Aplikace, která už šest let pomáhá tisícům onkologických pacientů zvládat léčbu z domova a zdravotníkům výrazně ulevuje od administrativy, v Česku stále nemá systémové úhrady. Předseda představenstva společnosti MEDDI hub a.s. a současně 1. místopředseda Aliance pro telemedicinu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb Jiří Pecina to uvedl na 3. ročníku Evropské onkologické konference. Zatímco v zahraničí se digitální management chronických nemocí stává standardem, Česko v tomto směru zaostává.

Aplikace MOU MEDDI vznikla ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ) jako komplexní digitální nástroj pro dlouhodobou péči o onkologické pacienty. Nejde o jednoduchý komunikační kanál, ale o systém, který propojuje pacienta, sestru i lékaře a systematicky sbírá klíčová data o průběhu léčby.

Zajišťuje vzájemnou komunikaci mezi pacienty, lékaři a sestrami, sběr vedlejších účinků, vyhodnocování léčby i stratifikaci rizik. Po pěti letech ostrého provozu v MOÚ využilo aplikaci přes 13 tisíc lidí. V plném nasazení ji dnes používá 16 z 19 klinik.

Méně cest do nemocnice, víc klidu doma

Základní princip aplikace je jednoduchý: pacient po stanovení diagnózy komunikuje s týmem nemocnice digitálně a doma pravidelně vyplňuje dotazníky o svém zdravotním stavu. Systém se ptá jednou, ale i několikrát denně podle závažnosti onemocnění.

Aplikace sbírá i zdánlivě drobné každodenní informace, které mohou mít zásadní vliv na účinnost léčby. „Kdo z vás si vzpomene, co snídal před 14 dny? Přitom snídaně má obrovský vliv na to, jak se pacientovi vstřebávají chemoterapeutika a další léky,“ uvedl Pecina jako příklad.

Mohlo by vás zajímat

Psychická pohoda jako součást léčby

Součástí systému je také dlouhodobé sledování psychického stavu pacientů. MOU MEDDI automaticky vyhodnocuje rizika včetně hrozby sebevraždy.

„V momentě, kdy hrozí riziko suicidia, je upozorněná obsluha a už se kontaktuje klinický psycholog z MOÚ,“ popsal Pecina. Do řešení přitom nemusí být zapojeny přímo zdravotní sestry. Často stačí koordinátorky péče, které informaci předají dál.

Úspory, které jsou měřitelné

Vedle komfortu pro pacienty přináší digitální péče i konkrétní ekonomické přínosy. „Roční úspora na jednu sestru používající systém MOU MEDDI na základě dat a pěti let ostrého provozu na Masarykově onkologickém ústavu činí 137 tisíc korun,“ uvedl Pecina. Mezi další přínosy patří snížení nákladů na akutní zákroky nebo omezení urgentních hospitalizací.

Jiří Pecina během své přednášky na Evropské onkologické konferenci. Foto: Radek Čepelák

Aplikace zároveň snižuje stres zdravotnického personálu, protože každý požadavek pacienta se zaznamená a vzniká konkrétní případ. „Sestra nebo koordinátorka vždy dostane informaci. Pacient vždy ví, že se přes aplikaci dostane k sestře,“ shrnul šéf MEDDI hub.

Nahrávání dokladů? Absolutní archaismus

MEDDI patří mezi systémy, které splňují přísné evropské bezpečnostní požadavky. Je připraven na legislativu eIDAS 2.0, která zavádí jednotný rámec pro důvěryhodné digitální služby a elektronickou identitu v celé Evropské unii.

Podle Peciny je problémem, že v Česku vznikají řešení, která se za telemedicínu pouze vydávají. Jako příklad zmínil aplikace, které vyžadují nahrávání osobních dokladů bez odpovídající ochrany dat. „To je nesmysl a zahrávání si s bezpečností lidí,“ míní.

V MEDDI a v MOÚ se identita ověřuje pomocí bankovní identity nebo QR kódů, které pacientům vydají koordinátorky péče. „Nahrají si kód a mají ověřenou totožnost. Nemusí nahrávat žádné doklady. To je absolutní archaismus,“ podtrhl Pecina.

Funguje v zahraničí, doma čeká na změnu

Společnost MEDDI hub dnes působí v 16 zemích a jen v tuzemsku se stará o 1,8 milionu pacientů. Právě zde však chybí systémové úhrady. „Přestože ve všech okolních zemích je běžný hradit chronic disease management, v České republice to zatím nefunguje,“ uvedl Pecina.

Věří, že k tlaku na zdravotní pojišťovny by mohl přispět i nový ministr zdravotnictví. „Bylo by fajn, kdyby nejen v Masarykově onkologickém ústavu mohla maminka nemocná s rakovinou být doma s dětmi místo toho, aby fyzicky šla na běžnou monitoraci jizvy po zákroku do nemocnice,“ uzavřel.

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Vojenské zdravotní pojišťovně, Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny a společnostem MSD, Novartis, Bristol, Tiscali Media a MEDDI hub.

Hostem prvního diskuzního panelu byl také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek během své přednášky.
Auditorium Evropské onkologické konference se dobře bavilo a živě zapojovalo do diskuse.
Ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo hovořil o akademické onkologii v kontextu
evropských trendů poznání a lidského kapitálu.
Diskuse o organizaci onkologické péče a dostupnosti léčby. Zleva: ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, náměstek ředitele VZP Jan Bodnár a vedoucí oddělení revizních činností a léčiv Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Ladislav Hadravský.
O své zkušenosti se podělila primářka Integrovaného onkologického centra Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová.
Přednosta Kliniky onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Milan Vošmik.
Kuloární diskuse, uprostřed ředitelka pro vnější vztahy MSD Eva Karásková.
Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky FN Olomouc Hana Študentová.
David Zogala, předseda České společnosti nukleární medicíny, přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN a 1. LF UK.
Přestávková diskuze mezi vrchním ředitelem sekce ekonomiky a zdravotního pojištění ministerstva zdravotnictví Janem Zapletalem a ministrem Adamem Vojtěchem.
Pozvání k diskusi o spolupráci odborníků a pacientů přijala přednostka Onkologické kliniky FN Královské Vinohrady Renata Soumarová.
O psychologických a sociálních aspektech léčby onkologických pacientů hovořil předseda Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti Martin Pospíchal.
Pacienty během několika diskuzí zastupovala předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.
O osvětě v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění promluvila vítězka Miss Czech Republic Linda Górecká.
Debata o budoucnosti klinického hodnocení. Zleva: ředitelka odboru klinického hodnocení léčivých přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv Alice Němcová, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda a tajemnice pracovní skupiny pro klinické hodnocení humánních léčivých přípravků sekce legislativy a práva ministerstva zdravotnictví Jana Hlaváčová.
Přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Tomáš Büchler.