Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o digitalizaci veřejné správy v ČR varuje, že klíčové projekty jako sdílení dokumentace či eŽádanky nabraly šestileté zpoždění. Investice tak zatím nepřinesly slibovaný komfort pro pacienty ani úlevu pro lékaře. Namísto funkčního eHealth v roce 2025 se stát uchýlil k odkladu zákonných termínů. Občané jsou tak někdy nuceni i v digitální éře nadále fungovat jako kurýři papírových zpráv. Ministerstvo zdravotnictví i Ústav zdravotnických informací (ÚZIS) zpoždění přiznávají, upozorňují však, že se v poslední době podařilo některé projekty dotáhnout do konce.

České zdravotnictví mělo být podle původních plánů jedním z pilířů moderního digitálního státu. Realita popsaná v kontrolních závěrech NKÚ je však neveselá. Klíčové projekty, které měly usnadnit život pacientům i lékařům, nabraly roky zpoždění a strategické cíle se nedaří plnit.

NKÚ ve své zprávě upozorňuje na alarmující stav plnění Národní strategie elektronického zdravotnictví (NSEZ). Ministerstvo zdravotnictví například do zákonem stanoveného termínu nezřídilo infrastrukturu pro sdílení zdravotnických dat. „Pokroku ve sdílení zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb nebo elektronických žádanek na zdravotnické výkony (eŽádanka) se dočkáme v roce 2026 namísto původně plánovaného roku 2020,“ uvádí NKÚ.

Registry chybí, data se nesdílejí

Do digitalizace veřejné správy jako celku stát v letech 2020–2024 investoval přes 50 miliard korun. Efektivita těchto výdajů je však v mnoha případech žalostná. Ve zdravotnictví je situace o to kritičtější, že jde o oblast přímo ovlivňující kvalitu péče o občany.

Ministerstvo zdravotnictví sice vynaložilo 158 milionů korun na strategické cíle elektronického zdravotnictví, přesto k začátku roku 2023 neexistovaly kmenové zdravotnické registry ani centrální služby, které vyžaduje zákon. ÚZIS sice podle kontrolorů splnil některé dílčí úkoly, ale „systém pro celoplošné bezpečné sdílení zdravotnických dat vytvořen nebyl“.

Mohlo by vás zajímat

Foltýn: Stát má málo expertů i dat

Ministerstvo zdravotnictví přiznává pomalé tempo v minulých letech. „Digitalizace českého zdravotnictví v posledních přibližně deseti letech postupovala pomalu,“ odpověděl na dotaz Zdravotnického deníku ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn. Příčinou je podle něj zejména fakt, že stát dlouhodobě trpí nedostatkem IT expertů, neúplnými daty, složitými procesy a nejasnou odpovědností za výsledky i vynaložené prostředky.

Dodává, že financování digitalizace na ministerstvu je dostupné zejména prostřednictvím administrativně náročných dotačních titulů a dále díky čerpání zdrojů z programu IROP.

Přesto v reakci na zprávu NKÚ Foltýn uvádí sérii pokroků, kterých se již podařilo dosáhnout. „Funkčními produkty umožňujícími sdílení dat a poskytování centrálních služeb elektronického zdravotnictví byly projekty realizované prostřednictvím ÚZIS na úrovni poskytování služeb resortu, v neposlední řadě prostřednictvím projektu eRecept ze strany SÚKL. V roce 2024 byla také zahájená výstavba centrální infrastruktury pro propojení systémů a poskytování služeb resortu. A v průběhu roku 2025 byly paralelně realizované klíčové projekty – centrální registry, katalog služeb, výměnná síť, národní portál eZdraví a související produkt eŽádanka,“ uvedl. Letos v lednu navíc došlo ke spuštění výchozích verzí těchto systémů a nyní probíhá stabilizační a akceptační fáze.

Cílem pro tento rok je pak podle Foltýna postupné zapojování poskytovatelů do centrální infrastruktury, přičemž klíčovým obdobím pro komplexní rozvoj eHealth budou roky 2026–2028. V těchto letech mají být již existující systémy a produkty plně propojené s poskytovateli napříč celým resortem.

Dušek: Své povinnosti plníme

O reakci k závěrům NKÚ požádal Zdravotnický deník také ředitele ÚZIS Ladislava Duška. Ten nepopírá, že „každá věc jde vždy dělat lépe či rychleji“. Je však přesvědčený, že z jeho pracoviště své zákonné povinnosti naplnilo a plní. Dodává, že řada nově digitalizovaných systémů je plně v provozu.

„Máme připravenou editační vrstvu pro kmenové registry, vydané všechny metodiky, elektronizujeme otevírání dat pro občany. Nově je plně v provozu rozsáhlý datový servis z registrů ÚZIS pro občany v EZKartě, jsou digitalizovány námi garantované preventivní programy, máme plně dobudovanou elektronizaci očkování i sledování infekčních nemocí. Dále dokončujeme centralizaci laboratorních vyšetření a je v provozu plně i elektronizovaná agenda evidence dárců krve. Těch nových agend je mnohem více,“ upozorňuje Dušek.

Občané jsou připravení, stát nikoli

Ironií zůstává, že zatímco státní aparát bojuje s vlastními procesy a zastaralými systémy, čeští občané jsou na digitální revoluci připravení. Digitální gramotnost v Česku roste a se 69 % lidí se základními dovednostmi jsme výrazně nad průměrem EU.

Prezident NKÚ Miloslav Kala k tomu uvádí: „Občané věří, že za miliardové investice dostanou pružný, uživatelsky vstřícný a efektivní státní aparát, který jim bude nápomocný, nikoli na obtíž.“ Reálný stav k lednu 2025 byl však takový, že plně digitálních bylo pouze 18 % všech služeb veřejné správy.