pro připravenost Evropy na pandemie?

Toto hodnocení představuje posun v tom, jak Evropa nahlíží na zdravotní bezpečnost. Posouvá debatu od pouhého zvládání krizí směrem k chápání připravenosti jako systémové výzvy. Tím, že identifikuje přeshraniční zdravotní hrozby s největším dopadem na Evropu a hodnotí dostupnost zdravotnických protiopatření pro každou z nich, propojuje rizika s praktickou připraveností. Tvůrcům politik tak pomáhá pochopit nejen to, na co by se Evropa měla připravovat, ale i kde jsou stávající nástroje nedostatečné.

Zařazení antimikrobiální rezistence (AMR) po bok respiračních a kontaktně přenosných virů, jako jsou koronaviry, poukazuje na společnou zranitelnost. Evropa je nejohroženější tam, kde jsou účinné léčby omezené, obtížně nasaditelné nebo dlouhodobě neudržitelné. Připravenost v tomto kontextu znamená stejně tak dostupnost a kontinuitu péče jako samotnou detekci hrozeb. Dále by mělo dojít k tomu, že se stanovené priority přetaví do konkrétních provozních a finančních závazků.

Evropa spolu s tímto hodnocením představila Strategii lékařských protiopatření a Strategii pro vytváření zásob (Medical Countermeasures and Stockpiling Strategies). Co je potřeba udělat, aby se priority proměnily ve skutečnou připravenost v praxi?

Klíčové je převést priority do konkrétních provozních a finančních opatření. Hodnocení sice jasně pojmenovává rizika, otázky kolem realizace ale zůstávají otevřené.

Jak u virových pandemií, tak u antimikrobiální rezistence Evropa stále potřebuje nákupní a přístupové modely, které zajistí připravenost a kontinuitu ještě před vypuknutím krize – nemůže se spoléhat na ad hoc řešení ve chvíli, kdy poptávka prudce vzroste.

Mohlo by vás zajímat

Zpráva označuje respirační viry s pandemickým potenciálem za nejvyšší prioritu pro Evropu. Odpovídá to tomu, co jako nejurgentnější rizika vnímá i průmysl?

Ano. Rychle se šířící respirační RNA viry, jako je chřipka nebo koronaviry, se snadno přenášejí a rychle mutují, což z nich činí jedny z nejpravděpodobnějších původců budoucích epidemií. Události posledních 25 let – SARS, MERS či covid-19 – ukázaly, jak rychle mohou tyto hrozby zahlcovat zdravotní systémy a narušovat ekonomiky.

Z pohledu průmyslu navíc brzy odhalují, kde připravenost funguje a kde selhává – často ještě předtím, než jsou k dispozici vakcíny. To podtrhuje nutnost doplňkových protiopatření, která lze nasadit okamžitě, hned od prvního dne propuknutí epidemie. Například perorální širokospektrá antivirotika mohou pomoci omezit šíření, chránit zranitelné skupiny a udržet kapacitu zdravotní péče.

Bez předvídatelné poptávky a dlouhodobé politické podpory mají klíčové léky problém zůstat dostupné právě ve chvíli, kdy jsou nejvíce potřeba.

Jedním z hlavních sdělení hodnocení je, že i u nejvýše prioritních hrozeb mohou být zdravotnická protiopatření omezená, pomalu dostupná nebo zcela chybí. Kde dnes vidíte nejkritičtější mezery?

Prvních 100 dní propuknutí nákazy je zásadních. Evropa má stále omezený přístup k obecně účinné léčbě, včetně širokospektrých antivirotik, která by se mohla nasadit hned od začátku. Podobná situace panuje i v oblasti AMR, kde se kvůli úbytku vývojových projektů a křehkému trhu snižuje dostupnost účinných antibiotik.

V obou případech nejde jen o vědecké schopnosti, ale o udržitelnost. Bez předvídatelné poptávky a dlouhodobé politické podpory mají klíčové léky problém zůstat dostupné právě ve chvíli, kdy jsou nejvíce potřeba.

Hodnocení ukazuje, že vakcíny jsou nezbytné, ale jejich přizpůsobení, výroba a distribuce vyžadují čas. Co to znamená prakticky pro první měsíce budoucí epidemie?

V rané fázi epidemie je prioritní omezit šíření, ochránit zdravotní systém a zachovat fungování společnosti.

To závisí na dohledu, diagnostice, opatřeních v oblasti veřejného zdraví a na okamžitě nasaditelné léčbě – včetně širokospektrých antivirotik, která lze použít v kritickém období předtím, než se vakcíny přizpůsobí, vyrobí ve velkém a distribuují. Připravenost neznamená jen mít správné nástroje, ale mít je k dispozici dostatečně brzy, aby skutečně ovlivnily výsledek.

Připravenost funguje jen tehdy, když jsou účinné léčby k dispozici ještě před vypuknutím krize. 

Jak dobře současné plány připravenosti pokrývají období mezi objevením nové hrozby a dostupností vakcín?

Stále více roste povědomí o tom, že připravenost vyžaduje celé portfolio protiopatření. Politické rámce na úrovni EU i jednotlivých států se však historicky soustředily více na vakcíny a méně na zajištění rychlého přístupu k léčbě v rané fázi epidemie. Iniciativy jako Mise 100 dní a nová Strategie lékařských protiopatření vytvářejí příležitost tento nezbytný přístup rozšířit.

K čemu by se měli světoví lídři v Davosu zavázat, aby se mezery odhalené v hodnocení skutečně uzavřely?

Ocenili bychom, kdyby se zavázali k tomu, že budou připravenost na pandemie a antimikrobiální rezistenci vnímat jako sdílená, dlouhodobá rizika pro zdravotní bezpečnost – a že budou odpovídajícím způsobem i investovat. To zahrnuje vytvoření nákupních a přístupových modelů, které umožní včasné nasazení různých typů protiopatření a zároveň udrží inovace v celém zdravotnickém ekosystému.

Připravenost funguje jen tehdy, když jsou účinné léčby k dispozici ještě před vypuknutím krize. Uzavření těchto mezer neznamená příště jen reagovat rychleji, ale zajistit, aby Evropa už nikdy nezůstala bez nástrojů, o nichž ví, že je potřebuje.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

Mohli jste přehlédnout: Nová éra diagnostiky plic. Riziko rakoviny odhalí i krevní test